První plody u mladých stromků

První rok až dva po výsadbě bychom měli zabránit tvorbě plodů na stromech. Podstatné je to hodně u jabloní a hrušní na slabých, zakrslých nebo i středně vzrůstných podnožích, neboť ty mají tendenci plodit brzy po výsadbě. Důvodem proč jim chceme zabránit v plodnosti, je, že stromu jde o tvorbu semen, na které spotřebuje stromek velké množství energie. Tu zatím bere z rezerv a omezeného kořenového systému. Pokud má stromek dobře prospívat, je lepší, aby nejprve pořádně zakořenil, a pak bude poskytovat dostatečnou úrodu.

Mladé stromky také chráníme proti mšicím, které díky sání a tím deformaci listů (obr. 1, 2) zbytečně vysilují stromek.

Probírka z pohledu biodiverzity

Když vezmeme jednoduché počty, že takový pětiletý stromek na slabě rostoucí podnoži, který velmi dobře nasazuje květní pupeny, bude mít na jedné větvi třeba 40 květních pupenů po pěti květech a větví je osm, tak máme okolo 1600 květů na stromku velkém okolo 2 m. Část květů je napadena květopasem (obr. 3) a ani nerozkvete. Také nedojde k opylení všech květů. Nejčastěji se plody začnou vyvíjet z 1 - 3 květů. Další trochu nám ubere první vlna obaleče jablečného. Pak následuje červnový propad plůdků a další vlna obaleče a pilatky (obr. 4). Nesmíme zapomínat na určitý počet plodů nakouslých od vos a následně napadených moniliózou. Takže pokud zůstane z 1600 hypotetických plodů 60 ks, tak je to akorát a ještě zůstane dostatečná sklizeň.

Samotnou probírku provádíme nůžkami nebo nehty, kdy přestřiháváme stopku plůdku (obr. 5). Vylamování z dvojice či trojice plodů by mohlo způsobit opad či zpomalení vývoje ponechaného plodu. Vzdálenost volíme podle finální velikosti plodů. Ideální je, když zůstanou zbylé plody na větvičce v odstupu 10 - 15 cm u maloplodých odrůd, 10 - 20 cm u středních a 15 - 25 cm od sebe u velkoplodých odrůd. Také lze říci, že maximální zátěž plodné větvičky lze udat na 1 cm² průřezu větve, kdy maximální zátěž by měla být 10 - 15 plodů/cm² u jabloně, hrušně a broskvoně, 30 - 45 plodů/cm² u meruněk a slivoní. Redukce násady by měla být udělána nejdéle do měsíce od ukončení plného květu.

Obaleč jablečný a feromony

Červivost plodů způsobují larvy nenápadného motýlka (obr. 6). Jeho aktivita má dvě letové vlny, které ale v teplých oblastech splývají téměř v jednu. Dospělci se líhnou v květnu a vajíčka kladou, pokud je teplota ve 21 h nad 16 °C. Larvičky se nejprve živí listy a pak se zakusují do plodů, kde míří k jádřinci. Napadené plody pak většinou opadávají, housenka vylézá a kuklí se. Z druhé vlny se housenky kuklí v zámotcích v prasklinách kůry na kmeni.

Ochranou by mohla být prostorová izolace, která by měla být 100 m od napadených porostů, ale to je neproveditelné. Pokud je napadení silné, lze ho částečně snížit instalací lepových pásů na kmeny v polovině června. Velkým pomocníkem nám ale mohou být feromonové lapače (obr. 7), které se standardně používají k monitoringu obaleče pro určení termínu ošetření.

Tyto lapače dokáží alespoň částečně populaci obaleče zredukovat. Feromony jsou těkavé a tak lákají obaleče na větší vzdálenost a proto doporučuji tyto lapáky umísťovat na okraje pozemků, kam když se škůdce stáhne ze širšího okolí, tak nám nenapáchá takovou škodu.

