„Dvanáct a půl hektaru zaplavené půdy, na které pěstujeme vojtěšku setou,“ ukazuje Jakub Doležal, ředitel Školního zemědělského podniku Mendelovy univerzity v Žabčicích u Brna na pole před námi.

Momentálně je zcela zaplavené vodou z nedávných povodní. „Je to voda z řeky Svratky, dostala se sem odvodňovacími kanály,“ doplňuje.

Rostlinám uhnívají kořeny a postupně hynou. Na úrodu vojtěšky mohou zdejší zemědělci tedy letos zapomenout.

Na poli na druhé straně cesty pěstuje univerzita kukuřici. I ta je z velké části pod vodou. „Budeme ji sklízet na zrno, nejprve se ale voda musí vsáknout, takže než se k tomu dostaneme se sklizňovou technikou, tak to může být v rámci týdnů. A druhá věc je, že může docházet k zaplesnivění zrn v klase,“ vysvětluje Doležal.

Žabčice leží na jižní Moravě a zemědělci tu tedy pěstují taky vinnou révu. Ani v jejím případě ale nejsou příliš optimističtí: „Vzhledem k tomu, že napršelo víc než 150 milimetrů, tak pokud se teď oteplí, tak bude docházet k zaplesnivění hroznů, k praskání bobulí…“

Některým zemědělcům ale voda zalila třeba i nesklizené pozdní druhy zeleniny, brambory anebo cukrovou řepu. A někde už stihli zasadit i ozimou řepku nebo třeba mák. I ty čeká podobný osud. „Dojde k naklíčení zasetého semene a k jeho zahnití,“ shrnuje Doležal.

Přívalový déšť vs. povodeň

Podle vedoucí Ústavu krajinné a aplikované ekologie Agronomické fakulty Mendelovy univerzity Milady Šťastné je pro nakládání se zaplavenou půdou a plodinami zásadní, jak se voda na pole nebo zahrádku dostala.

„Pokud je to voda, která přichází z intenzivních dešťů, tak rostliny můžou začít hnít, chytají se zde rychle plísně. Ale voda jako taková není kontaminovaná a ten problém není tak veliký, jako když se na pozemek dostane voda ze záplavových území, která s sebou přináší kontaminaci,“ srovnává.

Jak samotná voda, tak i bahno, větve, suť nebo odpad, které přinese, totiž můžou být nasáklé zdraví ohrožujícími látkami, jako jsou chemické nečistoty, vylité oleje nebo mikrobiální nečistoty. Povodňová vlna se totiž obvykle prožene třeba septiky nebo s sebou přináší uhynulá zvířata.

Kontaminovaný může být i pozemek, kde se povodeň jen rychle přelila. Varováním je přítomnost naplavenin nebo třeba rostliny ležící v jednom směru. Zaplavené plodiny bychom podle Státního zdravotního ústavu měli vždy považovat za zdravotně závadné a rozhodně bychom je neměli jíst. Výjimkou jsou plody na stromech, kam voda nevystoupala. I ty bychom ale měli umýt pitnou vodou.

„Jakmile voda vyschne, tak veškeré plodiny odstranit, nedávat je na kompost,“ dodává Šťastná a zdůrazňuje, že je velice důležité používat při práci gumové rukavice a další ochranné pomůcky.

Mráz léčí

Státní zdravotní ústav doporučuje po vyschnutí půdy odebrat vzorek a poslat ho na rozbor třeba do Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy. Na likvidaci nebezpečného materiálu bychom se měli domluvit s obecním úřadem.

Zasažená půda může zůstat kontaminovaná i několik měsíců. „Ale je velká pravděpodobnost, že přes zimní období se promrznutím posune zase zpátky k běžnému stavu před povodní. Kontaminace tedy nebude trvat déle než rok,“ odhaduje expertka.

Horší je to v případě kontaminace půdy těžkými kovy. To by ovšem měl být jen ojedinělý, nikoli plošný problém.

Silné deště a povodně podle odhadu viceprezidenta Agrární komory Václava Hlaváčka zasáhly desetitisíce hektarů zemědělské půdy. Celkové škody ale podle něj budou známé nejdříve za měsíc.

Autor: Michal Šafařík
Zdroj: iRozhlas.cz