Za zcela účelové pak předsednictvo ASZ považuje návrhy Agrární komory a Zemědělského svazu, které na pravidelných jednání zástupců nevládních organizací u náměstka ministra Stanislava Kozáka v uplynulém týdnu požadovaly přepracování systému rozdělování národního dorovnání přímých plateb TOP UP ze zemědělské pouze na ornou půdu s návratem plateb na vybrané komodity k referenčnímu období 31. 3. 2007. Tento návrh, který by musel jednak mít souhlas ze strany Evropské komise, by zcela bezohledně přeléval peníze pouze na vybrané oblasti. Politika nejrůznějších požadavků v poslední době pouze na podporu dojeného skotu, jako jediného segmentu je obyčejným populismem, neboť tyto v podstatě sociální programy stejně nic nevyřeší. Zástupce ASZ Josef Stehlík proto na jednání, ve smyslu stanoviska předsednictva ASZ ČR, podpořil zachování stávajícího modelu, tj. rozdělování TOP UP na zemědělskou půdu, jako v zásadě nejspravedlivějšího rozdělování těchto dotací.
Předsednictvo považuje za nezbytné, aby Mze využívalo možnosti jak pomoci zemědělcům v současné situaci koncepčně a bez dalších nároků na státní rozpočet. Při hledání zdrojů pro dorovnání TOP UP je proto třeba hledat v rámci kapitoly Mze a to úsporou zejména na národních dotacích APK a na chodu státní správy, ne jako bylo dosud zvykem - sáhnout na financování pozemkových úprav.
Účinná pomoc však nemusí (a neměla by mít) jen formu hotových peněz.ASZ proto bude předkládat ministrovi návrh na snížení požadavků v cross-compliance. Jestliže se zemědělcům propadly tržby až o polovinu, není prostě ekonomicky možné, aby stát nezměněným tempem vršil další požadavky. Přání evropských i českých byrokratů na zpevněná hnojiště, na oddělené toalety, na vykachlíkované provozovny až ke stropu, na oddělené mléčnice a dojící zařízení dvou majitelů zvířat v jedné stáji a podobně bude prostě nutné odložit. Stejně tak by prospělo omezit administrativní záležitosti, neboť zpracování havarijních a jiných plánů, hromady „nepostradatelných“ hlášení, kulatá razítka a revize revizí samozřejmě také něco stojí.
Snížením rozsahu podmínek, které vyžadují investiční úpravy a snížením množství prováděných kontrol dojde k nezanedbatelným úsporám jak na straně sedláků, tak i státu. Je na čase si otevřeně přiznat, že agrární produkce EU za stávajících požadavků není ve světě konkurenceschopná a rigorózní společná zemědělská politika drží pohromadě jen za obrovských obtíží. Bude nutné si na nejvyšších politických úrovních přiznat, že evropské ekonomiky a jejich občané jednoduše nemají na tak vysokou frekvenci či rozsahy kontrol a dalších požadavků peníze a nemohou si takový - úředně vytýčený luxus prostě dovolit. Neřešitelnost situace, jakož i nefunkčnost všelijakých umělých zásahů dokládají bezpočty nikam nevedoucích jednání nejrůznějších vládních i nevládních představitelů.
Jak známo, od počátku roku 2010 dojde ke zpřísnění požadavků pro příjemce přímých dotací. V návrhu znění jedenáctera podmínek Správné zemědělské praxe (GAEC), půjde zejména o vymezení silně erozně ohrožených pozemků, na kterých bude zpřísněn způsob hospodaření, což lze jistě považovat za krok správným směrem. Nicméně některé otázky předsednictvo ASZ ČR stále nepovažuje za jasné. Zejména jde o povinné doplňování organických složek do půdy v množství 25t/ha každoročně na 20% obhospodařované výměry žadatele. Z velice zvláštní formulace, kterou sice pracovníci Mze již poupravili, stále zcela zřetelně a pochopitelně nevyplývá, že například ponechaná sláma na poli bude skutečně považována za splnění této podmínky. Pro podniky s výhradně rostlinnou produkcí je přitom tato výjimka naprosto nezbytná. Bohužel monitorovací výbor ke GAEC a cross-compliance obecně, který má působit jako konzultační orgán a kde se tyto věci mají řešit, se nesešel již několik měsíců. ASZ proto požádala o jeho svolání k projednání dalších navrhovaných změn.
Vedení ASZ ČR dále zaujalo stanovisko k návrhu nového statutu Antibyrokratické komise, který zástupci nevládních organizací obdrželi na obnoveném jednání ABK, které se uskutečnilo po 3měsíční pauze. Podle něj by měl každý podnět na snížení byrokratické zátěže předtím, než bude dále rozpracován, jít do porady ministra, kde se rozhodne o jeho dalším osudu. O tom, s jakým závěrem budou úředníci o prověření úředních nezbytností asi rozhodovat, je nabíledni.
Názor ASZ je tedy takový, že pokud komise má mít konkrétní výsledky a nemá být jen pro forma, nemůže být vtažena do administrativních mechanismů Mze a naopak jako poradní orgán ministra musí mít nadále možnost dle svého uvážení přímo jednat se zástupci organizačních složek resortu tak, jak tomu bylo doposud. K tomu však komise potřebuje, aby jí ministr jasně vyjádřil silný mandát a aby měla jeho důvěru. Bohužel do dnešního dne tento mandát vyjádřen explicitně nebyl.
K otázce Programu rozvoje venkova Předsednictvo ASZ ČR požádalo o svolání pracovních skupin monitorovacího výboru - zejména k opatření Podpora zahájení činnosti mladých zemědělců, Modernizace zemědělských podniků, ale i opatření osy III. tj. diverzifikace. Důvodem je, že se blíží další termín příjmu žádostí na tyto nejdůležitější opatření a žadatelé by měli co nejdříve vědět, na jaké změny se budou muset připravit.
V rámci osy II.PRV agroenvironmentální opatření, ke kterému již bylo jednání svoláno, ASZ navrhla například v podtitulu meziplodiny tyto úpravy: snížit minimální hranici pro zařazení žadatele do tohoto opatření, tak aby tento titul mohly využívat i zemědělci s menší výměrou. Dále rozšířit skladbu povolených druhů o jeteloviny, které dosud v seznamu nepochopitelně chybí. V neposlední řadě požaduje umožnění používat osivo necertifikované. Tato podmínka totiž, krom zásahu do peněženky zemědělcovy, nemá žádný výrazně zlepšující vliv na půdu, jako hlavního účelu tohoto opatření - tj. zajistit pokryv pozemku a eliminovat riziko vodní eroze.
Ing. Jaroslav Šebek, tajemník ASZ ČR
14. 10. 2009
