Měl by stát dotlačit myslivce k častějšímu lovu v lesích a na polích, které ve velkém poškozuje přemnožená zvěř? Nebo by to vedlo ke zničení spolků, z nichž by jejich členové kvůli novým nárokům odešli? Poslanci budou po prázdninách rozhodovat o novele, v níž jde o klimatickou udržitelnost lesů i o spor o povahu vlastnictví půdy. Snahu o změnu zatím vždy zablokovali myslivci, kteří se oprávněně řadí mezi nejsilnější lobbisty v zemi.

„Jsem zrovna na traktoru, co potřebujete?“ ptá se v telefonu poslanec ODS Petr Bendl. Bývalý ministr je sám drobným zemědělcem a zároveň zpravodajem novely mysliveckého zákona. Za její prosazení bojují právě malí farmáři, vlastníci lesů, lesníci a ekologové, proti jsou pak samotní myslivci.

Pro ty má Bendl jen kritická slova. „Běžně mám problém s loukami zrytými od prasat. Nebo jsem tu měl přemnoženého hraboše a potřeboval na louky stojky pro dravé ptáky, kteří je loví. Prosil jsem myslivce o pomoc, ale vůbec je to nezajímalo,“ stěžuje si poslanec.

Středobodem navržené změny zákona má být snížení minimální výměry honitby. Tedy určeného prostoru, ve kterém je možné zvěř lovit. Cílem možnosti zakládání menších honiteb je tlak na větší odlovy ze strany myslivců.

Bendl pak dodal, že plán vždy podporoval. V roce 2020 se ale naopak v předvolebním dotazníku časopisu Myslivost přihlásil k tomu, aby se na velikost honiteb nesahalo, jak to myslivci dlouhodobě požadují.

„Před čtyřmi lety nebyla k dispozici oficiální čísla o míře škod páchaných zvěří,“ říká nyní někdejší ministr zemědělství. A odmítá, že by jeho odpověď mohla být motivovaná snahou získat hlasy myslivců v souboji o místo v Senátu. „Rozhodně ne. Myslivost na Kladně a v okolí určitě není téma, které by rozhodovalo volby,“ dodává Bendl.

V senátních volbách ale často rozhoduje malý počet hlasů a myslivecké spolky mívají v každém okrese stovky členů. Jejich případná podpora by Bendla do horní komory stejně nedostala – z druhého kola voleb nakonec odešel poražený rozdílem skoro sedmi tisíc hlasů právničkou Adélou Šípovou (za Piráty).

Jinak to ale mohlo být v případě někdejšího sociálnědemokratického předsedy Senátu Milana Štěcha. Zkušeného politika před čtyřmi lety na Pelhřimovsku porazil kandidát Svobodných Jaroslav Chalupský, který vyhrál s rozdílem necelých 800 hlasů.

Štěch se v již zmíněném předvolebním dotazníku časopisu Myslivost postavil proti ústavnímu zakotvení práva na obranu zbraní, které tehdy prosazovali právě myslivci. Jeho protikandidát naopak iniciativu podpořil. Prozbraňový spolek Liga Libe potom s Českomoravskou mysliveckou jednotou vyzýval k volbě Štěchova protikandidáta.

Liga Libe s myslivci nakonec v roce 2021 právo na obranu zbraní do ústavy skutečně dostali, podpořila ho velká většina poslanců a senátorů napříč většinou klubů. Petici k této iniciativě podepsalo přes sto tisíc lidí. Výrazně pomoci tomu mohla právě Českomoravská myslivecká jednota s 53 tisíci členy.

Petice byla reakcí na unijní směrnici, která se přitom loveckých zbraní myslivců přímo netýká. Jinak je to u zákona o myslivosti, jenž je pro jejich činnost zásadní. Novelizovat se ho v minulosti snažilo celkem šest ministrů zemědělství, vždy ale narazili na odpor myslivecké jednoty.

Dlouhodobým důvodem snah o změnu zákona je přemnožení zvěře. Oproti 50. letům minulého století je v českých lesích dvojnásobek srnců, pětinásobek jelenů nebo až stonásobek divočáků.

