Studie ukazuje, že k dekarbonizaci Evropské unie do roku 2040 je zapotřebí pouze polovina půdy považované za vhodnou pro obnovitelné zdroje energie, s výjimkou přírodních rezervací a zemědělských oblastí s vysokou hodnotou.

Podle poslední studie Evropského úřadu pro životní prostředí (EEB) bude zapotřebí pro současné a budoucí solární a větrné projekty pouze 2,2 procenta celkové půdy EU, aby Unie mohla do roku 2040 postupně vyřadit fosilní paliva a dosáhnout klimatické neutrality.

„Evropa má dostatek půdy pro udržitelné rozšiřování obnovitelných zdrojů energie, s výjimkou oblastí bohatých na biologickou rozmanitost a produktivní zemědělské půdy, zejména ve venkovských oblastech. Obnovitelné zdroje energie mohou prosperovat, aniž by v Evropě poškodily zásoby potravin nebo přírodu,“ uvedl Cosimo Tansini, ředitel politiky pro obnovitelné zdroje v Evropském úřadu pro životní prostředí.

Střechy samy o sobě nestačí

Celkem 5,2 procenta půdy EU lze považovat za vhodnou pro solární a větrnou výstavbu na základě přísných zemědělských, ekologických a technických kritérií pro realizaci projektů větrné a solární energie na pevnině.

Většina vhodné půdy pro udržitelné využívání obnovitelných zdrojů se nachází ve venkovských oblastech, z toho 78 procent pro pozemní solární fotovoltaiku a 83 procent pro větrnou energii na pevnině.

Městské a průmyslové oblasti samy o sobě nemohou uspokojit všechny potřeby solární kapacity. Existuje však spousta degradované zemědělské půdy k dispozici pro rozšíření solární energie, aniž by došlo k narušení venkovských ekonomik. Toho lze dosáhnout v součinnosti s produkcí potravin a obnovou zdraví půdy, uvádí studie.

Kromě degradované půdy mohou podle EEB obnovitelné zdroje koexistovat se zemědělstvím a přírodou. Integrace solární energie se stávajícími zemědělskými činnostmi je možná prostřednictvím standardů dvojího použití, jako je agro-PV. Díky robustním zmírňujícím opatřením mohou země EU splnit cíle obnovitelné energie i obnovy přírody.