V den zahájení Země živitelky také zasedla porota hodnotící Nejlepší biopotravinu roku, přičemž výsledky budou oficiálně zveřejněny 5. září při příležitosti oslav měsíce biopotravin. Do letošního ročníku soutěže Nejlepší biopotravina se přihlásilo o něco méně produktů, než v předchozích letech (46), potěšitelné ale je, že drtivá většina produktů pocházela ze živočišné výroby, z toho jen 20 produktů bylo z oblasti mléka a mlékárenských výrobků, a jen 6 výrobků využilo suroviny, které nepocházely z ČR.
Ministerstvo zemědělství (MZe) zveřejnilo v uplynulém týdnu finální podobu Zprávy o stavu českého zemědělství za rok 2023 (Zelenou zprávu), kterou také ve stručnosti v příslušné tiskové zprávě okomentovalo. Rozebírat text obsažený na 280 stránkách (bez tabulkových příloh) by si vyžádalo hodně prostoru, některé trendy ale je vhodné zmínit. Prvním z nich je vývoj agrárně-zahraničního obchodu (na něj upozorňuje i samo MZe), jehož bilance se v loňském roce zlepšila o 8,7 miliardy korun (což není málo), přičemž trend růstu tuzemského exportu pokračuje i letos – za první pololetí 2024 vzrostl o 8,3 v porovnání s loňským rokem. Bohužel, roste i tempo dovozů (letos meziročně + 8,9 procenta). Tak či tak je ale třeba konstatovat, že růst exportu je odrazem rostoucí konkurenceschopnosti našeho zemědělství a potravinářství, a to je dobrá zpráva.
Ještě zajímavější je, že i přes pokles dotací směřujících v roce 2023 přímo k zemědělským podnikům o téměř 15 procent na 40,4 miliardy korun a pokles hodnoty zemědělské produkce o 7,8 procenta se zemědělství v ČR v roce 2023 spíše dařilo, než nedařilo. Je také třeba vědět, že se na úbytku dotací výrazně podílel pokles podpory obnovitelných zdrojů energie, takže například podpora bioplynových stanic klesla ze 4,1 miliardy korun v roce 2022 na 0,4 miliardy v roce 2023, a nemalou část propadu zemědělských dotací měl na svědomí kurz koruny. Zásadní také je, že ačkoli se mzdy v zemědělství pohybují těšně pod úrovní 80 procent v porovnání s paritou mezd mimo zemědělství, jsou i tak mzdy v tuzemském zemědělství „v porovnání s naprostou většinou zemí EU nadprůměrné“, uvádí Zelená zpráva. Jinými slovy, naši zemědělci na tom nejsou tak zle, jak se často prezentuje.
Z důležitých skupin komodit klesla v loňském roce zejména produkce ovoce o 7,4 procenta, spotřeba ovoce i soběstačnost (o 3 procenta). To určitě dobrá zpráva není, naproti tomu ale vzrostla produkce tuzemské zeleniny, dokonce o 13,5 procenta, vrostla i její spotřeba a soběstačnost (o 3,6 procenta) a snížil se i dovoz zeleniny ze zahraničí (o 2,5 procenta). V živočišné výrobě pak vzrostly ceny kuřat (o 4 procenta), býků (o 5 procent) a zejména prasat (o 25,6 procenta), přesto ale soběstačnost ve vepřovém klesla o 1,6 procenta na 46,3 procenta. Ekonomika chovů prasat se ale nemálo zlepšila.
Pokud se pak týká struktury dotací, pak zcela zásadním posunem byl v roce 2023 nárůst spolufinancování evropských peněz z Pilíře II z 35 procent v roce 2022 na 65 procent v roce 2023, a také zdvojnásobení podílu investičních podpor ze 7 procent v roce 2022 na 14 procent v roce 2023.
Samozřejmě by bylo možné najít také řadu negativních trendů a dat, stejně tak ale i dalších pozitivních trendů a dat. Celková situace v tuzemském zemědělství nicméně není tak špatná, a v porovnání s řadou jiných členských zemí EU je lepší.
Petr Havel
