„To se týká zejména potomků zemědělských podnikatelů, kteří vyrůstají na farmě a zemědělství tak mají osvojené zcela přirozeně,“ píše Šebek v dopise.  Připomněl, že tito mladí lidé často volí pro své vzdělávání obory, které jim mohou být v zemědělském podnikání větším přínosem než studium zemědělství, které znají velmi dobře z praxe. Nemají tak možnost získat formální uznání zemědělské kvalifikace a jsou nuceni navštěvovat kurz, který pro ně velmi často nemá žádný přínos.

ASZ ČR v dopise navrhla konkrétní podmínky uznávání kvalifikace, které platí například v sousedním Německu. Nárok na ni by tak měl kdokoliv, kdo může prokázat minimálně dvouletou praxi v rozsahu 15 hodin týdně. Navrhla rovněž tři varianty doložení této praxe. Získat by ji tak mohl člen rodinného podniku s povinným zdravotním pojištěním, akcionář zemědělského podniku se smlouvou nebo zaměstnanec s pracovní smlouvou s pravidelnou pracovní dobou.

Šebek také upozornil, že začínající zemědělci často narážejí na to, že jim není uznáno absolvování zemědělského nebo příbuzného oboru, protože daný obor byl mezitím přejmenován a není veden v relevantním seznamu. Žadatel o uznávání kvalifikace pak musí složitě dokládat obsah vystudovaného oboru, navíc s nejistým výsledkem.

Podobně také dochází k problémům s uznáváním dalších příbuzných oborů. Příkladem je například bakalářský program Ochrana životního prostředí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Ten na seznamu chybí i navzdory tomu, že je svou náplní téměř totožný s programem Ochrana krajiny a využívání přírodních zdrojů na České zemědělské univerzitě (ČZU), který uznáván je. Obor navíc z velké části dokonce vyučují pedagogové ČZU.

Dopis zmiňuje také složité, zdlouhavé a finančně nákladné uznávání diplomů ze studia v zahraničí. Tento proces je v praxi nevyhovující. „Členové ASZ ČR se setkávají i s absurdními případy, kdy jim jako jednodušší a rychlejší řešení bylo doporučeno absolvovat 300hodinový vzdělávací kurz,“ zmiňuje Šebek v dopise.

David Krkoška, mediální oddělení ASZ ČR