Lesní ekosystémy musí být spravovány se zohledněním dlouhodobé perspektivy, a to jak v otázce environmentální, tak i hospodářské. Jedno bez druhého nefunguje. Lesní zákon považuje ASZ ČR v současné podobě za příliš byrokratický a přísný a ve svém důsledku stejně nedosahující zamýšlených cílů v lesním hospodaření. ASZ ČR se proto přidala k Platformě za novelizaci lesního zákona. Ta sestává z vlastníků, ochránců přírody, lesníků, akademiků i zástupců průmyslu. Hlavním cílem novely by podle Asociace měla být liberalizace zákona, tedy větší uvolnění podmínek a větší manévrovací prostor pro rozhodování vlastníků podle jejich dané situace.
V současné době totiž není dostatečně zohledněn rozdíl mezi státními lesy, které mají především plnit veřejnou funkci (rekreační, ekosystémovou, edukační, výzkumnou atd.) a lesy soukromě vlastněnými. U státních lesů je na místě systém státního plánování lesního hospodářství dle deceniálních plánů a metodik UHÚL, nicméně u lesů soukromých je závaznost těchto plánů spíše překážkou svobodné vůle vlastníků. Většina soukromých vlastníků upřednostňuje hospodářské využití lesů. To samozřejmě neznamená, že by vlastníci nechtěli zavádět třeba adaptační opatření na klimatické změny, vysazovat po kůrovcové kalamitě druhově bohaté, a tedy i odolnější lesy, ale toto rozhodnutí by měli dělat mnohem svobodněji než dosud. Zákon by zkrátka neměl soukromým vlastníkům nařizovat stejná pravidla jako státu, zejména stanovovat dobu obmýtí či druhovou skladbu lesů. ASZ ČR průběžně komunikuje požadavky a připomínky, které jsou mířeny tímto směrem. V nedávné době Asociace zdůrazňovala především témata, která přibližujeme v následujících odstavcích.
Jedním ze zásadních požadavků je podpora umožnění pastvy hospodářských zvířat v lesích. ASZ ČR ji považuje za zcela zásadní. Z toho důvodu předložila doplnění, které by právě pastvu umožnilo. Předložená novela pastvu hospodářských zvířat v lesích opět fakticky znemožňuje tím, že nepovoluje elektrické ohradníky či oplocení, oborný chov zvěře či zookoutky naopak připouští. Pastva v lesích je přitom v evropském kontextu naprosto běžnou záležitostí a standardně využívanou praxí. Plní především funkci průhonu z jedné pastvy na druhou a funkci přirozeného úkrytu v případě nepříznivého počasí, kdy hospodářská zvířata vyhledávají přednostně úkryt v lese než pod umělými přístřešky. Zároveň ASZ ČR trvá na vypořádání připomínek týkajících se zmenšení maximální povolené výměry holoseče z úmyslné těžby, zavedení ekosystémových plateb za mimoprodukční funkce nad rámec zákona a specifikování veřejných mimoprodukčních funkcí lesů a jejich ekonomického vyjádření.
ASZ ČR také apeluje na začlenění formulace, která navrhuje, aby stát hradil náklady na činnost odborného lesního hospodáře i v případě těch lesů, pro které je stanovena povinnost zpracovat osnovy a vlastník si odborného lesního hospodaře vybere sám nebo je obhospodařuje hospodářský spolek. Oproti původní verzi přibývá díky formulaci ASZ ČR zohlednění situace, kdy si vlastník vybere sám odborného lesního hospodáře. Podpora spolků je důležitá, nicméně je třeba řešit i otázku zajištění odborného dohledu nad hospodařením v lesích tam, kde vlastník z různých důvodů nemá možnost do spolku vstoupit nebo do něj vstupovat nechce. Bez zmíněné úpravy by se jednalo o nucené vytváření spolků po vzoru zemědělských družstev z 50. let 20. století.
Asociace klade celkově důraz na podporu výkonu činnosti odborného lesního hospodáře. Pokud ministerstvo zemědělství poskytuje příspěvek na tvorbu lesních hospodářských plánů i tam, kde vlastník nemá ze zákona o lesích povinnost jej zpracovat, může stejně tak přispívat i na činnost odborného lesního hospodáře, pokud si jej vlastník vybere sám. Nejednalo by se o duplicitu, pouze by se odlišil příspěvek na činnost odborného lesního hospodáře v situaci, kdy si jej vlastník zvolí sám – a v případě, kde tuto vůli vlastník neprojeví, nechť státní správa rozhodne dle Správního řádu o pověření jiné osoby. Neznamenalo by to jakékoli zvýšení nároků na státní rozpočet, jen by se konečně začala vykonávat péče o lesy malých výměr.
V rámci novely jsou tedy podstatné jednotlivé změny, ale zásadní je rovněž celkové rámování, které by mělo přinést systémovou změnu. Dosavadní legislativní uspořádání totiž neumožňuje dostatečně jasné rozlišení různých režimů vlastnictví a z nich vycházejících povinností a práv. ASZ ČR proto chce jasně odlišit rozdíl mezi funkcemi lesů státních, plnících především veřejné funkce, a lesů soukromých, které mají plnit především přání svých vlastníků s ohledem na udržitelnost hospodaření a mezigenerační kontinuitu. Sedlák není úředník státu, ale svobodný hospodář.
Mgr. Ing. Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR
Ing. Mgr. Pavel Srna, člen Předsednictva ASZ ČR, člen Pracovní skupiny ASZ ČR pro lesy a myslivost
