Matěj Pomahač: Lesk a bída glyfosátu

Ekolist.cz
Sdílejte článek
Matěj Pomahač: Lesk a bída glyfosátu

Máloco rozděluje ekology a farmáře, mezi nimiž se každodenně pohybuji, tak, jako podzimní plošná desikace strnišť glyfosátem, po němž následuje setí ozimů.

Mnozí farmáři tímto totálním herbicidem (veřejnosti znám jako „roundup“) likvidují vzešlý výdrol předchozích plodiny či plevele. Stačí jedno přejetí postřikovačem, pole rychle zežloutne, zbytky plevelných rostlin se rozpadnou a půda se připraví na nové setí. Výhody? Rychlost a nízká nákladnost.

Přitom existuje alternativa – zapravení plevele či výdrolu podmítkou, týdenní prodleva pro zavadnutí zbytků a následná druhá podmítka či kypření, případně rovnou příprava půdy a setí ozimů (u nás nejčastěji pšenic, řepek či žita). Je to ale víc práce, přejezdů i nafty a finanční náklady navíc na úrovni zhruba pětistovky či tisícikoruny (což však není při dnešních cenách výkupu úplně málo).

Pole ošetřené glyfosátem vypadá zhruba takto: 60ha blok (dělený nektarodárným pásem – ten to taky trochu „schytal“) se spálenými zbytky předchozí plodiny a plevelů (odhaduji na hrách).

- teplota ve stínu se šplhá přes 35 °C (na slunci to je daleko více), holé pole připomíná poušť.

- půda rychle vysychá, nezadrží přívalové srážky (zahradnické deště vlastně v létě už leckde nechodí) a kvůli rychlé mineralizaci mizí živiny doposud vázané ve spálených rostlinách (což znamená vyšší potřebu dalšího hnojení);

- krom jediného zajíce schovávajícího se v místech obrážejícího plevele (asi chyba postřikovače) je obří půdní blok holý a bez života

- na poli proběhla meliorace, tj. část glyfosátu se nenaváže na hlinité částečky v půdě, ani jej nerozloží mikroorganismy, ale rychle je vyplavován do podzemních a povrchových vod (je smrtelně nebezpečný pro vodní organismy, o tom, zdali jde o dlouhodobě působící rakovinotvornou substanci, nebo je pro lidské zdraví krátkodobě bezpečný, se vedou nekonečné diskuze poznamenané „cinknutými“ studiemi) – dnes víme, že je přítomen ve většině mužských spermií.

Existují agronomické situace, kdy představuje použití glyfosátu menší zlo – třeba při hubení extrémně odolných plevelů či při zakládání porostů do strniště předplodiny při minimalizaci zpracování půdy, někdy taky mechanickému ukončování předplodin nepřeje počasí - ale stále praktikovaná plošná desikace bez důkladného odůvodnění by měla být regulována, nebo by měla vést alespoň ke ztrátě nároku na zemědělské dotace.

Český ministr Výborný na jaře – v rozporu se sliby svého kabinetu – v EU prosadil, aby se glyfosát vesele používal dál (viz můj článek na Deník Referendum Vláda ustupuje agrochemické lobby a selhává v transformaci zemědělství

Chemická lobby vesele slavila, a to bez ohledu na fakt, že si plevele na roundup pěstují odolnost a tato technologie tedy přestává fungovat.

Je tak paradoxem, že poslední významný pokles spotřeby pesticidů prosadila vláda největšího agrochemika v zemi Babiše, a to svým zákazem předsklizňové aplikace glyfosátu na dozrávající řepku a obilí.

Tedy hanba vládě. A čest všem zemědělcům, kteří se bez roundupu obejdou!

Autor: Matěj Pomahač
Zdroj: Ekolist.cz

Přečteno: 333x