Projednávaná vyhláška staví na novele zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Ten umožňuje stavbu agrovoltaických výroben elektřiny. ASZ ČR již od počátku projednávání legislativy týkající se agrovoltaiky například požaduje, aby byla jasně omezena velikost maximální souvislé plochy pro stavbu agrovoltaické výrobny elektřiny. Toto omezení by mělo fungovat tak, aby nedošlo ke zneužití konceptu agrovoltaiky a k nadměrným dopadům na krajinný ráz. To by totiž následně mohlo mít značně negativní efekt i na veřejné mínění, a to v podobném duchu, jako tomu bylo svého času u klasických fotovoltaických elektráren.

Dále ASZ ČR doporučuje, aby byly do návrhu doplněny také podrobnější podmínky pro umístění bateriových systémů. Ty jsou v některých případech nezbytné pro využití získané energie pro vlastní spotřebu, čímž lze výrazně urychlit návratnost investice. V připomínkách ministrovi se rovněž objevuje doporučení neumožňovat stavby AVE na kultuře úhor. Toto řešení totiž odporuje základnímu předpokladu, že agrovoltaika je kombinace výroby elektřiny se zemědělskou produkcí. A úhor je plocha vyňatá ze zemědělské produkce. V praxi je také nereálné realizovat finančně velice náročnou stavbu na období pouze dvou let. Umožnění stavby AVE na úhoru tedy nedává ekonomický smysl.

ASZ ČR ovšem nenavrhuje pouze škrty v dané vyhlášce. Navrhuje proto do budoucna zvážit umožnění stavby AVE na dalších kulturách, kde opravdu může dojít k významné synergii zemědělské výroby s výrobou elektřiny (např. zelenina či speciální kultury). Celkově tak připomínky, které byly doručeny ministrovi, směřují k tomu, aby nedošlo ke zneužití konceptu agrovoltaiky. Ta totiž za určitých podmínek může skutečně pozitivně přispět ke zvýšení a zejména diverzifikaci příjmů zemědělských podnikatelů a vůbec k zefektivnění daného zemědělského podniku.

Mgr. Lukáš Senft, mediální oddělení ASZ ČR

Foto: Emilio Roggero, https://creativecommons.org/licenses/by/4.0/, bez provedení změn