Hlavním apelem, který od autorů zprávy zaznívá, je nutnost změny současného systému podpory zemědělců a klíčová role potravinářského řetězce v bezpečnosti Evropy.

Budoucí společná zemědělská politika (SZP) by se proto od roku 2027 podle zprávy měla zaměřit zejména na tři hlavní oblasti. Tou první je poskytování socioekonomické podpory pro ty zemědělce, kteří ji nejvíce potřebují. Dále na podporu zemědělství šetrného k životnímu prostředí a zajišťujícího dobré životní podmínky zvířat. V neposlední řadě volá také po lepší péči o venkov a jeho sociální podmínky, aby z něj neodcházeli mladí lidé.

Farmářské asociace chápou, že zemědělství musí víc spolupracovat s přírodou

„Report mne několikrát překvapil. Překvapivě rozumný, překvapivě podrobný, překvapivě široký konsensus,“ hodnotí výslednou zprávu analytik Vojtěch Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy.

Zatímco před několika měsíci byla debata o zemědělské politice v Evropě beznadějně polarizovaná a zablokovaná, nyní je situace lepší. Hlavním přínosem jednání zástupců zemědělců a potravinářů na jedné straně a zástupci ekologických organizací na straně druhé bylo, že strávili několik měsíců snahou navzájem porozumět svým starostem.

„Proto navrhují, že nový model musí zároveň pečovat o půdu i podporovat prosperitu farem, pomoci se zadržováním vody i řešit generační obměnu. Většinou nejde o dilemata, nýbrž o potřebu paralelně řešit více různých potřeb,“ popisuje Kotecký. „Farmářské asociace akceptovaly, že takhle to dál nejde a zemědělství musí víc spolupracovat s přírodou. Ekologické organizace uznaly, že zemědělství potřebuje investice a musí najít smysluplný nový ekonomický model.“

Report přitom poukazuje na místa, kde sektor čelí skutečným a těžko řešitelným problémům. „Asi nejvíce evidentní je prakticky neřešitelný rozpor mezi levnými potravinami pro spotřebitele a slušnou cenou pro zemědělce,“ zdůrazňuje analytik.

Jednání budou ještě náročná – jako vždy, předpokládá ministerstvo

Zpráva podle Koteckého představuje solidní základ pro další kroky a bude důležité, aby se od ní Komise „odpíchla“ s konkrétními legislativními iniciativami.

Pro budoucí podobu SZP to však nebude jediný směrodatný faktor. „Ruku na srdce – evropská agrární politika nevzniká v Komisi. Při každém kole reforem Komise něco navrhne a členské státy to kompletně přepíšou. Proto bude důležité, aby návrhy z reportu vzaly za své hlavně unijní země,“ myslí si analytik.

„Možná by dávalo smysl, kdyby se v Česku společně posadila ministerstva zemědělství a životního prostředí, farmářské asociace a ekologické organizace a pokusily se překlopit tento konsensus do národních opatření,“ uvažuje Kotecký.

Samotné ministerstvo zemědělství ČR se na dokument dívá obdobně. Přestože ani podle něj nejde o jediný podklad, ze kterého bude Komise vycházet, předložený výstup podle ministerstva ve velké míře dokreslí potřebné kontury připravované legislativy pro nadcházející období.

I tak k němu nicméně očekávají od zainteresovaných subjektů výhrady. Diskuse k nastavení nové společné zemědělské politiky po roce 2027 proto bude podle ministerstva jako již tradičně velmi náročná.

„V řadě případů se se závěry předložené zprávy můžeme ztotožnit,“ komentuje tiskový mluvčí ministerstva. K takovým patří například téma atraktivity zemědělství, aby do něj měli zájem vstupovat mladí lidé, nebo posílení postavení zemědělců v potravinářském řetězci.

Samostatnou otázkou pak je řízení rizik a krizí. „Zemědělská rezerva pro případ krizových situací v její stávající podobě nestačí na pokrytí všech potřeb sektoru v případě krize. Je zásadní, aby budoucí SZP byla lépe přizpůsobena pro rychlé a účinné reakce na rostoucí četnost projevů klimatických změn a dalších výkyvů na trhu,“ vysvětluje mluvčí.

