Poměr nakloněný ve prospěch žen kritizují některé zemědělské organizace, například Asociace soukromého zemědělství ČR. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) uvádí, že podmínku rozdělení žadatelů podle pohlaví požaduje Evropská komise. Do budoucna ale navýší objem financí pro muže tak, aby poměrově měli tutéž šanci na získání peněz jako ženy.
Nejde o malé peníze. Jenom v letošním roce by začínající farmáři a farmářky měli získat přes 700 milionů korun. „Rozdělovat v podpoře začínajících zemědělců žadatele na muže a ženy je v podstatě spíše jen líbivým a alibistickým krokem než krokem účinným a smysluplným,“ říká předseda asociace Jaroslav Šebek.
Začít v zemědělství je podle něj náročným krokem a nedá se očekávat, že podobná opatření budou na mladé působit pozitivně. „Smyslem konání státu nemá být hledat, jestli máme víc podnikatelů nebo podnikatelek v zemědělství, ale zda funguje systém, který je schopen podpořit a udržet rodinný způsob zemědělství, který je pro zemědělství nejvyváženější a je tou nejlepší líhní nových podnikatelů,“ dodává Šebek.
Bude to spravedlivější
Ministr Výborný při představování programu uvedl, že ani on s tímto rozdělováním nesouhlasí. „Po loňské zkušenosti, kdy se ukázalo, že je výhodnější být začínající zemědělskou podnikatelkou, jsem připraven to přehodnotit. Určitě to nebude dvakrát 50 procent, ale tak, abychom byli spravedliví a aby zhruba stejné procento mužů uspělo a zhruba stejné procento začínajících podnikatelek,“ řekl novinářům. Nechce prý, aby za ním chodili staří farmáři a vyčítali mu, že když mají syna, mají horší šanci na získání podpory.
Problém s nedostatkem žen a zejména s generační obměnou trápí celý zemědělsko-potravinářský sektor, a to v celé Evropě. „Co se týká podílu žen v zemědělství, podle oficiálních statistik v Česku tvoří kolem třiceti procent všech pracovníků. Považujeme za důležité především motivovat mladé, aby měli o práci v zemědělství zájem. Je lhostejné, zda se jedná o ženy či muže,“ tvrdí mluvčí Agrární komory ČR Barbora Pánková.
Prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová je ráda, že se výrobců potravin „nespravedlivé“ kvóty netýkají. „Co se týče zastoupení žen v sektoru s rostoucí digitalizací a robotizací, se některé potravinářské činnosti, na které by ženy dříve nestačily svou fyzickou silou, zpřístupnily i jim,“ dodává. Stát by se podle ní měl však snažit, aby v těchto oborech chtěl vůbec někdo pracovat. V zemědělství loni pracovalo 95,4 tisíce lidí, z toho více než čtvrtinu tvořila neplacená pracovní síla. To jsou většinou majitelé farem a jejich rodinní příslušníci.
Dotace šest miliard
Během podzimního kola by se mělo přerozdělit 6,3 miliardy korun podpory. Největší, třímiliardová částka půjde na investice do zemědělských podniků, další 2,2 miliardy zamíří do zpracování zemědělských produktů.
Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha si stěžuje, že stát nepodporuje v tomto kole hlavně střední podniky, kterým se zavedením nových dotací loni snížily příjmy. Bodově jsou tak podle něj zvýhodněné podniky s rozlohou od 150 do 2 500 hektarů, přestože se dříve příjmy snížily podnikům až od 300 až 400 hektarů.
Vadí mu také, že uznatelné náklady se rozšířily například o sportovní teplokrevné koně. „To přeci se zemědělstvím nemá nic společného,“ uvádí.
Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů spolu s dalšími sdruženími nesouhlasí s tím, že si letos nebudou moci s podporou kupovat zemědělci s trvalými travními porosty pícninářské technologie. „Technologie, které zemědělci v těchto oblastech potřebují, jsou zásadní pro zajištění krmiva a udržení kulturní krajiny. Bez těchto postupů hrozí zvýšení výskytu toxických bylin a invazivních rostlin, což by mohlo mít negativní dopady nejen na životní prostředí,“ tvrdí svaz.
Autor: Jan Drahorád
Zdroj: MF DNES
