Blíží se Velikonoce a dříve se proutkem vyšlehávaly stromy, neboť se věřilo, že se tím stromy probudí ze zimního spánku. Také kus posvěceného jídla sadu a stromům připadl, aby i ty byly posvěceny a obrozeny. Nemusíme stromům věnovat kus mazance, ale stačí, že jim věnujeme svou péči, za kterou se nám odmění.

Den sadů

V různých zemích Evropy se posledních pár let začíná koncem dubna slavit Den sadů (https://orchardseverywhere.com/en/). To jsou pořádány různé akce určené veřejnosti, které slouží jako propagace ovocných stromů a sadů jako takových. V ČR nemá zatím tento den tradici a tak se k této akci jako Český svaz ochránců přírody letos poprvé také přidáváme, bližší informace budou na www.stareodrudy.cz.

Řez peckovin

V zimě a předjaří je doba, kdy řežeme hlavně jádroviny. S nastupujícím jarem začínáme řezat peckoviny, které zimní řez (leden, únor) špatně snáší, neboť hůře hojí. Proto je ideální doba řezu před květem nebo po odkvětu. Řezat můžeme až do konce června, případně i v červenci. Ale vždy platí, že čím hlubší řez chceme provést, tím blíže začátku vegetace bychom jej měli uskutečnit, aby měl strom dostatek času ránu začít hojit. U třešní je možné řez provést i s plody, tedy spojit příjemné s užitečným. Zcela nevhodný je řez peckovin po sklizni u slivoní, které plodí až později.

 Pro řez peckovin platí stejná základní pravidla jako u jádrovin. Je zde ale několik rozdílů.

1. Pokud potřebujeme odříznout dominantní silnou větev, dodržujeme zásadu Zahnova řezu – tedy řez na oslabeně aktivní čípek (obr. 01).
2. Ořešáky řežeme, až když jsou mladé letorosty dlouhé minimálně 10 - 15 cm. V té době již neroní mízu a neoslabí se její ztrátou. Pokud mají ořešáky dostatek vody, můžeme řezat i později, ale doporučuji nejdéle do konce června.
3. Broskvoně rostou velmi intenzivně a tak každoročně odstraňujeme až polovinu výhonů a dbáme na obnovu plodného dřeva. Vhodné je využívat princip krátkého řezu (obr. 02). Podrobněji bylo o řezu broskvoní pojednáno v 2. díle tohoto seriálu.

Řez maliníku

První a nejdůležitější věcí je, zda máte jednou plodící, či remontantní (dvakrát plodící) odrůdu.

Jednouplodící odrůdy – nyní na jaře by již měly být na záhonu jen výhony narostlé v loňském roce, které letos přinesou úrodu. Tyto výhony po sklizni odřízneme těsně u země a mezitím nám narostou výhony nové. A tak stále dokola. Vždy odstraňujeme výhony, které mají na sobě patrnou bouličku. Toto zduření způsobuje larva bejlomorky maliníkové (obr. 03a, b). Napadá všechny odrůdy maliníku.

Dvakrát plodící odrůdy (remontantní) – nyní na jaře zkrátíme asi o ¼ výhony, které nám narostly loni a které i loni zaplodily. Tyto výhony zaplodí podruhé začátkem letošního léta na výhonech, které prorostou z pupenů na vrcholku. Po zaplození je odstraníme těsně u země. Mezitím vyrostou letošní letorosty, které zaplodí ještě letos na podzim. A pak začíná cyklus nanovo (obrázky 04 a 05).

Řez ostružiníku

Většinou se nyní pěstují beztrnné formy velkoplodého ostružiníku. Ať ale máte kteroukoli formu, princip řezu je stále stejný. Ostružiník plodí na loňském dřevě. Tedy z výhonů, které narostly loni, vyrostou letos boční větévky, na kterých zaplodí. Proto řez spočívá v odstraňování loni plodících výhonů až u země. Dále zakracujeme výhony, které budou letos plodit. Také odstraňujeme výhony velmi silně napadené rzí ostružiníku, která tvoří oranžové kupky na výhonech a listech. Pokud tam jsou v přijatelné míře, tak nevadí. Rostlinu sice oslabují, ale neovlivňují plodnost.

Strupovitost jabloně

Tato houba je nejvýznamnější chorobou jádrovin. Napadá jak jabloně, tak hrušně, a to jak listy (obr. 06), tak plody. Pokud ošetřujeme chemickými přípravky, tak u hrušní má pro nás ošetření ještě jeden pozitivní efekt. Tím je účinnost těchto přípravků na rez hrušňovou (obr. 07). Proto nejsou v registru uvedeny žádné přípravky na ni.

Nejsilnější infekční tlak je z jara, kdy spory vylétávají z napadených listů, které zůstaly pod stromy. Proto je ošetřování stromů důležité zvláště u nízkokmenných tvarů, jako jsou štíhlá vřetena, zákrsky, palmety a jiné intenzivně řezané tvary. Intenzita infekce je kromě vzdálenosti dána i délkou ovlhčení listů a teplotou. Proto je velmi důležité mít dostatečně prosvětlenou korunu, neboť pak listy rychleji osychají.

Doprovodná dřevina – Bez černý

„Před heřmánkem smekni, před bezinkou klekni“. Tuto větu najdete snad v každém článku nebo textu, který se bezinky týká zvláště z pohledu jejích léčivých vlastností. Ty pro nás ale budou nyní vedlejší. Ačkoli pro některé členy ASZ jsou hlavním zdrojem obživy - jako pro farmu Křížov pod Blaníkem.

Bezinky (obr. 08) rostou na půdách bohatých na živiny a vodu. Přísušek snesou také, ale nedočkáme se pak kvalitních plodů. Pak nebudou zajímavé ani pro ptactvo, a těch se na bezu živí na 62 druhů.

Pro nás jsou ale v sadu zajímavé jako rezervoár predátorů mšic. Tím, že mšice mají bezinku rády, tak se na ní daří i predátorům, kteří pak mohou osidlovat okolní rostliny a tím zajišťovat, že se na chtěných rostlinách mšice nepřemnoží. Stejně tak mohou predátoři stromy osídlit, pokud jsme nuceni použít nějaký insekticid.

Bezinka má pro nás ještě jeden užitek. Lze na ní pěstovat dřevokaznou houbu Jidášovo ucho, která roste pouze na ní. Jinak z jejích květů můžeme připravovat šťávy, sirupy a limonády. Stejně tak z jejích plodů, kde je pouze nutná tepelná úprava, abychom odbourali alkaloid sambanigrin.

Článek vzniká v rámci programu ČSOP - Oživení starých odrůd (www.stareodrudy.cz).

Starší díly jsou k dispozici na webu autora: https://vojtaptacek.webnode.cz/clanky-a-publikace/

Text: Vojtěch Ptáček

Foto a obr. 2 autor, kresby převzaty ze Standardu SPPK C02 005:2016