Do třetice by také bylo vhodné třeba registrovat oficiální vyjádření Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK ČR), podle kterého se často prezentované informace v médiích o tom, že pitná voda obsahuje nebezpečné koncentrace některých chemikálií (takzvaných perfluorovaných a polyfluorovaných látek (PFAS)) nezakládají na pravdě. Podle šetření SOVAK ČR se naopak koncentrace těchto látek ve většině případů pohybují hluboko pod přípustnou hodnotou pro pitnou vodu, aktuální výsledky PFAS ve vodě z veřejných vodovodů ani ve svém maximu nedosahují 50 procent bezpečné limitní koncentrace pro pitnou vodu. Uvedená data přitom korespondují i s výsledky, které má k dispozici Státní zdravotní ústav z celostátního screeningu z roku 2021. To je důležité především právě v době po povodních, které v řadě případů kontaminovaly vodu v soukromých studních, které je nutné v současné době sanovat a kvalitu pitné vody v nich obnovit.
Americká asociace obchodu se semeny (ASTA) zveřejnila počátkem tohoto týdne video s výzvou, aby poslanci Evropského parlamentu (EP) přijali nové genomické technologie (NGT) „pro dobro evropských zemědělců, globálních systémů a planety“. Odhlédneme-li přitom od komerčních zájmů ASTA, existuje reálně celá řada ryze praktických důvodů, proč by měl EP tuto výzvu (konečně) vyslyšet. I ASTA ostatně poukazuje na skutečnost, že zemědělci v EU zájem o technologie NGT mají, ale legislativa EU jim v tom brání. K mnoha již dříve publikovaným přínosům NGT se navíc přidávají se stále vyšší intenzitou postupující klimatické změny, na níž je třeba reagovat zaváděným nových odrůd (nejen) hospodářských plodin, například s cílem zvýšit jejich odolnost vůči suchu a vlastně všem měnícím se podmínkám. Zatímco ale vývoj nových odrůd prostřednictvím konvenčního šlechtění trvá desítky let, NBT (například editace genů CRISPR) dokáží totéž v horizonu pěti až sedmi let. Hlavní bariérou k rozvoji NBT je ovšem v EU řada předsudků, které lze omezit zejména cílenou a vědecky nezpochybnitelnou osvětou.
Osvětové aktivity jsou ovšem důležité nejen ohledně NBT, ale i v propagaci a prezentaci klasických zemědělských komodit. Jednu z nich představuje med, jehož konzumace má být, přestože jde o tradiční a přirozené sladidlo, omezena v rámci připravovaných změn ve školním stravování, které zpracovalo Ministerstvo zdravotnictví. O medu se přitom může laická veřejnost dozvědět řadu informací na jubilejním 10. ročníku soutěže „Med roku“, která proběhne o víkendu 12. a 13. října 2024 v budově Staré radnice v Brně, Radnická 8. Návštěvníci této akce mohou ochutnat některý z celkem 139 medů od českých a moravských včelařů, zahrnující medy z hor, nížin, luk i lesů, medy jednodruhové i smíšené, a hlavně takové, které většinou ani nejsou v nabídce tuzemských maloobchodní sítí. Akci organizuje Pracovní společnost nástavkových včelařů (PSNV), což je členská organizace Asociace soukromého zemědělství ČR.
Osvětový charakter měla také akce státního podniku Lesy České republiky, která proběhla minulý víkend pod názvem „Den lesů nové generace“. Té se zúčastnily na několika místech ČR desítky tisíc lidí sledujících atraktivní a pestrý program, například práci tažných koní. Prezentace udržitelných přístupů v lesním hospodaření v ČR je nepochybně aktuálně velmi důležitá za situace, kdy se na řadě lokalit připravuje vyhlášení různých stupňů ochrany naší přírody, ať již je to Národní park Křivoklátsko či Chráněné krajinné oblasti Krušné hory nebo Soutok. Snad až na Soutok přitom vznikla tamní environmentálně cenná krajina zásluhou lidské činnosti, a je tak samozřejmě otázkou, v čem by současný stav zvýšení ochrany krajiny prosazované Ministerstvem životního prostředí vlastně zlepšilo. Zejména pro zemědělce, a ještě více lesníky, totiž znamenají takové kroky především omezení jejich podnikání.
Petr Havel
