Ministr Výborný: Mít nadefinovaný a připravený statut rodinných zemědělských hospodářství je krok správným směrem
Vážený pane předsedo, vážení hosté, ale hlavně vy, milí sedláci a vaše rodiny, kteří jste přijeli sem na celostátní dožínky Asociace soukromého zemědělství ČR, dovolte mi na začátek poděkovat za pozvání!
Moc si toho vážím a rád vzpomínám na loňskou návštěvu u Basařových!
Chtěl bych na začátek říct to, co se patří: na dožínkách se děkuje. Děkuje se vám, kteří neúnavně každý den pracujete na svých farmách, na svých hospodářstvích. A chtěl bych poděkovat také za úrodu. Bez vás a vaší práce, bez práce vašich rodin a zaměstnanců by mnohde skutečně taková úroda nebyla. Příroda nám občas klade překážky. Vidíme, jak si s námi letos zahrává. A bohužel, jedno vám mohu říci – jsem si jist, že do budoucna to nebude jiné a lepší. Procházíme tím, čemu se říká klimatická změna, která s sebou nese často nevyzpytatelné projevy počasí. Přes toto všechno s velkou trpělivostí a nasazením zůstáváte věrni své práci na svých farmách a hospodářstvích. Velmi si toho vážím!
Je to krásně vidět i zde, kde nás hostí Novákovi. Hospodářství je zpravidla spojeno i s komunitou vesnice. Historicky do obcí a vesnic, ve kterých hospodaříte, takové statky patří. A vytváří do určité míry genius loci toho místa, kde vy sami působíte. Díky za to! Chci, abyste věděli, že si toho opravdu vážím.
Na stánku tam vzadu máte k dispozici už druhý díl publikace Selská historie od Šárky Gorgoňové. My jsme měli možnost tuto publikaci představit i na veletrhu Země živitelka. Byl jsem tomu velmi rád. Když si tu knihu otevřete, najdete v ní úžasné příběhy, jeden vedle druhého, které mapují historii selských rodů a rodin. Já mám někdy pocit, když tuto knihu otevřu, že každý z příběhů by vystačil na celovečerní film. Je v nich vidět tradice, předávání hospodářství z generace na generaci a je v nich patrná i obrovská vůle plnit to, co plnili dědové a pradědové. Za tu publikaci děkuji. Vím, že i tady by měla být představena, a určitě ji doporučuji! Je to krásné svědectví o vás a o tom, co vy děláte.
Chci ale krátce reagovat také na to, co tu bylo zmíněno a k čemu jsem byl vyzván. Tak jen pár věcných, praktických poznámek.
Já jsem velmi rád, že pan předseda zmínil v závěru svého proslovu téma hodnot. Myslím, že je to velmi důležité, a ne vždy se to na setkání zemědělců u nás zmiňuje. Velmi si vážím toho, že to tady zaznělo, protože i zemědělství je záležitostí hodnotovou a někdy je možná trochu zahlceno těmi neustálými debatami o penězích, dotacích a podobně. Já s tím naprosto souhlasím – ono to bez nich nepůjde, nejde to bez nich, samozřejmě, že ne, ale nezapomínejme také, že zemědělství a farmářství je spojeno i s něčím, co přesahuje tyto materiální záležitosti.
A teď zcela konkrétně. Jsem rád, že se nám podařilo i díky kontinuální komunikaci s vedením ASZ ČR, s některými z vás, s mými poradci, dostát tomu, co jsem přislíbil loni na dožínkách ASZ ČR. To znamená: podařilo se nám reagovat smysluplně a věcně na vyhodnocení dopadů prvního roku Společné zemědělské politiky. My jsme skutečně nepostupovali podle nějakých dojmů nebo politického zadání či tlaku té či oné nevládní organizace, ale podle jasných dat. Z těch nám jasně vyšlo, že jsme splnili slib, který jsme dali. Prostředí jsme narovnali i ve prospěch těch menších hospodářství. Zároveň negativní dopad se nejvíce projevil u těch, kteří hospodaří na 500, 800, 1000 hektarech. Mnozí z vás jste přesně v této kategorii. A v tomto ohledu jsme se snažili zavést úpravy. Ukázalo se, že sahat na základní rozdělení přímých plateb by nebylo šťastné, protože by to způsobilo spíše více problémů, než aby se prostředí narovnalo. Takže jsme nakonec nehýbali ani s redistributivní platbou ani prvními hektary, ale spíše jsme hledali nástroje, jak cíleně podpořit střední – z českého pohledu – střední farmy, střední podniky. Proto podle toho bude a je nadesignováno i letošní podzimní kolo investičních podpor v rámci zemědělských investic, vám známých jako PRV, čili Program rozvoje venkova. Všechny tyto věci tam chceme promítnout a promítáme je tam.
