Naproti tomu při jednání k projektovým opatřením, zejména v ose I., tedy modernizace zemědělských podniků či zahájení činnosti mladých zemědělců byl přístup ministerských úředníků o poznání přívětivější. Dokonce z vlastního popudu Mze navrhlo zrušit hodnocení finančního zdraví - tj. posuzování ekonomických údajů žadatele několik let nazpátek, jako zbytečného parametru, který v době hospodářské recese nemá žádnou vypovídací hodnotu.
V současné době by také již měla být v platnosti změna v přístupu k podnikatelským plánům u začínajících podnikatelů. Reflexí dosavadních skutečností a peripetií spojených s posuzováním ze strany SZIF, co je přijatelná změna v projektu v průběhu realizace žadatelem a co už ne, bylo přijato jediné logické řešení. Tím bude možnost de facto libovolné úpravy podnikatelských plánů s tím, že žadatel musí nadále dodržet 120 tisíc korun zdanitelného základu a každoročně bude předkládat pouze na vědomí informaci o uskutečněných změnách v projektu. Jak bylo prezentováno, ministr zemědělství tuto malou, leč důležitou změnu již podepsal. Další změnou bude také možnost podávání elektronických žádostí o dotace z PRV přes portál Farmáře s ohodnocením 5 preferenčními body.
Nedořešeným problémem ovšem zůstávají případy, kdy žadatel v rámci svého projektu nakoupil určité zemědělské parcely pro svou podnikatelskou činnost. Na nakoupeném majetku ovšem nemůže přímo hospodařit. V jeho katastru totiž neproběhly pozemkové úpravy a v zájmu zachování křehké dohody mezi všemi ostatními uživateli půdy v lokalitě, musí obhospodařovat stejnou výměru na jiných pozemích v režimu tzv. náhradního užívání. Důsledky nevyjasnění vlastnických vztahů k půdě ani po bezmála dvaceti letech dnes paradoxně dopadají na nové zájemce o zemědělství. Podle SZIF totiž tito žadatelé nesplňují dotační pravidla a musí již vyplacené peníze vracet.
ASZ, ale i všechny ostatní nevládní organizace požádaly pracovníky Mze, aby tuto situaci co nejdříve vyřešili ku prospěchu žadatelů. Nelze si vůbec představit, že by kvůli nedořešeným podzemkovým úpravám, jejichž pomalý postup je odpovědností státu, museli desítky či stovky začínajících zemědělců vracet tuto startovací dotaci.
Jak byli zástupci monitorovacího výboru informováni, blíží se také střednědobé vyhodnocení realizace Programu rozvoje venkova. Dovolím si na tomto místě předpokládat, že stanovisko naší nevládní organizace bude konstatovat právě zbytečné překážky a byrokracii ve většině opatření.
Zde uváděné „úpravy“ totiž v podstatě nejsou nic jiného, než překonávání administrativních problémů, které jsme si sami v ČR na začátku vědomě vytvořili. Krásným příkladem jsou podmínky k získání dotace na poradenství z PRV. Shromáždění množství všelijakých dokladů si v praxi vyžádalo dalšího poradce a vynaložení takových finančních nákladů, že žadatelům se nevyplatilo tento titul využívat. Také u tohoto titulu však od dalšího kola příjmu žádostí, které bude příští rok na jaře, dojde k řadě zjednodušení.
Na závěr se mi nabízí drobný podotek k titulku tohoto článku - tady už nejde o nit byrokracie, ale o tlusté lano, které postupně utahuje podnikatelskou aktivitu zemědělců. Je tedy více než dobře, že se v minulých dnech uskutečnilo obnovené jednání Antibyrokratické komise Mze po několika měsíční nechtěné přestávce. Myslím, že na nedostatek práce si její členové rozhodně stěžovat nebudou…
Ing. Jaroslav Šebek, tajemník ASZ ČR
