Tím se svým způsobem řídí i ministr zemědělství Marek Výborný. Ten v uplynulém týdnu oznámil navýšení rozpočtu Ministerstva zemědělství (MZe) pro příští rok meziročně o 5,3 miliardy korun na 59 miliardy korun, byť zatím jen na základě (jednotného) hlasování zemědělského výboru. Kromě toho také prezentoval navýšení dotací na národní podpůrné programy na celkových 3,7 miliardy korun, což vše má být v souladu s předchozími sliby ministra o tom, že zemědělci získají, především pak na podporách pro takzvané střední podniky, 2 miliardy korun oproti letošku navíc. Celkové navýšení dotací je jistě vyjednávacím úspěchem ministra, jen o výši podpor ale přece jen optimální zemědělská politika není. Jako vždy je totiž „zakopaný pes“ v detailu, zejména pak v podmínkách podmíněnosti pro čerpání jednotlivých dotačních titulů, které se například skoro vůbec neřídí Evropou loni deklarovaným principem, že by měli být nejmenší farmáři výrazně osvobozeni od byrokracie a kontrol (Asociace soukromého zemědělství ČR v této souvislosti nejnověji upozornila na problematiku projektu e-Turista). Plánovanou výši a strukturu dotací do zemědělství pro příští rok lze tak generálně hodnotit zejména jako snahu o konzervaci často nevyhovující stavu a jako rezignaci systémově něco zásadně měnit. Kardinální otázkou tak je, zdali půjde o skutečně dobře investované veřejné peníze.
Na druhou stranu je snaha mnoho neměnit viditelná i v Bruselu. To pro změnu znamená v praxi pokračování více či méně protekcionistické politiky EU vůči světu, což mimo jiné vyjádřil při svém grilování Slovák Maroš Šefčovič, který má mít v nové Komisi na starosti obchod a ekonomickou bezpečnost, a který v souvislosti s připravovanou obchodní dohodou MERCOSUR zdůraznil, že „nikdy neobětuje evropské zemědělství“. To ovšem také může znamenat, že obětovány budou jiné resorty, a i tady je tak otázkou, zda to bude Evropě ku prospěchu. USA to ale vyhovovat může.
Nenápadná, ale výrazně pozitivní zpráva přišla tento týden ohledně dalšího vývoje cen energií podle prognóz Energetického regulačního úřadu (ERÚ). I přes nárůst takzvané regulované složky by měla podle ERÚ v příštím roce zlevnit elektřina i plyn, podle typu odběratelů zhruba o 5 až 10 procent. Nejde ještě zatím o konečné propočty – ty finální by ale mohly být oproti dosavadním ještě o něco nižší.
Po delších diskusích schválila v tomto týdnu Vláda ČR novelu zákona o ochraně hospodářské soutěže, která mimo jiné odstraňuje (na podnět MZe) limit 40 procent tržního podílu jako hranici pro dominantní postavení. To samozřejmě nahrává větším subjektům na trhu, je ale třeba korektně konstatovat, že podíl 40 procent na tuzemském trhu může být v konkurenci se zahraničními subjekty ve skutečnosti malý. Cílem novely je mimo jiné také zpřesnit podmínky takzvaných sektorových šetření nebo zavést povolení ke zpětnému přezkumu již provedených fúzí, což by naopak mohlo situace zfúzovaných subjektů zkomplikovat. Zdá se přitom, že v ČR je přece jen významnějším problémem spíše existence oligopolů. Zdali má ale schválená novela ambici řešit i tento problém, není nic konkrétního známo.
Petr Havel