Co chci zdůraznit dál: padla tady připomínka k mysliveckému zákonu. Já moc poprosím o vaši podporu, a to nejenom ve vašem okolí, ale i ASZ ČR veřejně. Protože pokud sledujete dění a média, tak nám, myslím, začíná trochu přituhovat. Novela mysliveckého zákona byla schválena vládou. V říjnu nás čeká projednání v prvním čtení v poslanecké sněmovně. Pro mě je ta věc naprosto jasná. Pokud chceme bojovat se škodami, které působí přemnožená spárkatá a černá zvěř, tak nám nezbývá než ty změny, které jsou navržené v novele mysliveckého zákona, skutečně dotáhnout do konce. Škody jsou největší problém. Každoročně registrujeme škody někde mezi 2,5 až 3,5 miliardami korun, a je potřeba motivovat mysliveckou veřejnost k odpovědnému mysliveckému hospodaření, k regulaci přemnožené spárkaté zvěře tam, kde přemnožená je. Ona totiž není přemnožená všude. To je na tom to kouzelné, protože my máme příklady dobré praxe, víme o místech, kde to funguje, a je potřeba, aby to fungovalo všude. Proto novelu máme, a proto hned v závěsu půjde novela lesního zákona. A pokud se obojí podaří, tak věřím, že se sníží škody, ať už na té lesní nebo zemědělské půdě, a stejně tak se nám bude úspěšně dařit obnovovat lesy pro příští generace. V této chvíli jsme na jednoduchých číslech. Zmíním jednu informaci: 30 % stromů ve výšce 1,5 metru je poškozeno (a často nenávratně poškozeno) přemnoženou zvěří. Proto se snažíme prosadit změny, včetně jasně stanovených minimálních plánů lovu podle škod, které jsou v lese. Já bych o tom mohl povídat dvě hodiny, to nechci, ale rád bych poprosil o vaši podporu směrem k novele mysliveckého zákona.
Určitě jsem rád a děkuji za spolupráci, co se týče toho, abychom dokázali konečně nějakým způsobem definovat rodinné farmy nebo – chcete-li – rodinná zemědělská hospodářství. Byl jsem na debatě při jednání vaší valné hromady, a tak vím, že na to jednotné názory úplně nejsou, ale přesto si myslím, že je krok správným směrem snažit se statut rodinných zemědělských hospodářství mít nadefinovaný a připravený, jak říkal i pan předseda, abychom ty jednotlivé funkcionality dokázali postupně přidávat. A bude zcela dobrovolné, kdo využije této možnosti a kdo ji nevyužije. To nebude žádná povinnost ani automatismus. Hospodaříte na farmě do 150 hektarů, tak jste automaticky rodinné zemědělské hospodářství – nic takového to nebude. Tady necháváme naprostou svobodu. Musí to tak být, aby se každý rozhodl, jaký status – i právní – chce využívat a mít.
Další věc, kterou chci zmínit, je ochrana půdy, respektive eroze. Já vím, že to občas budí emoce, ale některé věci, které jsme slíbili, chci skutečně naplnit, byť to přinese určitou míru zátěže pro ty, kteří hospodaří na půdě, zvláště v erozně ohrožených oblastech. Myslím, že je mezi vámi zbytečné říkat, protože vy jste si toho dobře vědomi, že půda je bohatství a dědictví, které se přenáší z generace na generaci. A všichni, kdo tu jsme, půdu chceme předat svým dětem a svým následovníkům. A chceme, aby půda byla skutečně stále úrodná, jak je, a abychom o ni nepřišli. Proto se snažíme vytvářet systém půdo-ochranných technologií, které mají půdu ochránit. Dnes ráno jsme jej schválili definitivně při poradě na ministerstvu zemědělství, takže v brzké době to budete mít v rámci ASZ k dispozici, vy všichni členové, a budete se moci na rok 2025 připravit. Ano, budou to nějaké další nároky, ale toto musíme zvládnout, protože tady jde o hodně – jde o naši půdu, tam, kde vy jednotlivě hospodaříte.
Bylo tady zmíněno vzdělávání. To je téma, které samozřejmě možná jde za jiným resortem, ale částečně také za ministerstvem zemědělství. Já to považuji za velmi důležité téma. Pokud někde vidím problém zemědělského agrárního sektoru v České republice, tak to vlastně není otázka, jaké mají být podpory, dotace a kompenzace. To je takový kolorit, který prostě je a budeme si tím procházet a jako ministr se tomu logicky věnovat musím. Ale myslím, že problémy jsou někde jinde. Je to jednak veřejný obraz zemědělství a venkova v očích veřejnosti. A my si jenom škodíme, když neustále řešíme – a teď to nemyslím směrem k vám – ale když řešíme jenom problémy, že někde něco nefunguje a že nepřišla dotace a že tady jsou pravidla, která by měla vypadat jinak. Pojďme společně prodávat krásu venkova a krásu zemědělství a určitě tím pomůžeme celku, a hlavně nám všem společně, jak tady nyní jsme. Druhá věc je to, že se nám nedaří – a v tom bohužel nejsme sami, protože ty problémy jsou v Německu, ve Švýcarku a dalších zemích – předávat podniky, farmy z generace na generaci. Nedaří se nám generační výměna. Proto stojím o to, abychom podporovali zemědělské školství, ať už to vysoké nebo střední. V rámci ministerstva zemědělství posíláme v rámci podpory Centra odborné přípravy i finance na školy tak, aby dokázaly budovat své odborné učebny a laboratoře, školní statky. Do těchto škol občas jezdím a domnívám se, že se situace mění a studenti chtějí zůstat spojeni s půdou a se zemědělstvím.
