Pozitivně lze hodnotit také zachování bodové preference žadatelů pocházejících z ANC oblastí, tedy lokalit s horšími přírodními podmínkami k podnikání. Bodové zvýhodnění získají také podniky hospodařící na ploše 150 až 2 500 hektarů, což je především odrazem slibu ministra zemědělství více podporovat středně velké zemědělské podniky. Faktem ovšem je, že podnik o výměře 2 500 hektarů (i méně) zas tak úplně za střední zemědělský podnik obecně považovat nelze, pokud vezmeme v úvahu, že jde o plochu až 200x větší, než je velikost průměrné farmy v EU. Naopak jako sporné lze hodnotit kritérium genderové vyváženosti u žadatelů o podporu „Zahájení činnosti mladého zemědělce“, která zvýhodňuje ženy oproti mužům. Požadavek na genderovou vyváženost sice pochází z Evropské komise, uplatňovat jej ale právě při vstupu nové generace zemědělců do podnikání se ale jeví jako nelogické. Generační výměna je totiž také jedním z problémů (nejen) českého zemědělství, a vyšší prioritu by tak měla být spíše podpora jakýchkoli nových zájemců o vstup do oboru, než pozitivní diskriminace žen.
Naopak ke konci týdne (1. srpna) bylo oficiálně odstartováno hlasování o Ceně veřejnosti v soutěži Adapterra Award, kterou již šestým rokem organizuje Nadace Partnerství, a jejímž cílem je podporovat a prezentovat projekty ke zlepšení stavu naší krajiny a adaptaci na probíhající klimatické změny. Letos byla do struktury dosavadních kategorií přidána kategorie „Průmysl“, v níž se do finále dostala například také inovativní stáj pro výkrm prasat v Rozvadovicích. Což je důkaz, že i chov prasat v ČR je možné provozovat udržitelným a ekologickým způsobem.
Zejména v souvislosti s využíváním statistických dat jako nástroje pro potenciální regulace v zemědělství je vhodné (opakovaně) upozornit na skutečnost, že často objektivně se tvářící informace není vždy nutné brát jako pravdivý odraz reality. Z výzkumu České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) například vyplývá, že mediálně často prezentovaný úbytek biodiverzity v krajině (předmětem analýzy byly ptačí populace), může být zásadně ovlivněn dopředu daným výběrem, například velikostí lokality, v níž se parametry biodiverzity sledují. Zatímco na malé ploše se podle dat rozmanitost ptačích druhů příliš nemění, na velkém krajinném měřítku dokonce narůstá, globálně ale diverzita klesá. V ČR se navíc na změnách diverzity podílí z větší části kolonizace novými druhy a nikoliv vymírání. Podobné vyznění, tedy že „vše je trochu jinak“, než se obvykle prezentuje, přináší také studie jihokorejské univerzity, podle níž nemusí být a nejspíše ani není pravda, že lidské aktivity zvyšují emise skleníkových plynů, což vede k častějším extrémním projevům počasí, jako jsou sucha nebo záplavy. Oba uvedené příklady přitom představují zásadní posun ve vnímání dosud jednoznačně prezentovaných údajů, v minulosti využívaných například na podporu různých typů regulací, včetně Strategie Green Deal.
Na závět alespoň pár slov k vývoji kurzu české koruny, která se před posledním jednáním České národní banky ocitla na nejslabší úrovni od začátku válečného konfliktu na Ukrajině. Poté, co bankovní rada snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procenta na 4,5 procenta, sice koruna mírně posílila (ve hře byl přitom pokles sazby o 0,5 procenta), stávající kurz koruny (aktuálně 25,38 Kč/EUR) ale vytváří předpoklady k mírnému růstu cen zboží z dovozu, což v důsledku umožňuje také mírný růst cen od tuzemských producentů, včetně výrobců potravin a producentů surovin k výrobě potravin.
Petr Havel
