Jak se vůbec podařilo dosáhnout toho, že je česká europoslankyně předsedkyní zemědělského výboru Evropského parlamentu?
Já jsem předchozích pět let v zemědělském výboru Evropského parlamentu (EP) poctivě pracovala, a byla jsem také koordinátorem za naši politickou frakci, což je taková funkce, která u nás neexistuje, ale v EP je velmi důležitá. Koordinátoři se pravidelně scházejí s předsedou příslušného výboru, určují program výboru a rozhoduje se tam, kdo bude zpravodaj pro konkrétní legislativu. Takže si myslím, že jsem odváděla na půdě předchozího parlamentu hodně práce, a řada kolegů mě proto velmi dobře zná. Je ale také důležité říci, že při obsazování funkcí dochází k dohodám politických frakcí, přičemž současná většina je složená na půdorysu evropští lidovci (EPP), evropská sociální demokracie (S&D) a liberální frakce RENEW, nicméně ta naše politická frakce ECR, která dost často s touto koalicí v minulosti hlasovala (samozřejmě podle toho, jaké bylo meritum návrhů, přičemž někdy hlasy dodáváme a někdy ne) se také stala součástí vyjednávání o pozicích a funkcích v parlamentu a o tom, kdo obsadí pozice předsedů nebo místopředsedů, a zemědělský výbor připadl naší politické frakci. V ní jsem získala podporu všech kolegů, abych byla právě já ten předseda, takže šlo také o rozhodnutí naší politické frakce.
Co z toho ale konkrétně vyplývá, jaké větší kompetence budete jako předsedkyně mít?
Určitě, pokud budeme rozhodovat o jednotlivých legislativních návrzích, tak můj hlas bude mít stejnou váhu jako hlas každého jednotlivého člena zemědělského výboru, nicméně to vedení výboru, tedy předseda a místopředsedové spolu s koordinátory určuje program zemědělského výboru a zpravodaje, a tam jistě nějaké to slovo mít budu. Důležitější ale je, že spolu s předsedy všech ostatních výborů se budeme pravidelně scházet a budeme se bavit o kompetencích, a tam už mohu, například spolu s dalšími předsedy dalších výborů dojednávat to, který výbor bude rozhodovat o té které legislativě, tedy který výbor bude kompetentní a který bude mít to hlavní slovo.
Lze tedy předpokládat, že problémy, které se budou týkat zemědělství, bude na rozdíl od toho předchozího období projednávat také zemědělský výbor?
Ano, a to je podle mne také jeden z důvodů, proč jsem byla zvolena, protože já jsem po celou dobu předchozího pětiletého období kritizovala to, že v rámci celého Green Deal a politického rozložení EP, který byl hodně levicový a zelený, docházelo k tomu, že zemědělskému výboru sebral tehdejší výbor pro životní prostředí (ENVI výbor) téměř veškeré kompetence. Já se nyní hodlám snažit, a to jsem také slíbila svým kolegům z frakce, když mě volili, že budu usilovat o to, aby tam, kde se problematika jasně dotýká zemědělství, měl kompetence právě zemědělský výbor.
Další věc, která byla v předchozím období kritizována i Vámi, byla absence dopadových studií, co to vlastně bude znamenat, když se nějaká ochranářská opatření budou přijímat. Budete na to klást důraz, nebo lze už dokonce říci, že dopadové studie v budoucnosti budou?
Já pevně doufám – my po tom budeme volat, my jsme to také těch pět let kritizovali, a ono se to ukázalo na konci toho volebního období, kdy už vstoupily v platnost některé ty legislativy, kdy už skutečně ty dopady na aktéry měly, a je jedno, jestli jsou to zemědělci nebo jakákoli jiná skupina obyvatel. Takže ty dopadové studie jsou velmi důležité, protože pokud je nemáme, rozhoduje se vlastně jen z pohledu životního prostředí. Já nezpochybňuji, že to je také velmi důležité, ale vy musíte dbát i na dopady na ekonomiku, sociální problémy, a tak dále, a to se prostě nedělo. To je jedna z priorit, o které se naše frakce i já osobně budeme snažit – abychom ty dopadové studie měli a bez nich abychom se nerozhodovali.
