Rozklad slámy po aplikaci dusíkatých hnojiv

Zapravení slámy po sklizni obilnin je potřebné k udržení organické hmoty v půdě.
Sláma by neměla být z pole odvážena, pokud není potřebná pro živočišnou výrobu podniku.
Současně je třeba upravit množství aplikovaných dusíkatých hnojiv na podporu rozkladu
slámy, kde dosud doporučovaná dávka představuje 8-10 kg N/t slámy. V důsledku změny
klimatu jsou totiž pozorována častější sucha, která se mohou střídat s prudkými srážkami.
V případě sucha značná část dusíkatých hnojiv zůstane v půdě nevyužita, při prudkých
srážkách se část aplikovaného dusíku vyplaví pod vrstvu, do které byla sláma zapravena.

V polních pokusech v Praze-Ruzyni byl dlouhodobě sledován vliv minerálních a organických hnojiv na rozklad slámy pšenice ozimé (Graf 1). Výsledky ukázaly, že oproti zapravení slámy krátce po sklizni lze podobné, často i lepší, výsledky dosáhnout mulčováním slámy na povrchu půdy a jejím zapravením až v době, kdy se již teploty snižují (rok 2022). Při dlouhotrvajícím suchu je celkový rozklad slámy velmi nízký a dusíkatá hnojiva na rozklad slámy mají velmi malý vliv (rok 2023). V návaznosti na klimatickou změnu je mulčování slámy doporučováno, a to zejména v kombinaci s přímým setím meziplodin do mulče. Při mulčování slámy dosahujeme nižší prohřívání půdy a lepší zadržení vody. Půda je také lépe chráněna proti větrné a vodní erozi. Kromě toho pozdější zpracování půdy při nižších teplotách vede k nižším emisím CO2, nižší mineralizaci organické hmoty, nižší tvorbě dusičnanů a snižuje tak riziko ztrát vyplavením při intenzivních letních srážkách. Při ponechání rozdrcené slámy na poli je důležité její rovnoměrné rozmístění, kdy lokální nahromadění může představovat úkryt pro hraboše polního.

Při kalkulaci potřeby dusíku pro podporu rozkladu slámy je třeba započítat také dusík,
který se může uvolnit mineralizací organické hmoty po zpracování půdy, přičemž je třeba
počítat i s hloubkou jejího zpracování. Tento dusík může představovat až několik kg
N/ha/den, které je třeba zohlednit při korekci hnojení dusíkem. Na úrodných půdách po
intenzivnějším zpracování a při vyšších teplotách se může uvolnit z půdní zásoby dostatečné
množství dusíku pro rozklad slámy a hnojit není třeba. Pro hnojení minerálními dusíkatými
hnojivy (nejlépe v amonné nebo amidické formě) lze doporučit 4–5 kg N na jednu tunu slámy
a v suchém roce hnojiva neaplikovat, případně až při zapravení slámy po několikatýdenním
období s ponechaným mulčem. Pokud následuje ozimá řepka nebo meziplodina, lze zvýšit
dávku N na 6–10 kg N/t slámy, čímž podpoříme růst pěstované plodiny.

Pro statková a organická hnojiva lze doporučit 6–10 kg N/t slámy. Tato hnojiva
obsahují část dusíku v organické formě, která se uvolňuje postupně. Před setím ozimů nebo
meziplodin lze doporučit vyšší dávku z daného rozpětí. Současně mají statková a organická
hnojiva příznivé vlastnosti pro rozklad slámy, kdy do půdy dodávají vlhkost a současně mají
lepší adhezní vlastnosti, což společně na rozklad slámy působí příznivě. Zapravení do půdy by
mělo následovat co nejdříve po aplikaci, nejlépe v jedné operaci (obr. 1). Největší ztráty N
únikem amoniaku jsou totiž do 6 hodin po aplikaci. Pro omezení emisí CO2, které jsou po
zadiskování digestátu nebo kejdy značné, je třeba použít vhodné půdní pěchy. 

Graf 1: Rozklad slámy v letech 2022 a 2023. Kontrola = 0 kg N/ha, Močovina 30 = 30 kg N/ha,
Močovina 60 = 60 kg N/ha, Digestát 60 = 60 kg N/ha 

Autoři:  G. Mühlbachová, P. Růžek, H. Kusá, R. Vavera a M. Káš 
Zdroj: vurv.cz