Pozdní peckoviny

Z pozdních odrůd třešní stojí za zmínku určitě žlutoplodé odrůdy. Díky barvě nebývají tak červivé a také nejsou tolik vyhledávané ptáky. Ale i ti, když je objeví, si na nich pochutnají. Z odrůd se jedná o ‘Droganovu‘ a ‘Dönisenovu‘ (obr. 1), které jsou si velmi podobné. Z červených odrůd bych vypíchl u nás méně často pěstovanou, velmi kvalitní francouzskou odrůdu ‘Moreau‘ (obr. 2). Jako zajímavost ze starých odrůd bych uvedl třešeň pro konzervárenské zpracování odrůdy ‘Skalka‘ (obr. 3). Jedná se o moravskou odrůdu, která má zajímavé, příjemně nakyslé drobnější plody, jež byly využívány hlavně ke zpracování.

Letní odrůdy jádrovin

Z letních odrůd hrušní stojí za pozornost určitě některé starší odrůdy, které mají specifické chuťové vlastnosti. Nejvíce opomíjené jsou hrušně obecně označitelné jako „hniličky“ (obr. 4). Jedná se o skupinu konkrétně nepojmenovaných odrůd. Jsou specifické tím, že se konzumují ve zhniličeném stavu, kdy dužnina již zhnědne, čímž získávají výbornou fíkovou chuť. Nevýhodou je jejich drobnější velikost. Kromě skupiny hniliček sem patří také odrůda ‘Muškatelka šedá‘ (obr. 5a, b) nebo turecká. Dříve byly hojně vysazovány pro fíkovou chuť a vyhledávány obyvateli měst.

K dalším zajímavým odrůdám patří skupina krvavek (obr. 6), které byly sázeny jako zvláštnost pro svou červenou dužninu a nyní se znovu dostávají do módy. V chuti jsou průměrné a spíše méně sladké.

Letní odrůdy jablek jsou obecně spíše kyselé chuti. Asi nejsladší ze starších odrůd je ‘Stark Earliest‘ (obr. 7) a pak chuťové speciality jako ‘Medové české‘ (obr. 8), ‘České růžové‘ (obr. 9) s narůžovělou dužninou nebo ‘Hedvábné červené letní‘ (obr. 10), které již nejsou tak sladké.

Letní řez

Provádíme jej po skončení druhé mízy, tedy začátkem srpna. Výhodou tohoto termínu je, že stromy již na řez nezareagují novým obrůstáním. Tím že řez probíhá za vegetace a odstraňujeme asimilační plochu, jedná se o oslabující zákrok a řez tedy nemá být hluboký, je jen doplňkový. Slouží pouze k prosvětlení koruny a tím pomáhá k lepšímu vybarvení a vyzrávání plodů, stejně tak ke zkvalitnění již založených květních pupenů, a tím podporuje kvalitu ovoce v příštím roce.

Odstraňujeme hlavně vlky a ostatní jednoleté výhony, které bychom při zimním řezu odstranili stejně. Pokud provedeme takto hlubší letní řez, strom se s tím vyrovná, ale bude významně oslaben.

Choroby a škůdci

Z chorob se může projevovat, pokud je léto suché a teplé, hlavně padlí. Co se týče škůdců, dohlížíme zejména na mladé výsadby, aby nebyly výrazně decimovány mšicemi. V plodech pozdních třešní bude určitě vrtule třešňová, zvláště pokud došlo mrazem k výrazné redukci násady. Višně by zatím měly být od červivosti prosté. Pokud naleznete červivou višeň, tak se až k vám rozšířila vrtule višňová a bylo by dobré nález nahlásit, v rámci mapování jejího šíření, na ÚKZÚZ. Opatření proti ní jsou stejná jako proti vrtuli třešňové, ale termín ošetření je o 14 dní až tři týdny posunut.

Dalším novým škůdcem je vrtule ořešáková. Je to naštěstí zatím jediný škůdce ořešáku, ale dokáže zničit úrodu ořechů z 80 %. Proto je potřeba si hlídat, zda nám koncem července něco nežere rubinu okolo ořechů již na stromech. Rubina je vcelku, ale černá a rosolovitá. Pokud v ní budou červíci, můžete mít vrtuli třešňovou. Pokud se scvrkává a odpadává, tak se o vrtuli nejedná. Ošetření lze provést účinnou látkou spinosad s přídavkem cukru jako atraktantu. Letos ale její rozvoj vzhledem k totálnímu omrznutí většiny ořešáků nehrozí a nejspíše pomůže její regulaci.

Tmavka švestková je dalším z nových škůdců peckovin, který se šíří republikou. V Praze jsou již potvrzené případy a vzhledem k širokému spektru hostitelských rostlin a postupnému oteplování lze očekávat jeho šíření. Vyskytuje se na švestkách (hlavně odrůdy ‘Stenley‘ a ‘Durancie‘, zbylým odrůdám se nevyhýbá), meruňkách, myrobalánech („špendlíky“) a i mirabelkách. V menší míře i na trnce. Třešně a višně nenapadá.

Dospělec klade vajíčka asi tři týdny po odkvětu do ještě neztvrdlé pecky. Tam se z vajíčka vylíhne larvička, která vyžírá jádro. Plody následně zastavují růst, mumiovatí a opadávají. Napadení můžeme zkontrolovat v červenci a srpnu, kdy plody napadené tmavkou masivně opadávají. Pecka má výletový otvor, ale také tam nemusí být.

Ochranou je postřik s účinnou látkou spinosad asi týden po odkvětu a pak po 10 - 14 dnech, případně neselektivní insekticidy v tu samou dobu. Je to doba, kdy běžně ošetřujeme na první vlnu obaleče švestkového.

Díky mrazům a pomrznutí slivoní lze očekávat, že budou populace obalečů švestkových, pilatky i tmavky silně zredukovány a v příštím roce nebude tak silný infekční tlak. Všechno zlé je k něčemu dobré.

Doprovodná dřevina – jeřáb ptačí

Jde o hojně se vyskytující krátkověkou pionýrskou dřevinu, kterou potkáme od nížin do hor. Jedná se strom, který zdobí zjara bílé květy (obr. 11), jež lákají opylovače díky svébytnému zápachu. Na podzim je zdoben červenými malvičkami (obr. 12a, b), kterými se živí okolo 63 druhů ptáků.

Kulturně se pěstuje sladkoplodá odrůda ‘Moravský sladkoplodý‘ (obr. 13), která je od přírodního typu odlišitelná podle listu. Lichozpeřené listy mají u této odrůdy většinu okraje hladkou.

Dále je využíván jako podnož stromkové arónie (temnoplodce) (obr. 14), která je přirozeně keřovitého růstu. Kmínek z jeřábu odejde většinou dříve než korunka z arónie.

Článek vzniká v rámci programu ČSOP - Oživení starých odrůd (www.stareodrudy.cz).

Starší díly jsou k dispozici na webu autora: https://vojtaptacek.webnode.cz/clanky-a-publikace/

Text a foto: Vojtěch Ptáček