Když odhlédneme od dění v Evropském parlamentu – existují již nějaké akce či diskusní fóra, kterých se jako předsedkyně zemědělského výboru EP budete moci zúčastnit?
Předseda zemědělského výboru se určitě zúčastňuje i akcí, které přímo nesouvisí s činností EP, bývá například také zván na Rady ministrů a já jsem teď konkrétně také dostala pozvánku, která mě velmi potěšila a kam se určitě chystám, a to na jednání ministrů zemědělství zemí G7, což je velmi důležité a sama jsem zvědavá. Každopádně je to jeden z příkladů rozšiřujícího se vějíře možností, kde mohu aktivně vystupovat.
Zpět ale do Evropského parlamentu. Řekla jste, že se můžete významněji podílet také na programu zemědělského výboru, počítáte s tím, že jedním z témat může být i legislativní ukotvení pojmu „rodinná farma?“ Pokud vím, EU již před lety konstatovala, že by to bylo žádoucí. Budete takovou agendu navrhovat, například i s ohledem na naší Asociaci soukromého zemědělství ČR, pro kterou je to důležité téma?
Určitě budu, těch témat týkajících se našeho zemědělství je ale celá řada, určitě je to například povinné zastropování, tady jsem cítila už v minulém období od mnohých svých kolegů otevřené dveře, nicméně my si jako Česká republika musíme také nalít čistého vína a přiznat si, že je to také náš domácí úkol, i proto, že například téma rodinných farem řada mých kolegů necítí jako palčivý problém, protože prostě zemědělství v drtivé většině evropských států, vlastně ve všech mimo České republiky a Slovenska, stojí na rodinných farmách. I celý princip evropské zemědělské politiky je postaven na tom, že existují rodinné farmy. Ale určitě by byla nějaká celoevropská definice rodinné farmy vítaná a snažit se o to budu.
A co další klíčová témata, byrokracie, která trápí zemědělce ve všech evropských zemích, a kterou by bylo žádoucí modifikovat nebo odložit. Čím vlastně začnete?
Já bych chtěla říci, že první, na co se musíme připravit, je skutečnost, že se chystá nové programovací období společné zemědělské politiky. Tam je třeba promítnout řadu věcí, které jsou dnes nedostatečné. Co se týká byrokracie, to je prostě věc, která se opravdu netýká jen českých zemědělců, týká se to zemědělců v celé Evropské unii. Už když jsem před pěti lety v EP začínala, tak byla byrokracie veliké téma, které ještě nabobtnalo v důsledku všech těch legislativ vyplývajících z Green Dealu. Protože, a o tom jsme se už mnohokrát bavili, vše stojí na různých zákazech, příkazech, ohromném nárůstu kontrol úplně všeho, a zemědělci si s tím skutečně nedokáží poradit. U některých povinností, jako například u legislativy, která se týká odlesňování, se budeme snažit alespoň o odložení účinnosti, a pokud by se nám některé ty věci nepovedly, tak každá legislativa obsahuje revizní klauzuli, což je vždycky nějaký termín, ke kterému my budeme vyzývat Komisi, aby předložila příslušné dopady, které měla předkládat už v minulosti. A tam můžeme žádat nějaké revize a snažit se ty věci opravit. Ale v první řadě si myslím, že je nutné u některých věcí posunout účinnost, protože je není možné v původním termínu zavést do praxe.
To jsem se právě chtěl zeptat, právě to odlesňování je aktuálně velký problém. Zemědělci by měli podávat hlášení o tom, že neporušují životní prostředí a nepřispívají k odlesňování už od začátku příštího roku, ale to je skutečně už za pár měsíců, a podle mých informací na to nejsou připraveny ani země mimo Evropskou unii, ale ani země v rámci EU. Takže lze očekávat nějakou podporu nebo jednotnější hlas i dalších zemí a dalších výborů v návrhu na posun účinnosti?