Další možností využití feromonů je metoda matení samců (obr. 8), kdy zamoříme sad samičími feromony a nedochází tak ke spáření. Problém této metody je, že je velmi závislá na lokalitě a je potřeba velmi pečlivě spočítat místa umístění feromonových odparníků v sadu. Také proto je doporučována jen pro intenzivní sady o výměře minimálně 5 ha.

Ideálním řešením je, pokud není potřeba žádné doplňkové opatření a predaci škůdců nám zajistí ptáci (viz předchozí díly) nebo jejich přirození nepřátelé, jako jsou dravé ploštice, střevlíci a drabčíci.

Pokud ani tato opatření nezabírají, můžeme sáhnout po některém ekologickém přípravku. Z nich byl a i je velmi oblíbený virus granulózy. Ten napadá výhradně obaleče jablečného. Používá se od roku 1964, ale nyní je dostupný jen pro profi trh. Důvodem je to, že obaleč si proti němu dokáže vytvořit rezistenci

Pilatka švestková

U slivoní nám největší starost dělá pilatka švestková a žlutá. Tito škůdci, které netřeba od sebe odlišovat, dokáží způsobovat až totální likvidaci násady plodů. Samičky vylétávají před začátkem květu slivoní a po oplození kladou vajíčka pod kališní plátky květů. Z nich se líhnou larvičky, které se vžírají do plůdku. Plůdek opadá a larvy přečkávají v zemi zimu.

Šittův řez

Ten provádíme v době intenzivního růstu první mízy na přelomu května a června, pozdější termín může mít za následek tvorbu nekvalitních květních pupenů. Zkracujeme pouze letorosty delší 20 cm. Výhony delší 40 cm zkracujeme o polovinu, 30 - 40 cm dlouhé o třetinu a 20 - 30 cm dlouhé o čtvrtinu. Tímto zásahem donutíme letorost k tvorbě předčasného obrostu a zvýšení plodnosti. Pokud bychom zásah prováděli později, již by nemuselo dojít k založení květních pupenů nebo by byly nekvalitní.

Obdobný postup lze použít i u jádrovin, kde průběžným zakrácením letorostu podpoříme tvorbu květních pupenů na jeho bázi. Tento zákrok ale musíme udělat alespoň 2x za sezónu. Nejprve zaštípneme za 5. -7. listem, když proraší, zaštípneme za 3. – 4. listem a pokud proraší ještě znovu, tak za 2. – 3. listem.

Doprovodná dřevina – dřišťál obecný

Jde o velmi nedoceněný domácí trnitý keř (obr. 9), který ještě někteří mohou mít v paměti, že se na něj pořádal téměř hon a likvidoval se všude, kde se vyskytoval. Důvod byl jednoduchý, je jedním z hostitelů dvoubytné rzi travní. Díky tomu je jeho výskyt nyní velmi vzácný.

Na podmínky je velmi nenáročný a zvláště dobře se mu daří i na sušších místech v remízkách nebo okrajích sadů.

Pro přírodu je důležitý, neboť jeho plody jsou jedlé a jsou potravou minimálně 19 druhů ptáků, byť zbytek rostliny je lehce jedovatý. Tak jako ptáci, i my můžeme jeho plody konzumovat jak čerstvé, tak třeba jako zavařeninu. Do těch se kdysi také přidával pro svoji kyselost místo citrusů a pektinu.

Kromě červených plodů má krásné žluté květy, které lákají včely. Dřevo je také žluté a využívalo se na intarzování. Jeho kořeny a kůra se využívaly na barvení látek a kůže na žlutou barvu.

Článek vzniká v rámci programu ČSOP - Oživení starých odrůd (www.stareodrudy.cz).

Starší díly jsou k dispozici na webu autora: https://vojtaptacek.webnode.cz/clanky-a-publikace/

Text: Vojtěch Ptáček
Foto a obrázky autor, obr. 5 Jana Horáčková, obr. 6 Wikipedia, obr. 8 Biocont laboratory