Zájemci o dotace z prvního roku programu chtějí vysázet stromy na 610 hektarech polností. V tomto roce je navíc ohlas skoro pětkrát větší. Předběžně se do programu přihlásilo 211 zemědělců s plochou 3 029 hektarů. Stát by jim měl teoreticky za tento rok vyplatit 335 milionů korun. Ministr zemědělství Marek Výborný uvedl, že dotace pro takto důležité opatření přes enormní zájem krátit nebude. Počítá také s tím, že program poběží i v dalších letech.
Stát proplácí na jeden hektar zhruba 108 tisíc korun na založení systému a potom 19 tisíc korun za každý rok údržby. „Každý, kdo projeví zájem a založí systém, tak u nás může počítat s podporou v tom objemu, která je programu přislíbena,“ řekl ministr. Další peníze stát do systému hodlá dodat.
Zájem je nyní o dost větší i proto, že se mnozí zemědělci v prvním roce teprve rozkoukávali a hledali místa, kde by mohli stromy zasadit. Některých druhů dřevin navíc loni nemuselo být na trhu dostatek. Stát programem podporuje výsadbu třeba borovic, dubů a topolů, ale také broskvoní, jabloní či třešní.
Podle pracovníků ministerstva byl systém navržen tak, aby se z dotace víceméně zaplatily minimálně 120 centimetrů vysoké stromky, kterých musí být 100 na každý hektar, ale také práce potřebná k jejich ochraně, aby byly schopné vyrůst.
Stín pro zvířata i větrolam
„Některý zemědělec má školku a dovede si ty dřeviny napěstovat. Počítali jsme ale s tím, že si strom koupí i běžný smrtelník, a na to je nastavená sazba. Třeba na pastvině s dobytkem je potřeba bednění, aby v případě, že se o stromek opře kráva, nedošlo k jeho zlomení,“ vysvětlil úřad.
Jak říká předseda představenstva Sdružení lesních školkařů ČR Přemysl Němec, vypěstování stromků do této výšky trvá u listnáčů dva roky a u jehličnanů ještě o rok déle. „Určitě po tom rozjezdu bude připravena větší nabídka sadby než v prvních letech. O dotacích se mluví a mluví, ale nemusí přijít,“ poznamenal. U pěstování stromků se podle něj musí počkat na to, zda peníze na podobné projekty skutečně budou. „Ale nejde pak čekat, že v létě se program otevře a na podzim budeme mít stromky,“ dodává.
Výhod stromů na poli nebo na pastvině je nespočet. Kromě stínu pro zvířata a funkce větrolamu mohou agrolesnické systémy fungovat také jako útočiště pro zvířata, samotné stromy nesou hospodářům užitek v podobě ovoce nebo se po desítkách let dají pokácet a prodat na dříví. „Přínosy k zabránění eroze jsou excelentní. Výzkumný ústav modelově zkoušel erozi při 100leté vodě a pás stromů, který rozčlení svah, to bez jakýchkoliv problémů dokázal čtyřikrát za sebou pohltit,“ říká ministr Výborný.
Podle vedoucího odboru fytoenergetiky z Výzkumného ústavu Silva-Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví Jana Wegera se počítá s tím, že stromy vydrží alespoň 20 až 30 let. „Počítáte s tím, že v případě lesních stromů je ekonomický přínos až na konci, v případě ovocných kolem sedmého nebo osmého roku, ale u rychle rostoucích dřevin výrazně dříve,“ popisuje odborník.
Stíněním polí snižují stromy teplotu okolí, dozrávání některých plodin může být u nich pomalejší, jiným naopak stín pomáhá k větším výnosům. Například u hrášku pěstovanému menšími farmáři může pomoci, že díky nerovnoměrně rozvrženému stínu nedozraje všechen najednou. Může se tak sklízet postupně a farmář má více času na zpracování úrody.
Leccos se musí dořešit
Weger nicméně upozorňuje, že se musí ještě vyřešit některé legislativní věci spojené s ukončováním života stromů, tedy až budou staré a například nebudou plodit ovoce. Podle Wegera je možné objednat půdní frézu a pozemek srovnat. To ale odhaduje i na 60 tisíc korun na hektar. Další možností je pokácení stromů a vypuštění na místo stáda koz. Pařezy po několika letech postupně odhnijí a zbytky se dají jednodušeji přeměnit zpátky na ornou půdu.
Ovocné stromy se dají rovněž obnovovat. „Dnes je kácení stromů v krajině nad 80 cm v obvodu podmíněné nejrůznějšími povoleními,“ připomíná Weger. S ministerstvem životního prostředí, pod které jeho ústav spadá, prý existuje dohoda, že se zákony upraví, aby agrolesníci nedostávali například při kácení těchto stromů pokuty, protože by se kvůli tomu mohli podobným aktivitám prospěšným pro přírodu vyhýbat.
Autor: Jan Drahorád
Zdroj: iDnes.cz
