Soukromý hospodář a bývalý šéf Asociace soukromého zemědělství ČR Josef Stehlík z Chodouně nedaleko Zdic na Berounsku přiznává, že jedno takové setkání u nich také zorganizovali.

„A považuji ho za důležité jak pro komunitní život, který v obci probíhá, tak pro hospodáře, který obdělává tuto část krajiny, ale i pro nějakou návaznost na historii místa,“ uvažuje Stehlík.

Pustili se do přírodní mše a slavnosti, která měla vzpomínat na legendy spojené s kněžnou Ludmilou.

„U Tetína se totiž měli schovávat vrazi kněžny Ludmily, takže jsme tam vytvořili chrám v přírodě. Je to na krásném místě obklopeném lesy a loukami a krásným výhledem do krajiny Křivoklátských lesů. Tam jsme pořádali ekumenické setkání,“ popisuje sedlák.

„A ti co na této pouti byli, protože se tam jde dva kilometry pěšky, to hodnotili jako obrovský přínos i samotnému místu, které se dostalo na úplně jinou úroveň,“ dodává Stehlík.

A kněz Vácha přitaká: „Rád bych zdůraznil, že nejde jen o bohoslužby, ale jsou to často velmi konkrétní věci. Třeba spolek Větvení vysazuje jeden strom za každé dítě, které se v dané obci narodí. Je to skvělé, protože i intelektuálové z města najednou spolupracují s obcí.“

Stromové kaple?

„Využíváme k tomu období, kterému se říká Season of Creation, tedy Doba stvoření. Ta je od 1. září do 4. října, kdy má svátek patron ekologů sv. František z Assisi,“ říká kněz.

V přírodě lidé také budují takzvané stromové kaple. „Je to průnik lidské a Boží kreativity – pokud zastáváte názor, že umělec je inspirován a nemá to sám ze sebe. Taková kaple pak funguje silněji, víc,“ myslí si kněz.

„Vypadá to tak, že se na místě, na půdorysu kaple vysadí stromy – a pak musíte 20 nebo i 40 let počkat, než vyrostou a vytvoří opravdu kapli. Pak už stačí přidat jen improvizovaný oltář a můžete mít mši svatou v přírodě,“ dodává kněz Vácha.

Víc se dozvíte v debatě Vertikály, ptá se Eva Hůlková.

Autor: Eva Hůlková
Zdroj: Český rozhlas