Známé jsou ale statistiky eroze v ČR za první polovinu letošního roku, které sleduje Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy (VÚMOP). Ten zatím eviduje 270 erozních událostí, zatímco loni jich bylo za celý rok 238. Tato skutečnost sice na jednu stranu znamená, že omezení rizik eroze je stále nedořešený a trvalý problém, nemusí však nutně znamenat zhoršování stavu. Vyšší počet erozních událostí v ČR má zcela jistě, jak ostatně připomíná i Ministerstvo zemědělství (MZe), souvislost s četnějším výskytem přívalových dešťů a extrémních srážek v letošním roce. I vzhledem k tomu, že situace z letošního roku se bude v dalších letech s vysokou pravděpodobností ve větší či menší míře opakovat, je vhodné v této souvislosti ve zvýšené míře nejen změnit dosavadní zemědělskou praxi, ale také posílit finanční prostředky na realizaci komplexních pozemkových úprav. Což je vhodné vnímat v době před zahájením diskusí o podobě státního (a zemědělského) rozpočtu na příští rok.
Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU) zveřejnila tento týden výsledky zkoumání složení vodárenských kalů na zemědělské půdě s tím, že značnou roli v rozkladu některých rizikových látek hraje půdní pH. Ve velmi kyselém a velmi alkalickém prostředí podle ČZU hrozí další uvolňování těchto rizikových prvků a nelze tedy doporučit zapravování upravených kalů do zemědělské půdy s nízkým nebo naopak velmi vysokým pH. Jak ale ukázaly doplňkové ukazatele půdní kvality (respirometrické testy a aktivita půdních enzymů), pro oživení půdy jsou upravené kaly přínosem. Nejvhodnější metodou pro úpravu vodárenských kalů a jejich využití na půdě je proto podle ČZU pyrolýza, výběr vhodné technologie se přitom odvíjí od složení a množství produkovaného kalu v konkrétní čistírně, oblasti či regionu. Dodat lze ale, že pyrolýzou se v kalech zlikviduje veškerá organická hmota, která je pro kvalitu zemědělském půdy také nemalým přínosem.
Pro podmínky podnikání v zemědělství je nepochybně důležitá úprava nastavení „Základní celofiremní ekoplatby“. Podle návrhu MZe má být od roku 2025 požadavek na neprodukční plochy 5 procent výměry orné půdy, struktura neprodukčních plodin nemá být nijak limitována minimálním požadavkem na úhory a krajinné prvky, platit ale bude omezení pro maximální podíl meziplodin 60 procent po přepočítaném koeficientu. U meziplodin přitom dojde ke snížení přepočítacího koeficientu na 0,3, koeficient pro dusík vázající plodiny má být snížen na 0,5. Kromě toho mají být upraveny přepočítací koeficienty pro krajinné prvky v hodnotách 1 až 2, podle biodiverzitního přínosu. MZe také navrhuje zvýšení přepočítacího koeficientu pro nektarodárné úhory, a to na hodnotu 1,5. Návrhy MZe ale musí ještě posvětit Evropská Komise.
I vzhledem k tomu, že pozitivních zpráv není nikdy dost, je vhodné registrovat ocenění, které se naší zemi dostalo tento týden na globální konferenci o udržitelném rozvoji v New Yorku. ČR totiž na ní byla vyhodnocena jako jedna ze tří zemí, spolu s Jordánskem a Kambodžou, které OSN letos ocenila za významný pokrok v přístupu k hospodaření s vodou. Česká republika byla vybrána na základě mnoha indikátorů v rámci Cíle udržitelného rozvoje 6 (Pitná voda, kanalizace) z celkem 17 cílů globálního udržitelného rozvoje, s tím, že za posledních 20 let došlo v ČR k enormnímu zlepšení ochrany vod, hospodaření s vodou v obcích a městech i ke snížení znečištění řek.
Petr Havel