Zemědělci musí mít vypracované havarijní plány, pokud se v jejich podnicích hospodaří s tzv. závadnými látkami. Mezi ty vodní zákon počítá i močůvku nebo kejdu, ale také přípravky na ochranu rostlin, tedy pesticidy, dále pak hnojiva.
Podle agrárního analytika Petra Havla jde povinnost aktualizovat plány u nejmenších farmářů i proti záměrům Evropské komise, která již dříve uvedla, že se bude snažit u sedláků do 10 hektarů všechno testování absolutně minimalizovat.
Samotný monitoring, zda podniky nevypouštějí nějaké závadné látky, je ale podle Havla správný. „Stanovil bych hranici buď od určité plochy, nebo od určitého počtu zvířat. Farma může produkovat kejdu, i pokud nemá prakticky žádné pozemky,“ vysvětlil. Znovu se tak podle něho ukazuje, že několik špatně hospodařících podnikatelů může ve výsledku zkomplikovat život naprosté většině zemědělců.
Šebek říká, že nové aktualizace farmáři sami stejně do digitálních systémů zadávat nebudou, budou si na to muset najmout externisty. „Každý podnikatel má přístup do 20 portálů, které se neustále mění a aktualizují – přes správu sociálního zabezpečení, Státní zemědělský intervenční fond, elektronická podání pro finanční správu… Už to všechny absolutně štve, není možné to dělat takto dál,“ popisuje situaci Šebek.
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) podle Šebka sliboval, že se nebude tato povinnost zemědělců vůbec týkat, ačkoliv ji už ministerstvo životního prostředí (MŽP) do novely dávalo. „Zdá se také, že MŽP využilo při přípravě havarijní novely situaci, kdy na ministerstvu zemědělství probíhala výměna šéfů s tím, že v té době dočasně nefungoval ani tým poradců ministra,“ dodal. To bylo loni v létě, když nastupoval Výborný po Zdeňku Nekulovi.
Proti další administrativě je i Agrární komora ČR, podle její mluvčí Barbory Pánkové je už teď situace neúnosná.
„Zároveň to zemědělce stojí nemalé peníze, které by v této nelehké době potřebovali vynaložit především na to, aby udrželi své podniky v provozu. Ministerstvo zemědělství ostatně opakovaně deklarovalo, že se zasadí naopak o snižování administrativy, a my apelujeme na dodržení tohoto slibu,“ přisadila si.
Havarijní plány se budou muset digitálně, nejpozději do 31. července 2026, vkládat do Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP).
Novela pak podle předsedy asociace zavádí také razantní nárůst pokut, mimo jiné za to, když nejsou plány aktualizované. „Aniž by bylo zřejmé, že vyšší pokuty potenciální problémy s nakládáním se závadnými látkami vyřeší,“ dodává Šebek.
Asociace soukromého zemědělství chce dát podnět Antibyrokratické komisi na ministerstvu zemědělství, aby zkusila se současnou situací něco udělat.
Ta už ale havarijní plány a jejich náročnost dlouhodobě řeší. Už přes rok se zabývá zjednodušením a vytvořením možného interaktivního formuláře, který by spojil s havarijními plány i tzv. pohotovostní plány, které se vytvářejí pro kontroly Státní veterinární správy z důvodů výskytu nebezpečných chorob a nákaz. Velké množství informací je v obou plánech totožné, musí se ale vypracovávat a úřady je kontrolují zvlášť.
Zjednodušení by mohla přinést havarijní vyhláška, která by se měla s nyní novelizovaným zákonem také vytvořit. Ta zatím není v připomínkovém řízení, podle Šebka to však vypadá, že ke kýženému zjednodušení dojde pouze jednodušším přístupem do ISPOP, takže v praxi vlastně o zlehčení nepůjde.
Havarijní novelu připravilo MŽP, mimo jiné zavádí registr výpustí ze zdrojů znečištění. Největší znečišťovatelé budou muset průběžně sledovat kvalitu vypouštěných vod.
Stát chce nyní vytvořit také registr výpustí, který by měl zmapovat 2 000 kilometrů řek, kde jsou nebezpečí havárií největší. Jasněji také definuje, že když někdo zjistí nebo způsobí havárii, musí ji oznámit hasičům, kteří následně uvědomí další úřad, jako třeba Českou inspekci životního prostředí, správce povodí nebo samosprávu dané obce.
Autor: Jan Drahorád
Zdroj: MF DNES
