Přímé platby z EU postupně porostou (o 5 až 10 % ročně), zatímco platby z HRDP budou po celou dobu konstantní. Jevící se výhodnost plateb v bramborářsko ovesné a horské oblasti v prvních 3 letech po vstupu do EU je velice zkreslující, protože propad plateb v těchto oblastech se projeví až v dalších letech. Proto je pro oblasti LFA nepřijatelné, aby část zdrojů HRDP byla použita pro navýšení přímých plateb na plochu pro všechny výrobní oblasti. ASZ ČR trvá na tom, aby prostředky pro HRDP byly použity pouze pro oblasti LFA, stejně jako je tomu v EU.

Na základě všech navržených variant vypracovalo Mze ČR návrh 4 variant (A,B,C,D), přičemž varianta A počítá s rozdělením plateb z EU (25% v roce 2004) na veškerou plochu zemědělské půdy na kterou budou podány žádosti. Rozhodující bude výměra podle IACS. Lze předpokládat, že tato platba bude představovat částku 1 600,-Kč na každý hektar zemědělské půdy pro všechny zemědělce bez ohledu na oblast, ve které hospodaří. Tato varianta má být jako základ použita ve všech zbývajících variantách.

Varianta B spočívá v rozdělení zdrojů z EU dle varianty A + rozdělení národních zdrojů (30%?) a to opět rozdělených dle výměry na jeden hektar zemědělské půdy. Při 30% dorovnání to představuje částku cca 1 900,-Kč na hektar zemědělské půdy . Celkem tedy var. B= 3 500,-Kč na hektar zemědělské půdy.

Varianta C spočívá opět v použití zdrojů z EU dle varianty A a dorovnání z národních zdrojů, které by ovšem byly rozděleny na 2 části. První část by zahrnovala platby na skot, chmel a škrob, druhá, zbývající část by byla opět rozpuštěna na hektar zemědělské půdy.

Varianta D uvažuje, stejně jako předchozí varianty s rozdělením prostředků z EU dle varianty A a dorovnání z národních zdrojů by bylo rozděleno pro všechny komodity podle pravidel EU.

Z porovnání všech navržených variant vyplývá, že pro zemědělce je varianta B jednoznačně nejvýhodnější.

Důvody:

· naprosto jednoduchá administrativa spočívající v podání žádosti s uvedením obhospodařované plochy zemědělské půdy dle IACS

· jednoduchá kontrola všech kontrolních orgánů

· zamezení chyb při prokazování správnosti dotace

· odpojení od produkce a odstranění závislosti mezi výší platby a objemem produkce, preferované komodity

· odstranění nespravedlnosti v přidělování kvót (například na KBTPM, bramborový škrob apod.)

· svobodná vůle zemědělského podniku v rozhodování o způsobu výrobního zaměření své farmy a stabilita podniku

· stabilita plateb v přechodném období, kdy bude docházet ke změnám v restrukturalizaci zemědělské výroby i k restrukturalizaci zemědělských subjektů

Varianty C a D

· jsou administrativně náročné

· budou zakládat nespokojenost a nevraživost mezi zemědělskými subjekty (Proč jeden podnik kvótu dostane a druhý ne? Proč podnik který hospodaří mezi produkčními oblastmi a LFA nedosáhne na dotace LFA a přitom nemůže konkurovat podnikům z produkční oblasti)

· administrativní náročnost se nebude týkat jen zemědělců ale i kontrolních orgánů (evidence zvířat, kvóty apod.)

· velká pravděpodobnost vzniku chyb, kde by musely být dotace vraceny

Po projednání všech navržených variant a posouzení výhod a nevýhod ASZ ČR dospěla k závěru, že bude podporovat a prosazovat variantu B.

Ing. Jan Votava, místopředseda ASZ ČR

Zdroj: ASZ ČR