Antibyrokratická komise obnoví svou činnost příští týden

Sdílejte článek

PRAHA, 16.11. 2009 (MEDIAFAX) První pracovní schůzka obnovené Antibyrokratické komise Ministerstva zemědělství ČR (ABK) s novelizovaným statutem proběhne 25. listopadu. V rozhovoru pro Mediafax to v pondělí uvedl mluvčí ministerstva Petr Vorlíček. „Na této schůzce provedou členové ABK inventuru podnětů řešených v minulém období a vyřadí ty podněty, které jsou již vyřešeny, nebo které ABK z různých důvodů odmítla jako neopodstatněné. Aktuálními podněty se bude naopak zabývat a řešit je,“ konstatoval mluvčí.

Podle jeho údaje byl dřívější statut komise novelizován s tím, že jejím prvořadým cílem je vytipovat případy zbytečné administrativní zátěže u zemědělců, evidovat je a řešit v rámci jejích pracovních jednání. „Členové ABK mají právo se vyjadřovat k nezbytnosti a účelnosti požadovaných administrativních povinností v návaznosti na evropskou legislativu. ABK je také připomínkovým místem pro legislativní návrhy resortu zemědělství, které vyžadují rozšíření administrativy,“ informoval Vorlíček. Novým šéfem ABK má být místopředseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Lubomír Burkoň. Ten nahradí v této funkci předsedu Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) Stanislava Němce, který kvůli údajnému nezájmu současného vedení ministerstva zemědělství o činnost původní ABK rezignoval. ASZ je proto zvědavá, jak dnes Mediafaxu řekl tajemník Asociace Jaroslav Šebek, především na avizovaný nový statut ABK. „My především chceme, aby bylo členům komise umožněno jednat přímo se zástupci státní správy. Pokud by se měla nadměrná byrokracie řešit pouze prostřednictvím vzájemné písemné korespondence, nemělo by to podle nás smysl. Úředníci si vždy dokáží písemně zdůvodnit přijímaná opatření na základě citací směrnic, metodických pokynů a zákonů,“ podotýká Šebek. Antibyrokratickou komisi má i EU, jejím cílem je přitom snížit administrativní zátěž evropských zemědělců o desítky procent. V ČR je přitom byrokratická zátěž podnikatelů v zemědělství vyšší než v Unii. Právě ASZ zpracovala již v lednu 2006 základní přehled povinností zemědělců vyplývajících z resortních a obecných zákonů jdoucích nad rámec podmínek podnikání jako takového, přičemž došla k číslu 143 povinností navíc. Obdobný materiál jako ASZ také o něco později vypracoval i Zemědělský svaz ČR (ZS). Podle dokumentu ZS vycházejícího z německých poznatků stráví jen nad podáním žádostí o dotace němečtí farmáři ročně celkem 6,7 milionů hodin, což je při tamní hodinové mzdě cena ztráta 168 milionů eur ročně. Evidence spojená s chovem dobytka zabere německým zemědělcům ročně 10,4 milionu hodin, což obnáší hodnotu 260 milionů eur. Podle jiné studie zpracované z pověření holandského ministerstva zemědělství činila byrokratická zátěž holandských zemědělců v roce 2002 zhruba 430 milionů eur. Petr Havel

Přečteno: 238x
Katalog farem