Určitě, ale ono nejde jen o zemědělství. To se týká i stavebních firem, firem, které zpracovávají dřevo, například nábytkářských firem, a tak dále. Ty vůbec neví, jak to mají dokazovat, není to domyšlené a já navíc pochybuji o tom, že pro to budou mimoevropské země něco dělat. Samozřejmě pokud budou chtít dovážet do Evropy, tak budou muset, ale já bych těm certifikátům ze zemí třetího světa moc nevěřila. Myslím, že se to bude obcházet a nikdo neví, jak se to bude kontrolovat. Fakt nevím, jak tohle chtějí dělat. Tohle je přesně jedna z těch věcí, kde bychom rádi jednali o tom, jakým způsobem odsunout účinnost a pak to případně včas upravit. Toto opatření kromě toho neděsí jen zemědělce v České republice, ale děsí to producenty potravin, producenty nábytku a stavební firmy v celé Evropě. A je to také důkaz, jak to dopadá, když zemědělskému výboru EP odebral kompetence ENVI výbor, který to opatření navrhoval, asi v rámci dobré víry. Nicméně ty dopady jsou naprosto šílené, a nikdo si s tím nebude umět poradit, když to posuzujete jenom z jednoho úhlu pohledu.
Podle současných informací bude v čele ENVI výboru člověk, který je dost ortodoxním zastáncem Green Dealu, což zřejmě omezí možnosti komunikace. Ta sice možná proběhne, ale otázkou je, zdali bude vůbec prostor k tomu, aby zemědělský výbor nějakým způsobem zreálněl návrhy ENVI výboru…
Tak jednak se návrhy ENVI výboru ještě hlasují na plénu, a tam je rozložení politických sil v nastávajícím volebním období snad trošku rozumnější, takže doufám, že poslanci nebudou tak, jako dosud, podléhat tlaku ENVI výboru, a ještě důležitější bude, a to nás čeká v září, kdo bude komisař pro životní prostředí. Minule to byl Frans Timmermans, nyní se proslýchá, že by to mohla být paní Teresa Ribera Rodríguez, členka vládní strany PSOE a místopředsedkyně španělské vlády, což je socialistka ze Španělska, velice zelená. Je to vlastně takový typ Timmermans v sukních. A pokud to bude ona, tak jednou z věcí, která nás čeká a které doufám, že dopadnou dobře, je změna kompetencí také na úrovni Evropské komise, protože komisař pro životní prostředí měl v minulém období obrovskou sílu. Jeho kompetence bude nutné změnit a část z nich přesunout na komisaře pro zemědělství. Tento souboj bude probíhat na podzim a jeho součástí bude tradičně i takzvané grilování, kdy budou jednotliví kandidáti na komisaře docházet do výborů a my se jich samozřejmě budeme ptát, jak si vlastně svojí práci představují, s jakými návrhy chtějí přijít a čemu se v nich chtějí věnovat.
Když to tedy shrneme, jak vidíte dopad mírného posunu složení EP na míru regulace podnikatelského prostředí, a to nejenom v zemědělství. Nyní sice byly žně, takže zemědělci měli dost práce, ale stále se mluví o tom, že by na podzim opět mohli vyjít do ulic a že zatím spíše vyčkávají, jak se vlastně nový EP k alespoň některým hlavním regulacím postaví. Cítíte vůli alespoň něco trochu změnit?
Mně se zdá, že současné složení EP je realističtější, a že mí kolegové vnímají problémy s uplatňováním Green Deal více. Ale uvidíme, zatím žádné jednání v parlamentu v tomto smyslu neproběhlo. Bude velmi důležité, jak bude složena nová Evropská komise a s jakým programem předstoupí. Rizika poznáme, protože parlament fakticky reflektuje politickou realitu, kterou prosazují politici poslaní do EP svými voliči. Nemyslím si ale, že se stane to, že se teď najednou úplně všechno překlopí, a my budeme skutečně jenom dbát na kvalitu podnikatelského prostředí, to se bohužel nestane. Ale je tady jistá šance, že tady bude větší balanc, což uvidíme na podzim.
Rozhovor vedl: Petr Havel
Rozhovor vyšel v časopise Selská revue (č. 5/2024), který je 7x ročně distribuován prostřednictvím České pošty členům ASZ ČR.