Aktuálně měníme, novelizujeme, aktualizujeme strategický dokument Zemědělství 2030. Já věřím, že i ASZ pošle své poznámky a připomínky, protože to, co zaznělo od pana předsedy a co jsem krátce zmínil i já, tak chceme do toho dokumentu propsat. Měl by být jakýmsi jízdním řádem pro české zemědělství, abychom věděli, kam směřujeme, kde chceme být v roce 2030. A to se týká všech témat, včetně propojenosti – kam bychom se měli posunovat, jak v rámci ČR, tak v rámci celé Evropy.
Dámy a pánové, nebudu už dále pokračovat, myslím, že by to bylo nadlouho. Kdybyste chtěli, tak můžeme individuálně debatovat. Přeji vám krásné odpoledne na těchto selských dožínkách!
A ať se vám daří i nadále, protože vím, že práce a rok zemědělce a farmáře nekončí dožínkami, ale druhý den začíná nový. A ještě jednou díky za vaši práci!
Předseda zemědělského výboru Michal Kučera: Čelíme výzvám, které nás nutí hledat nová řešení, jak udržet rovnováhu mezi tradicí a moderními přístupy k hospodaření
Vážení a milí hosté, vážené kolegyně, kolegové, přátelé!
Dovolte mi, abych vás srdečně přivítal na této slavnostní události, na dožínkách Asociace soukromého zemědělství, které jsou oslavou úrody, tvrdé práce, odhodlání a lásky k půdě.
Rok za rokem sázíme, pěstujeme a sklízíme plody naší práce. Tento proces nás spojuje s naší zemí, s tradicí našich předků, kteří nám předali nejen půdu, ale také moudrost a zkušenosti, jak o ni pečovat. Soukromé zemědělství má v České republice dlouhou historii, a právě díky vám, soukromým zemědělcům, tato tradice stále žije a rozkvétá.
Ne vždy tomu bylo tak. Musím tady dnes vzpomenout násilnou komunistickou kolektivizaci, kdy komunisti ukradli sedlákům půdu, majetky a zničili životy jim a jejich rodinám. Před pár lety jsme společně s panem předsedou Šebkem odhalili pomník perzekuce selských stavů pod Řípem, u nás v Ústeckém kraji. Jsem rád, že právě sedláci a jejich rodiny se i přes pronásledování komunisty stali znovu nezbytnou a důležitou součásti našeho venkova, ale i celého našeho státu. Děkuji vám za to!
Práce sedláka dnes není jednoduchá. Čelíme výzvám, které nás nutí hledat nová řešení, inovace a způsoby, jak udržet rovnováhu mezi tradicí a moderními přístupy k hospodaření. Musíme chránit naši krajinu, dbát na udržitelnost a být odpovědní nejen za současnost, ale také za budoucí generace. Zemědělství už dávno není jen otázkou práce na poli – je to otázka ekologie, udržitelnosti a respektu k přírodě.
Právě tady bych vás chtěl pozdravit i jako předseda Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny a vyjádřit vám naši plnou podporu. Stojíme za vámi!
Chtěl bych také poděkovat. Poděkovat vám všem, kteří věnujete svůj život této práci. Díky vaší péči můžeme dnes oslavit úrodu, můžeme se zde sejít a hlavně se můžeme dívat směle kupředu. Vážím si vašeho odhodlání, vášně a neúnavné práce, kterou každý den vkládáte do svého hospodářství.
Současně nesmím zapomenout na to, že dožínky jsou především oslavou. Oslavou úspěchů, kterých jste dosáhli, a příležitostí zastavit se, setkat se s přáteli a rodinou a společně si užít plody vaší práce. Nezapomínejme, že i přes náročnost a obtíže, které každý den přináší, je třeba najít čas na radost, na sdílení těchto vzácných okamžiků s vašimi blízkými.
Na závěr mi dovolte vyjádřit naději, že soukromé zemědělství v České republice bude i nadále vzkvétat, že budeme schopni čelit výzvám, které přijdou, a že budeme pokračovat v budování silné a hrdé selské komunity. Přeji vám všem pevné zdraví, dostatek sil do další práce a úspěšný rok, který nás čeká.
Děkuji vám a užijme si společně dnešní dožínky!