Podle ministerstva by proto mělo jednak dojít k úpravě nástrojů v rámci společné organizace trhu, a jednak k rozšíření souboru preventivních opatření. Na otázce pomoci zemědělcům v době krizí nicméně mezi členskými zeměmi podle informací redakce nepanuje shoda.

Zástupci malých zemědělců chválí důraz na rodinné farmy

Přestože se na evropské úrovni podařilo dosáhnout až optimistického konsenzu mezi jednotlivými stakeholdery, organizace v Česku hodnotí výslednou zprávu poněkud rozporuplně.

„Vyzdvihuje řadu podstatných aspektů, které Asociace soukromého zemědělství ČR dlouhodobě prosazuje na tuzemské úrovni,“ říká o reportu Jaroslav Šebek z Asociace soukromého zemědělství (ASZ).

Zpráva tak podle něj zdůrazňuje například to, že potravinová a zemědělská produkce mají strategickou úlohu v bezpečnosti evropských států, ale také význam venkovských oblastí a zapojení nové generace do zemědělství.

„Pokud by směr společné zemědělské politiky následoval takový typ uvažování, pak by ji ASZ ČR rozhodně uvítala,“ dodává.

Formovaná legislativa by proto v duchu společného prohlášení měla podle Šebka jasně vyjádřit podporu rodinných farem.

„S tím souvisí i nezbytně nutná změna byrokratické mašinerie. Rozhodně by prospělo, pokud by fungovala platba za výsledek, tedy zaměření na specifický cíl, a to bez administrativních komplikací,“ navazuje předseda na téma, které silně dominovalo zemědělským protestům na přelomu loňského a letošního roku.

Podpora menším, rodinným hospodářstvím by ale měla kromě menšího papírování spočívat ve způsobu, jakým se mezi zemědělce rozdělují dotace. „Odlišnost české situace, která je mimo jiné charakteristická výrazně větším poměrem velkých podniků, by měla být reflektována především prosazením zastropování dotací,“ popisuje Šebek.

„Společně s podporou rodinných statků by taková změna mohla tuzemské zemědělství přiblížit tomu, jak vypadá situace ve fungujících zemích západní Evropy,“ hodnotí Šebek a vyzdvihuje, že již nyní má ASZ připraveno „mnoho konkrétních návrhů“ a žádá ministerstvo zemědělství, aby je zohlednilo v připravované Strategii 2030.

Dialog byl netransparentní, kritizují Potravinářská a Agrární komora

Jednoznačně to vítáme, reaguje na dotaz, jak hodnotí Strategický dialog, prezident Agrární komory Jan Doležal. Nicméně vytvořit dokument, který reflektuje postoj všech stakeholderů z oboru, čili od zemědělců, přes potravináře až po ekology, je podle jeho pohledu „ambiciózní“.

„Dokument musí odrážet poměrně široké spektrum názorů organizací různého zaměření, proto se může v některých ohledech zdát nepříliš konkrétní,“ popisuje Doležal. Právě to podle něj o může vytvořit prostor pro různé interpretace, které ve skutečnosti neodráží zájmy zemědělců nebo dokonce jdou proti nim.

„Máme rovněž pochyby o transparentnosti během vzniku a hlavně finalizace,“ komentuje. Podle informací Agrární komory se ke Strategickému dialogu staví podobným způsobem i další agrární organizace Visegrádské skupiny.

V Česku podobný postoj zastává také redakcí oslovená Potravinářská komora (PK). Podobně jako ta Agrární iniciativu sice vítá, ale poukazuje na její údajně nedostatečnou otevřenost.

„Litujeme toho, že to nebyl transparentní otevřený dialog, jak bychom očekávali, ale byla to jednání v omezeném uzavřeném formátu a bez možnosti konzultovat členy zúčastněných organizací,“ odpověděla v reakci na dotazy Euractivu mluvčí PK. „Prakticky jsme neměli možnost výslednou zprávu nijak ovlivnit a informace o vlastních jednáních byly velice limitované.“

V souvislosti s transparentností dialogu se redakce obrátila i na analytika Koteckého a předsedu Asociace soukromých zemědělců Šebka, zda i oni hodnotí průběh dialogu jako netransparentní.

