Ze všech těchto čísel je zřejmé, že s vysokými stavy (především spárkaté) zvěře musíme něco dělat.
Odpovědí, jak neutěšený stav řešit, je novela mysliveckého zákona. Současně platný zákon je přes dvacet let starý a naprosto neodpovídá současné situaci. Na vytvoření novely se podíleli lesničtí experti nejen z ministerstva zemědělství, ale i výzkumných ústavů a univerzit. Explicitně musím odmítnout slova senátora ODS Tomáše Jirsy (Nový myslivecký zákon chce likvidovat zvěř i myslivce, MF DNES, 12. 10.), že se tvorby novely „zmocnili zelení aktivisté a lobbisté, pro které jsou myslivci škodná“.
Nesmysly pana senátora
Jde o naprostý nesmysl, kterým pan senátor uráží a znevažuje myslivce a experty, kteří se tématu lesnictví a myslivosti věnují desítky let a své návrhy mají (na rozdíl od článku pana senátora) postavené na vědeckých faktech a jasných datech. Pokud tedy někdo funguje jako lobbista, je to bohužel v tomto případě zcela nepokrytě pan senátor, lobbující za zištné vlivové zájmy Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ).
Pan senátor také tvrdí, že zákon tlačíme na sílu a že se proti němu vyslovila například Agrární komora nebo někteří lesníci a vlastníci pozemků. Už ale nedodal, že pro přijetí novely se naopak jednoznačně vyslovilo například Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR, tedy organizace, která sdružuje vlastníky téměř poloviny lesů v Česku. Pro novelu jsou i Lesy České republiky, Asociace soukromého zemědělství ČR, Český svaz ochránců přírody, Česká asociace pojišťoven, Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity a mnozí další.
Pravdou není ani to, že novelu nepodporují myslivci. Podporují, jen často již nejsou členy ČMMJ, která kvůli obavám ze ztráty vlivu brojí proti jakýmkoliv změnám zákona. Myslivci, kteří hospodaří moderně, zodpovědně a udržují v honitbách přiměřené stavy zvěře (a že těchto míst není v republice málo), často s ČMMJ nechtějí mít nic společného. A nelze se jim úplně divit.
Za absurdní pak považuji informaci, že novela podporuje vybíjení zvěře, povede ke snižování počtu myslivců a zvýší administrativu. O „vybíjení“ zvěře může opravdu hovořit jen někdo, kdo o tématu nemá ponětí. Faktem je, že ještě v roce 1966 se u nás za rok ulovilo něco přes 2 600 divokých prasat, loni to bylo téměř 260 tisíc, tedy stonásobně více. Srnčí zvěře se oproti 60. letům minulého století uloví dvojnásobek, jelenů pětinásobek.
Regulovat, ne vybíjet
Je tedy zřejmé, že populace zvěře výrazně narostla a stoupá i nadále. To, že chceme v některých místech zvěř více regulovat, nelze nazvat vybíjením. Cílem není a nikdy nebylo zvěř v lesích nemít. Musí být ale v přiměřeném stavu, což se dnes již na řadě míst daří. A my chceme, aby to tak bylo v celé republice.
Zákon také rozhodně nezvýší administrativu. Naopak, myslivost zůstává jednou z posledních oblastí, která stále používá jen papírové výkazy. Novela toto mění a zavádí elektronickou evidenci myslivosti. Ta mj. počítá s vytvořením jednoduché aplikace, do které by myslivec nahrál fotku ulovené zvěře, a dokládal by tak plnění plánu lovu. Bez dalších papírů, jednoduše, moderně. Tím také nebude možné si počty ulovené zvěře přibarvovat, jak tomu v minulosti i v současnosti leckdy je. Koneckonců to už v roce 2016 přiznal i předseda ČMMJ Jiří Janota, když řekl: „Za již běžnou bereme situaci při vykazování ‚sčítaných‘ stavů zvěře a úlovků. Na to, že většina vyplněných formulářů jsou jen smyšlená a mnohdy vylhaná čísla, si většina z nás, včetně úředníků státní správy, zvykla.“
Zákon, který toto umožňuje, stále platí. Nyní máme možnost to změnit.
Marek Výborný, ministr zemědělství za KDU-ČSL