Podle dat Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů přemnožená zvěř okouše každý druhý malý listnáč a každý třetí malý jehličnan. Omezuje tak snahy nechat vyrůst pestřejší lesy odolnější vůči klimatické změně. V lesích a na polích zvěř ročně podle ústavu způsobí škody za 4,8 až 5,5 miliardy korun.

 

Novela by proto měla myslivce motivovat k častějšímu střílení zvěře. Aktuální návrh počítá například s hrozbou pokut za nedostatečný lov ve výši od 50 do 500 tisíc korun. Nově se má navíc plánovat podle výše škod způsobených zvěří.

 

Snížení minimální výměry honitby z dnešních 500 na 250 hektarů má zase dát silnější hlas vlastníkům lesních a zemědělských pozemků. Menší majitelé volající po větší regulaci přemnožené zvěře si stěžují, že jejich hlas není slyšet v takzvaných honebních společenstvech, která vlastníci tvoří za účelem vytvoření honitby. Drobnější hráči doufají, že v menších seskupeních by si snadněji prosadili svou.

 

K tomu má novela vlastníkům lesů a polí a jejich nájemcům umožnit, aby se do lovu sami zapojili a s regulací zvěře pomohli. Podle názoru zemědělce Daniela Pitka dnes myslivci vlivem přetrvávající mentality z dob komunismu příliš nehledí na vlastníky a zákony jim umožňují dělat si, co chtějí.

 

„Novela myslivost neničí. Jde jen o to, aby to už nebyla lidová myslivost bez odpovědnosti k pozemkům, k rovnováze v přírodě a bez spojení s lesnictvím a zemědělstvím,“ argumentuje Pitek. Kontury myslivecké novely dojednával za Asociaci soukromého zemědělství, která sdružuje malé farmáře.

 

Opačný názor zastupuje Českomoravská myslivecká jednota zastupující 80 procent nimrodů. Menší honitby podle ní neodpovídají charakteru zdejšího zemědělství stojícího na velkých lánech. Podle myslivců mohou za přemnoženou zvěř zčásti i zemědělci, kteří u lesů vysazují energeticky bohaté plodiny. „Zvěř má prostřený stůl, potravní nabídka je obrovská,“ říká šéf myslivecké jednoty Jiří Janota.

 

Možnost do lovu více zapojit vlastníky pozemků odmítá. Na myslivce, kteří si od nich honitbu pronajmou, by podle něj nemusela zbýt kořist, již majitelé odstřelí. Taková situace prý může nastat i v dnešní době nadstavů zvěře, jež podle Janoty neplatí pro všechna místa republiky.

Další velká výtka myslivců míří na zvažované pokuty za nedostatečný lov, které podle nich mohou být pro lokální spolky likvidační. Janota říká, že vedle hasičů či fotbalistů myslivci tvoří spolkový život na venkově. „Od řady z nich slýchám, že když zákon projde, na myslivost se vykašlou,“ dodává předseda jednoty.

 

Je otázka, jestli by úprava velikosti honiteb automaticky znamenala jejich rozdrobení, jak varuje myslivecká jednota. „Současná průměrná výměra je 1200 hektarů a obrovské množství vlastníků má už teď svoje pětisethektarové honitby. Pro ně se nemění nic,“ upozorňuje profesor Jiří Kamler z Ústavu lesů a myslivosti Mendelovy univerzity v Brně, který je sám zároveň myslivcem i vlastníkem lesa.

 

Proč se jednota tak brání větší regulaci zvěře? „Mnohým z nás dnešní situace vyhovuje. Honitby jsou zazvěřené, lovecká úspěšnost poměrně vysoká. Před lety jsem v jednom příspěvku napsal, že situaci začneme odpovědně řešit teprve tehdy, když prasata rozryjí Václavské náměstí,“ pronesl před osmi lety sebekriticky šéf myslivecké jednoty Janota.

 

Dnes říká, že si za svými tehdejšími slovy stále stojí. Viníky přemnožení zvěře je ale podle něj potřeba hledat jinde než v nedostatečném lovu. „Státní správa je mnohdy bezzubá, vlastníci nečinní a vše se hází na hrb myslivců,“ říká Janota.

 

Podle lesníka a myslivce Lubomíra Doležala, který hospodaří v lesích města Nová Role na Karlovarsku, mezi myslivci převládá kult trofeje. Tedy snaha střílet hlavně dospělé samce, jejichž parohy si pak mohou vystavit. S tím souvisí snaha nelovit samice či mláďata, z nichž mohou vzejít další trofejní kusy.