„Potravinářská komora i Agrární komora měly ve vyjednávání své reprezentanty,“ reaguje na dotaz Kotecký a připomíná, že každý sektor reprezentoval zástupce jeho evropské organizace. Potravinářská komora na něm byla zastoupena prostřednictvím organizace sdružující evropské potravináře FoodDrinkEurope, Agrární komora pak skrze organizaci Copa-Cogeca. Jmenný seznam účastníků jednání je k dohledání na stránkách Evropské komise.

Účastníci jednání podle něj navíc byli zavázáni, že během vyjednávání nebudou jeho průběh vynášet ven. Jde o pravidlo, které pro participující organizace bývá samozřejmě nepříjemné, ale citlivá diplomacie se bez něj neobejde, popisuje zákulisí Kotecký. „Kdyby o průběhu jednání diskutoval každý s každým, nic by se nedomluvilo,“ poznamenává.

Se stejnou otázkou se Euractiv obrátil také na Šebka. „Myslím, že to určitě není pravda,“ odpovídá.

„Mám spíše za to, že právě dříve to byla hlavně debata vybraných skupin – právě třeba velkých subjektu, které uplatňovaly svůj vliv bez ohledu na zájmy menších sedláků a rodinných farem. A to nám přišlo jako málo transparentní,“ popisuje předseda a dodává, že se podle jeho mínění v Evropě konečně mění pohled na zemědělství.

Ceníme výzvu k přehodnocení značení potravin, říkají zástupci potravinářů

Pro potravináře je podle mluvčí PK důležité zejména to, aby evropské zemědělství i do budoucna bylo zdrojem „kvalitních, bezpečných a cenově dostupných surovin pro potravinářskou výrobu“ – a zároveň aby nebylo nutné je dovážet ze zemí mimo EU.

Právě s ohledem na již zmiňovanou potravinovou bezpečnost je ale podle potravinářské komory o to podstatnější, aby byly návrhy stojící ve zprávě životaschopné. Jedním z takových návrhů, které podle Potravinářské komory stojí na vodě, je apel zprávy na menší užívání chemických hnojiv a jejich nahrazení zelenějšími alternativami. Právě to by mohlo konkurenceschopnost evropských potravin omezit.

Dalším pak je zdůraznění významu rostlinné stravy, která by měla podle textu zprávy dostávat přednost před tou živočišnou. Je to totiž právě produkce masa a mléčných výrobků, které jsou výrazně náročnější, ekologicky i finančně. Vyjádřeno penězi, v letošním roce šla v Česku z celkového objemu dotací pro zemědělce a potravináře (2,5 miliardy korun) jejich drtivá většina právě na živočišnou výrobu (1,8 miliardy korun).

„Je nepochybné, že rostlinná potrava nebo potraviny rostlinného původu získávají na popularitě,“ komentuje apel Strategického dialogu Potravinářská komora. Změny v chování spotřebitelů by však podle ní neměly být prováděny skrze zákazy, ale mělo by jít čistě o rozhodnutí na straně spotřebitelů.

Na tento bod zprávy upozorňuje také ministerstvo, podle kterého proběhne k tomuto tématu ještě celá řada diskuzí.

Naopak pozitivním aspektem však podle Potravinářů je výzva k úplnému přehodnocení označování potravin tak, aby spotřebitelé měli k dispozici důvěryhodné, komplexní, vědecky podložené a transparentní označování potravin v celé EU.

„Proto bude zajímavé sledovat, s jakými návrhy Evropská komise do budoucna přijde a budeme se na těchto návrzích chtít podílet tak, aby tyto návrhy byly realistické a přínosné, a aby se pozitivně podepsaly na budoucím vývoji potravinářské výroby a spotřeby potravin,“ uzavírají potravináři.

Autor: Barbora Pištorová
Zdroj: Euractiv.cz