K letošním ničivým povodním napříč Evropou přispělo oteplení Středozemního moře

ČTK
Sdílejte článek
K letošním ničivým povodním napříč Evropou přispělo oteplení Středozemního moře

Ke vzniku ničivé bouře nad Španělskem, kvůli které zemřelo minulý týden týden na jihovýchodě země přes 200 lidí, výrazně přispělo oteplení Středozemního moře. Shodují se na tom experti oslovení tiskem a agenturami.

Ničivé povodně v uplynulých týdnech zasáhly i Francii a střední Evropu, připomněl deník Le Monde. „Ve všech těchto případech bylo oteplení Středozemního moře dynamitem," řekl francouzskému listu expert na přírodní katastrofy z univerzity v Zaragoze Antonio Aretxabala. "Častost a intenzita těchto extrémních projevů počasí bude zesilovat,“ dodal Aretxabala.

Nejvyšší teploty Středozemní moře dosáhlo v okolí Španělska v polovině srpna, kdy bylo naměřeno 28,47 stupně, řekla agentuře AP expertka Carola Koenigová. Podle Olciny však teploty zůstaly vysoké i v poslední době a dosahovaly 23 až 24 stupňů. Za rizikovou přitom v tomto období považuje teplotu moře nad 20 stupňů.

Vyšší teploty moře zesílily minulý týden ve Španělsku i intenzitu bouře typu DANA. Španělský klimatolog Jorge Olcina v rozhovoru s agenturou EFE řekl, že kvůli oteplení Středozemního moře vznikají bouře DANA, které vedou ke srážkám srovnatelných s hurikánem v Karibiku či tajfunem v Asii. Kvůli své vysoké teplotě Středozemní moře „předává velké množství energie a vytváří bouře s tak velkou energií“.

Bouře typu DANA, které mají ve španělštině i obecný název studená kapka (gota fría), jsou pro tuto oblast typické. Často je doprovází intenzivní srážky. Deště však v regionu Valencie byly mezi úterým a středou mimořádně vydatné. Na některých místech spadlo i 500 litrů srážek, píše španělský tisk.

Podle agentury Reuters tento typ bouří vzniká, když se masa studeného vzduchu dostane nad teplejší moře. To vede k formaci velmi vlhkého prostředí a silně nasycených mraků. Tomuto fenoménu jsou nadměrně vystaveny regiony na jihu a východě Španělska i kvůli blízkosti ke Středozemnímu moři a Atlantickému oceánu.

Mezinárodní statistiky Světové meteorologické organizace (WMO) však ukazují, že počet obětí, které způsobují extrémní projevy počasí, výrazně ovlivňuje i fungování systémů varování. Jejich zlepšení vedlo v letech 2011 až 2020 k poklesu počtu obětí. Právě o fungování systému varování se v souvislosti s ničivými povodněmi z tohoto týdne vede mezi politiky a experty ve Španělsku debata.

Zdroj: ČTK

Přečteno: 251x