Proč ve Vinoři? Z pohledu výzkumníků se tu dobře sešly vnější okolnosti. Jednak tu hospodaří společnost Vin Agro, která má sama od sebe snahu o krajinu pečovat, a také je otevřená spolupráci s výzkumníky a vychází vstříc jejich nejrůznějším požadavkům a výzkumným potřebám.
Jednak se místní biopásy nachází v Praze, ve které nelze na biopásy čerpat dotace z Fondu rozvoje venkova, což je z pohledu výzkumníků dobře v tom ohledu, že zde nejsou závazné požadavky na termíny seče biopásů ani žádná jiná omezení, vyplývající z podmínek dotace. Biopásy byly dotačně podpořeny hlavním městem Prahou, které ale neklade žádné pro vědce omezující podmínky.
„Ve Vinoři je nyní 35 hektarů biopásů, kde si můžeme ‚hrát‛,“ popisuje za výzkumníky Martin Štrobl. Vědci si tak ve spolupráci se zemědělci nastavili podmínky pro experimenty, které mají poodhalit, jak biopásy prospívají biodiverzitě.
„To, že biopás přiláká opylovače a další hmyz, je jasné. Co se ale málo studuje, je, co se děje pod povrchem,“ říká k tomu Martin Štrobl.
„Je zjevné, že s věkem biopásů roste početnost i biomasa žížal, přičemž jich zde najdeme výrazně více než uvnitř pole, a tento rozdíl je možné pozorovat již první rok po vysetí biopásů,“ říká Štrobl.
Proto výzkumníci už tři roky sledují pomocí půdních sond půdní faunu.
Jeho vysvětlení je, že životu v půdě prospívá, že se s půdou nemanipuluje, neprovádí se tu orba, neaplikují žádné pesticidy. „A půdní bezobratlí díky tomu lépe prosperují,“ říká Štrobl.
Vědci také zkoumali, jak se liší biodiverzita v biopásu vysetém na podzim a vysetém na jaře. A podle početnosti žížal došli k závěru, že z pohledu biodiverzity může být výhodnější zakládat biopásy už na podzim.
Kromě žížal biopásy prospívají i dalším prospěšným organismům, třeba těm žijícím na povrchu půdy jako jsou střevlíci a pavouci.
Další výzkum, který vedla Alena Samková z Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU v Praze ve spolupráci s výzkumníky z Fakulty životního prostředí, přímo měřil vliv biopásů na predaci škůdců. Výzkumníci použili vajíčka kohoutka černohlavého, což je významný škůdce obilí, a sledovali, jak budou vajíčka predována v biopásech a v přiléhlé plodině (uvnitř pole).
„Pozorovali jsme, že přímo v biopásu a v jeho blízkosti byla predace vajíček kohoutků vyšší než části pole bez biopásu,“ říká Štrobl. Biopás tak může pomoci při pěstování plodin tím, že poskytuje úkryty a zdroj potravy pro predátory, kteří následně likvidují škůdce.
Štrobl si pochvaluje, že spolupráce se zemědělci ze společnosti Vin Agro je bezproblémová. Ale dodává, že by spolu s kolegy rád zkoumal i jiné lokality. „Konkrétně hledáme zemědělce, kteří by nám umožnili na svých polích výzkum vlivu úrodnosnosti půdy na biodiverzitu uvnitř biopásů a úhorů,“ říká Štrobl.
Infografiku k článku naleznete zde.
Autor: Matin Mach Ondřej
Zdroj: Ekolist.cz
