„Obec se má rozrůstat a připravila záměr výstavby fotovoltaické elektrárny a parcel pro novostavby rodinných domů“, vysvětluje a potřebuje pomoc se zákresy a vyčleněním půdy mimo jeho obhospodařovanou registrovanou výměru. Celkem má přijít asi o 10 hektarů, a to zrovna těch nejlepších polí, která mu ještě zbyla.
„Volali mi z obce před pár týdny, že mají vybraného solárního investora... zrovna jsem vybíral osivo. Tak jsme to jen po strništi podmítli a na jaře holt zasejeme o deset hektarů slunečnice méně,“ dodává.
V posledních letech mizí v Česku každý rok přibližně 700 hektarů nejcennější zemědělské půdy pro výstavbu domů, výrobu a skladování a také pro dopravní stavby.
A pro solární elektrárny, které našemu národu kupodivu nevadí tolik, jako větrníky.
Zdaleka to tedy není jen vodní a větrná eroze, co ničí českou půdu a krajinu.
Parlament v květnu přijal zákon, který by měl podobným záborům nejkvalitnější zemědělské půdy zamezit.
Navíc stát zavedl zajímavé možnosti agrivoltaiky, tedy možnost pěstovat pod solárními panely například borůvky či pást ovce.
Bohužel je účinnost klíčových ustanovení odložena až od ledna 2025, takže se investoři snaží stihnout ze zemědělského půdního fondu vyčlenit všechno, co se jenom dá.
„Na obci mi nedokázali vysvětlit, proč to nepostaví na trvalých travních porostech, které mají v majetku, a kde ty vagony pšenice nevyrostou. Ještě mi to takhle nešťastně vyčlení, a to pěkné, velké, obdélníkové pole mi rozdělí na tři díly – traktorista bude mít radost,“ dodává.
Obcházím pole, měřím GPS signál pro zákres co nejpřesnější polohy, potřebný pro několikanásobné kolečko úředních změn, sleduju činící se minibagr vybraného investora, a v rukou prosýpám krásnou, vonící a prohnojenou půdu... na které teď bude dalších 30 let (s možností další opce) stát fotovoltaická elektrárna... dodávající proud do sítě, což energetickou soběstačnost vsi moc nepodpoří, zato tu potravinovou tu zas trochu sníží.
Autor: Matěj Pomahač
Zdroj: Ekolist.cz