Podle předsedy Ovocnářské unie ČR Martina Ludvíka však není důvod ke zdražování jablek v obchodech, protože úroda v mnoha evropských zemích byla naprosto běžná. Sklidilo se pouze o 11 procent méně jablek.
„Velké ovocnářské země, jako je Itálie nebo Francie, hlásí běžnou nebo mírně nadprůměrnou sklizeň, Polsko pak minus čtvrtinu,“ popisuje Ludvík. „I v letech, kdy je v tuzemsku normální sklizeň se musí zhruba polovina spotřeby dovézt,“ dodává.
Nebude tak podle něj důvod, aby cena kilogramu jablek na jaře překročila 50 korun. Momentálně ovocnáři prodávají jablka obchodníkům či zpracovatelům za 25 až 30 korun za kilogram. Spotřebitelská cena konzumních jablek činila v srpnu 42,66 koruny za kilogram. Loni touto dobou stálo kilo jablek 40,44 Kč, meziročně tak podražilo o 5,5 procenta.
„Budeme velmi bedlivě sledovat, co se bude dít v obchodních řetězcích. Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR slovy svého prezidenta (Tomáše Prouzy, pozn. red.) ubezpečoval, že není důvod ke zvyšování cen. Budeme tedy hlídat, co se bude dít, když tu nebude žádná česká konkurence,“ říká Ludvík. Jde podle něj o generálku, jak by to vypadalo, kdyby česká potravinová soběstačnost nadále klesala.
Velcí zpracovatelé jablek podle Ludvíka v tuzemsku prakticky neexistují, česká jablka míří hlavně do Rakouska. „Tam ceny vyskočily na maxima, je tam obrovská poptávka. Ta ale nesouvisí s nižší úrodou jablek, ale s rekordní cenou pomerančového koncentrátu,“ vysvětluje.
Lidé totiž nejčastěji pijí buď pomerančový, nebo jablečný džus. Pokud vystřelí nahoru cena jednoho z nich, zpravidla jde vzhůru i jeho alternativa. Ceny u českých producentů moštu by však podle Ludvíka příliš vyletět neměly.
„Je to podobně jako s cenou obilí na rohlíku,“ vysvětluje s tím, že stále větší vliv na cenu má lidská práce a ceny energií, nikoliv cena suroviny.
Podle mluvčího Potravinářské komory ČR Marka Zemánka je situace na trhu jablek na zpracování komplikovaná. „Cena při výkupu vzrostla násobně oproti minulým letům. Od řady členů máme informaci, že výrobní cena jablečných moštů a džusů začíná být vyšší než nabídková cena od řetězců,“ tvrdí.Plocha už dramaticky neklesne
Pokud jde o škody kvůli jarním mrazům, čeští ovocnáři budou moci získat odškodnění zhruba ve výši 375 milionů korun od Evropské unie a 50 milionů korun ze státního rozpočtu. Podle Ludvíka to uhradí asi třetinu škod.
Peníze mají na účty pěstitelům přijít nejpozději do konce ledna příštího roku. Ludvík to považuje za dobrý termín. V té době totiž pěstitelé už nebudou mít nejspíš moc svých zdrojů, ale budou se připravovat na ořez stromů a na první agrotechnické práce.
Ještě teď v zimě podle něj dojde k dalšímu snižování tuzemské plochy sadů. Letos by ale pokles nemusel být tak velký jako v minulých letech. Předloni se plocha, na níž se pěstuje v Česku ovoce, snížila o tisíc hektarů a loni o 800 hektarů na současných 10,5 tisíce. Do tohoto čísla se nezapočítávají zájmoví pěstitelé, pouze profesionální.
Na pěstování ovoce se v tuzemsku podle Ludvíka specializuje zhruba 300 farem. V mnoha případech jim ani nic jiného nezbývá. Pokud nemá zemědělec rozsáhlé pozemky – ať už vlastní, nebo v pachtu – pěstovat polní plodiny se mu nevyplatí, protože zisky na hektar jsou nižší. Ludvík navíc doufá, že se podaří znovu nastartovat investice do obnovy sadů, které od pandemie klesly.
Autor: Jan Drahorád
Zdroj: iDnes.cz
