Týden v zemědělství podle Petra Havla - č. 35

Petr  HavelPetr Havel
Sdílejte článek
Týden v zemědělství podle Petra Havla - č. 35

Jedním z možných řešení na zlepšení ekonomiky zemědělského podnikání by se mohlo stát podle aktuální analýzy think-tanku Ember vyšší než stávající využití agrivoltaiky při pěstování hospodářských plodin. K tomu je podle uvedené analýzy značný prostor právě ve středoevropských zemích, nepochybně i vzhledem k poměrně rozsáhlým nepřerušovaným plochám obhospodařovaných pozemků. Agrivoltaiku lze přitom využít jak při pěstování obilovin, tak ovoce a dalších speciálních plodin. Podle analýzy může kombinace s pěstováním plodin zvýšit výnosy ovoce až o 16 procent (například malin) a stabilizovat příjmy zemědělců využitím nebo i prodejem vyrobené elektřiny. V případě pěstování pšenice lze dokonce využitím agrivoltaiky podle Ember vydělat až 1 268 eur na hektar.

Nejen sedlákům z rodinných farem ale aktuálně hrozí nová povinnost dokazovat, že při produkci vyjmenovaných komodit nedochází k odlesňování Evropy a planety. Na skutečnost, že na tuto povinnost není připravena ani zemědělská veřejnost, ani stát, poukázala další z aktuálních analýz, a to analýza společnosti Deloitte. Nejen z tohoto důvodu proto požádalo oficiálně Ministerstvo zemědělství (MZe) Evropskou komisi o odklad uvedené povinnosti, přičemž snahu odložit jí potvrdila také nová předsedkyně zemědělského výboru Evropského parlamentu Veronika Vrecionová. Podle MZe je „pro minimalizaci možných negativních efektů nutné, aby Evropská Komise zveřejnila a poskytla všem subjektům dostatečný čas na seznámení s klíčovými nástroji nutnými pro provádění nařízení. Jelikož se tak prozatím nestalo, požadujeme, stejně jako řada dalších členských států EU, aby proveditelnost nařízení byla odložena,“ uvedlo MZe.

Novelizace zákonů přitom on-line probíhá také v ČR. Tento týden například podepsal prezident Petr Pavel novelu zákona o veřejné hydrometeorologické službě. Navrhovaným zákonem má být nově zřízena Národní databáze hydrometeorologických údajů a produktů, která bude obsahovat naměřená a zpracovaná data o stavu a kvalitě vod a ovzduší, nebo meteorologická a klimatologická data, která vytváří Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) jako součást veřejné služby. Data a standardizované produkty mají být zdarma a komukoliv k dispozici online, což má snížit administrativní náročnost pro všechny zúčastněné a urychlit jejich poskytování. Zřejmě pozitivní posun.

Pro zemědělce je ale mnohem zásadnější zahájení procesu novely zákona o Státním pozemkovém úřadu (SPÚ), kterou v uplynulém týdnu schválila Vláda ČR. Z důvodové zprávy k novele mimo jiné vyplývá, že má mít SPÚ možnost převádět nemovité věci i za cenu zjištěnou, bude-li tato vyšší než cena obvyklá, doposud musel vždy SPÚ prodat pozemky za cenu obvyklou. Změna tak může zajistit vyšší příjem finančních prostředků do státního rozpočtu. S ohledem na sílící dopady klimatické změny byla do novely zákona zakotvena také obecná působnost SPÚ v oblasti monitoringu eroze a posíleny pravomoc zaměstnanců, kteří aktualizují BPEJ s tím, že pracovníci SPÚ budou oprávněni ke vstupu a vjezdu na pozemky soukromých vlastníků za účelem prověření potřebnosti aktualizace BPEJ. Zřejmě nejdůležitější je ale snaha o narovnání cen a pronájmu státní půdy a soukromých pozemků. To by mělo alespoň zmírnit zvýhodnění těch, kteří hospodaří ve větším podílu na státní půdě, což jsou většinou právnické osoby z řad větších zemědělských podniků. Novela také ruší některé již nefunkční agendy, a v obecné rovině to tak v současné době vypadá, že i ona by mohla být přínosem.

Již jen několik dní zbývá do oslav celostátních Dožínek Asociace soukromého zemědělství ČR (5. 9. 2024). Ty letos proběhnou na Farmě rodiny Novákových v Pivovaru Obora na Táborsku, a jejich součástí bude také oficiální křest druhého dílu publikace Selská historii pokračuje. Tu představil i v průběhu agrosalónu Země živitelka ministr zemědělství Marek Výborný, což lze kvitovat s povděkem vzhledem k tomu, že Zemi živitelku navštěvuje hojně i nezemědělská veřejnost, u níž je osvěta o údělu sedláků v dobách kolektivizace i povědomí o současném podílu sedláků na zemědělské produkci v ČR velmi žádoucí.

Petr Havel

Přečteno: 490x