Jak velké škody současné počasí napáchá, však bude záležet na tom, jaké počasí přijde. „Vždycky se v průběhu roku objeví nějaké problematické období a záleží, co následuje. Malé množství vody v půdě je v současném období poměrně běžné. Výhled na dalších deset dnů však není optimistický a rostliny nebudou schopné využít sluneční záření, navíc je stresují vysoké teploty,“ popsal Trnka. U řepy nyní odchází listová plocha v době, kdy by měla rostlině tvořit požadovaný výnos. Stejně tak je příliš sucho a teplo na to, aby vzešla semena řepky. „Pokud přijde vlhčí podzim, většinou to dokážou zemědělci dohnat a situace se napraví, ale pokud bude podzim suchý, bude se situace dále zhoršovat,“ doplnil Trnka.
Pořádně nerostou ani meziplodiny, což jsou rostliny, které zemědělci používají v době mezi sklizní a osevem nové plodiny proto, aby půda zůstala zakrytá a zlepšily se její vlastnosti. A kdo nemá nyní zakrytou půdu, musí počítat s tím, že v tomto počasí bude náchylnější k erozi, větrné i vodní.
Trnka zmínil, že každý rok je něčím specifický, ale letošní přinesl ještě více zvratů a pro zemědělce mimořádných událostí. Vegetace nastartovala kvůli extrémně teplému únoru i březnu růst velmi časně, v dubnu naopak přišly mrazy, v některých regionech i poměrně silné. „Dlouho jsme také pozorovali to, že například na jižní Moravě na tom byla kondice vegetace lépe než jinde. Na poměry tohoto regionu tu bylo relativně víc vody a nepostihla jej extrémně suchá epizoda, zatímco v Čechách sucho bylo. Teď už je na tom jižní Morava zase hůře než obvykle a pokles kondice vegetace je v porovnání s ostatními regiony největší. Dobře je na tom vidět prostorová variabilita mezi regiony,“ řekl Trnka.
S ohledem na pestrost letošního počasí se objevily až nečekané dopady. Vědci z CzechGlobe dělají každoročně odhady sklizně a trefili se u pšenice a ječmene. Oběma plodinám se letos lépe dařilo na východě republiky, na západě trpěly kvůli suchu. U řepky výrazně klesly výnosy, což modely nepředpověděly. „Lze to přičíst mrazovému poškození, které se projeví až při sklizni. Naše modely pracují s kondicí vegetace, ale mrazové poškození nedokážou vzít v úvahu,“ vysvětlil Trnka.
Zdroj: ČTK