 

„Většinou to bohužel vychází z nedostatečných biologických poznatků. Řada myslivců nemá nastudovaný základní management péče o zvěř,“ říká Doležal s tím, že odborníci dokážou trofejního jelena či srnce odchovat i bez toho, aby kolem něj měli další desítky kusů zvěře.

Sám Janota v roce 2016 uznával, že zvěř se nestřílí rovnoměrně. „Za posledních 20 let se nám podařilo dokonale zdecimovat věkovou a pohlavní strukturu spárkaté zvěře. Vůbec se nedivím některým vlastníkům zemědělských pozemků, kteří žádají snížení minimální výměry honitby, aby mohli situace řešit po svém,“ uznával tehdy vrchní myslivec.

 

Dnes kritiku za kult trofeje a nestřílení samic odmítá. „Myslivci mají zákonnou povinnost lovit zvěř obou pohlaví,“ upozorňuje Janota. To ale neznamená, že tak v praxi vždy činí.

Do značné míry jde o peníze. Pronájem honitby mnohdy vyjde na stovky tisíc korun. „Výše pronájmu je tak vysoká, že když jste uživatel honitby, chcete v ní mít hodně zvěře. To je vaše prezentace,“ vysvětluje lesník Doležal.

 

Obhájci zákona zároveň argumentují, že hrozba vystřílení zvěře majiteli pozemků je planá. „Ze strany myslivců kolem toho zaznívají argumentační fauly. U loveckých povolenek pro vlastníky nemá docházet k povolování odstřelu trofejové zvěře, ale škodné,“ upozorňuje poslanec Karel Smetana (KDU-ČSL), který je členem zemědělského výboru Sněmovny. Majitelé by tak měli odstřelovat přemnožená mláďata a samice, zatímco myslivcům zůstanou trofejové samčí kusy.

Myslivecká jednota proti novele rozjela petici. Na internetu ji v době psaní textu zatím podepsalo 1300 lidí. Podle Janoty ale členové organizace, kterým je v průměru 54 let, využívají spíše papírové petiční archy. „Petici už podepsaly desítky tisíc myslivců,“ říká šéf myslivecké jednoty.

V odporu ke změnám pravidel se myslivci zaštiťují i podporou Agrární komory sdružující větší zemědělce. Ti si podle zástupce těch menších Daniela Pitka často pronajímají pole či lesy lidí, kteří majetky zdědili nebo získali v restituci. Velká zemědělská družstva na nich tvoří honitby a bývají podle něj na myslivce personálně napojená. „To je případ pánů Milka nebo Šnejdrly, kteří za Agrární komoru seděli v pracovní skupině k myslivecké novele,“ zmiňuje Pitek.

 

Jiří Milek je myslivec, spolumajitel agrárního podniku Úsovsko ze Šumperska a viceprezident Agrární komory. Krátce byl též coby nestraník ministrem zemědělství v první vládě Andreje Babiše. Jindřich Šnejdrla zase vede podnik Agrotech Poličná na Vsetínsku a sám se označuje za velmi aktivního myslivce.

 

„První lovecký lístek jsem obdržel již v roce 1976,“ pochlubil se Deníku N s tím, že myslivecká novela je podle něj zbytečná. „Je iniciovaná několika málo jedinci z řad zemědělců hospodařících na výměrách do 300 hektarů, kteří našli zastání u některých vládních představitelů,“ říká Šnejdrla s poukazem na to, že navržená změna vychází z programového prohlášení vlády Petra Fialy.

 

V té nesedí žádný myslivec, v případě těch předchozích to bývalo jinak. Z řad myslivců se rekrutovali ministři zemědělství jako již zmíněný Jiří Milek, Miroslav Toman (za Socdem) nebo Jan Fencl (Socdem). Mezi lety 2002 a 2005 dokonce ministerstvo zemědělství vedl Jaroslav Palas (Socdem), který byl zároveň šéfem Českomoravské myslivecké jednoty. Místopředsedu jednoty mu dělal tehdejší poslanec ODS Jiří Papež.

