Téma byrokracie bylo mimo jiné náplní setkání ministrů zemědělství 21. října v Lucemburku, jejímž závěrem byla potřeba „revidovat regulační rámec SZP, aby se snížila administrativní zátěž pro úřady i farmáře.“ Ředitelé SZP pak zdůraznili, že strategické plány by měly být skutečné strategické, jejich obsah by měl být zjednodušen a jejich úpravy by měly být urychleny. Jak to bude vypadat v praxi, jistě ještě uvidíme. ČR zatím na úrovni EU prosazuje, velmi zhruba řečeno, zachování současného, dvoupilířového financování SZP včetně podpory citlivých komodit (tedy produkce, bez zásadnějších změn), na evropské i domácí úrovni nicméně čelí pojetí Ministerstva zemědělství (MZe) kritice, že zejména environmentální cíle nejsou dostatečně ambiciózní. Vzhledem k tomu ale, že pozici ČR v EU podporují i další země, bude realitě bližší zejména postoj MZe.
I ten, respektive některé programy by bylo ale třeba modifikovat, mimo jiné jako odraz reality měnících se forem hospodaření. Jednou z nich je přitom regenerativní zemědělství, jehož pojetí je ale aktuálně v rozporu s vyhláškou č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu použití hnojiv, které stanovuje zemědělcům povinnost zapravit hnojiva do půdy nejpozději do 24 hodin po jejich aplikaci. Pokud by ovšem regenerativní zemědělci takovou povinnost dodržovali, ocitli by se mimo základní formu tohoto způsobu hospodaření, kterým je princip minimálního, nebo i žádného zpracování půdy. Vzhledem k tomu, že regenerativní zemědělství se stále více prosazuje, bylo by žádoucí reagovat na to i v prováděcí legislativě a na tento způsob hospodaření zmiňovanou povinnost nevztahovat. Také v jednotlivých programech by bylo vhodné reagovat na realitu, a mimo jiné navýšit množství peněz vyčleněných na agrolesnické systémy. S tím podle posledních informací MZe počítá.
Na první pohled příznivou statistiku zveřejnil tento týden Český statistický úřad (ČSÚ). Podle něj totiž loni vzrostla podpora vědy a výzkumu v ČR o 0,5 procenta. „Z veřejných domácích a z veřejných zahraničních zdrojů, zahrnujících především dotace EU, se v roce 2023 vynaložilo na výzkum a vývoj v Česku celkem 50,1 miliardy korun. Na vládní a vysokoškolský sektor připadlo z této částky 42,1 miliardy korun, podnikový výzkum a vývoj získal 6,9 miliardy a zbylých 1,1 miliardy korun směřovalo na výzkum v soukromých neziskových institucích,“ uvedl ČSÚ. Dodat lze jen, že 0,5 procenta meziročně navíc je lepší než nic, pokud ale vezmeme v úvahu také inflaci, není bohužel podpora vědy a výzkumu v ČR stále potřebnou prioritou.
Další data ČSÚ zveřejněná koncem týdne se týkají odhadů sklizně později sklízených hospodářských plodin. Odhady jsou veskrze optimistické, podle stavu porostů k 30. září předpokládá ČSÚ meziročně vyšší úrodu brambor (+9,8 %), máku (+58,9 %), sóji (+10,8 %), kukuřice na zrno (+11,3 %) i kukuřice na zeleno (+14,5 %), nižší by měla být úroda slunečnice na semeno nebo hrachu na zrno (−12,5 %; resp. −9,7 %). Odhadovaná sklizeň brambor 630 tisíc tun je podle ČSÚ důsledkem rozšíření osázené plochy (meziročně o 9,8 %), ale nedosahuje pětiletého průměru (−2,2 %). Aktuální hektarový výnos se, zejména kvůli nepřízni počasí těsně před sklizní a ve sklizni, proti srpnovému odhadu, mírně snížil z 28,02 t/ha na 27,70 t/ha (−1,2 %).
Kromě občanům, obcím a státu způsobily letošní povodně nemalé škody také vlastníkům lesních porostů. MZe nyní vyzvalo vlastníky nestátních lesů, aby nahlásili škody z povodní na lesních cestách. Vzhledem k tomu, že velká voda v září poničila kilometry lesních cest, svodnice, mostky, brody a další lesní infrastrukturu, mohou být některé lesy nepřístupné nejen pro lesní dopravu, ale i pro zásah integrovaného záchranného systému či pro rekreační využití lesů. Část peněz určených k likvidaci povodňových škod proto hodlá MZe využít i na kompenzaci škod na lesních cestách, aby je vlastníci mohli co nejrychleji začít opravovat. Nahlášení škod mohou vlastníci provést v současné době na email: povodneLC2024@mze.gov.cz prostřednictvím příslušného formuláře. Na místo se pak vypraví škodní komise složená z odborníků Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem a Státního zemědělského intervenčního fondu, která v terénu posoudí následky povodní. Protokol o škodách bude totiž nutnou součástí žádosti o podporu z připravovaného programu na obnovu lesních cest. Přesná výše dotace na obnovu lesních cest bude nicméně známá až poté, co vláda přidělí do programu prostředky, což bude podle předpokladu v listopadu, MZe plánuje příjem žádostí o příspěvek na obnovu cest otevřít letos v prosinci. Škody je však nutné nahlásit už nyní, aby komise mohla terén zkontrolovat ještě před příchodem zimy.
Petr Havel