 

Na přelomu století bylo napříč poslaneckými kluby zřejmě až několik desítek myslivců. Dnes jsou jich odhadem pouhé jednotky. To ale nutně neznamená, že by jejich hlas byl méně slyšet. „Vlastníkům trochu vyčítám, že jsou oproti myslivcům pasivnější,“ říká k otázce lobbování kolem myslivecké novely lidovecký poslanec Smetana, který změnu zákona podporuje.

 

„Myslivci jsou dobře organizovaní. Když dostanu dopis od místních myslivců, jsou v něm totožné argumenty, jaké zaznívají při jednání s vedením jejich jednoty,“ doplňuje zákonodárce z Olomoucka. Podle Pitka z Asociace soukromých zemědělců má vládní novela podporu ODS, TOP 09 a Pirátů. V KDU-ČSL a hnutí STAN jsou ale někteří proti. Opozice principy změny odmítá zcela.

 

U Starostů si Pitek výhrady vysvětluje tím, že jejich poslanci z venkova často podléhají lobby myslivců. „Za poslanci a senátory STAN myslivecká jednota posílá místní zástupce svých okresních spolků. Jde o lidi, které politici znají ze sousedství nebo s nimi chodili do školy. Ti pak poslance prosí, ať jim nezničí myslivost,“ říká zástupce drobných zemědělců.

 

Na straně myslivců je například poslankyně STAN Pavla Pivoňka Vaňková. Ta se obává, že by zakládání menších honiteb mohlo ohrozit fungování mysliveckých jednot v malých obcích.

 

„Podle mého názoru by se měla výměra honiteb dokonce zvýšit tak, jako je tomu například na Slovensku nebo v Polsku,“ říká jihočeská poslankyně. Sama říká, že se s myslivci pravidelně potkává. Na svém webu má například fotku z účasti na slavnostech myslivecké jednoty.

U části politiků hnutí STAN panuje obava, že změna zákona ohrozí spolkovou činnost myslivců na vesnicích. Například poslanec a dlouholetý starosta obce Vysočina na Chrudimsku Tomáš Dubský si to ale nemyslí a novelu podporuje. V klubu hnutí STAN však sedí také například myslivec Jiří Hájek z Pardubic, který proti zákonu argumentuje velmi podobně jako šéf myslivecké jednoty Janota.

 

Do velikosti honiteb by se podle něj nemělo sahat kvůli velkým zemědělským lánům. Vlastníci lesů a polí jsou v regulaci zvěře málo aktivní a myslivce by nové pokuty za nedostatečný lov mohly od myslivosti odvést. „Přitom odvádějí velkou službu státu při hospodaření se zvěří, a to na bázi dobrovolnosti v rámci volného času a zdarma,“ říká zákonodárce.

 

Další z mála myslivců mezi poslanci je bývalý šéf lidovců Pavel Bělobrádek. Podle svých slov má k novele řadu výhrad, detaily ale říct odmítá. „Tuto debatu vedeme interně na klubu a nevidím žádný důvod, proč to medializovat,“ hlásí Bělobrádek.

 

Další lidovecký poslanec Jan Bartošek zase v nedávném rozhovoru pro server Forum 24 naznačil, že novelou prosazovanou jeho stranickým kolegou a ministrem zemědělství Markem Výborným jde KDU-ČSL proti vlastním voličům z řad myslivců.

 

I kvůli nejednotě ve vlastní straně Výborný ví, že bude těžké změnu pravidel prosadit. Osud myslivecké novely je pro něj přitom zásadní. „Kdyby se schválení nepovedlo, budu to považovat za selhání mě jako ministra zemědělství i celé vládní koalice,“ řekl Deníku N Výborný, který myslivce otevřeně kritizuje.

 

„Českomoravská myslivecká jednota vždy oslavovala, že neprošla žádná změna. Oni chtějí zachovat status quo. Je nesporné, že kdyby byl zákon v navržené podobě schválen, tato silná vlivová skupina by zčásti přišla o svůj vliv,“ doplňuje ministr.

 

Předpokládá, že mysliveckou novelou se poslanci začnou v prvním čtení zabývat v říjnu po krajských volbách. Znamená to, že zákon nezačne platit v roce 2025, jak si původně Výborný představoval. Podstatnější ale podle něj je, aby se navzdory nelibosti myslivců zvládla změna vůbec schválit.