Nemalé kritice byla přitom podrobena zemědělská politika v podání stávajícího ministra Marka Výborného, a to jak z hlediska úprav podmínek některých dotačních titulů, tak z pohledu struktury zatím posledního vyhlášeného 4. kola žádostí o podpory v Programu rozvoje venkova (PRV) i připravované struktury příštího, 5. kola PRV. Podněty pro ministra sbíral na místě jeho náměstek Miroslav Křivánek, který si opakovaně vyslechl v ASZ ČR převažující názor, že sedláci, pokud se v posledním roce před volbami některé stávající přístupy Ministerstva zemědělství (MZe) nezmění, současnou koalici v příštích volbách nepodpoří.
Opakovaně nicméně také zaznělo, že k přijetí sedláky požadovaných řešení je nutná hlavně politická vůle, která často, zejména u některých členů koalice, chybí, což se týká například propojenosti (nejen) zemědělských podniků. Na druhou stranu se zdá, že nechybí vůle k legislativnímu ukotvení pojmu rodinná farma, k čemuž by mohla posloužit připravovaná novela zákona o Státním pozemkovém úřadu. Hodně práce na tom odvedl již bývalý náměstek ministra Milan Daďourek, a je jen škoda, že jeho role na MZe skončila. Největší pozitivní ohlas pak sklidilo vystoupení nové předsedkyně zemědělského výboru Evropského parlamentu Veroniky Vrecionové, která správně poukázala na neduhy našeho zemědělství a mimo jiné konstatovala, že zastropování zemědělských dotací na úrovni EU (když už k tomu není vůle v ČR) bude téměř jistě obsaženo v příštím období Společné zemědělské politiky EU. I proto by se měla ale ČR na zastropování připravovat. K pozitivním zprávám z jednání Rady ASZ ČR lze přičíst další sbližování Asociace s Českým svazem chovatelů masného skotu, se kterým jej pojí řada společných témat i postojů.
MZe přitom navenek realizuje i některé, (nejen) pro zemědělce pozitivní akce. Jednou z nich je uvolnění zhruba miliardy korun na kompenzaci škod po povodních v nestátních lesích určených mimo jiné na rekonstrukcí a obnovou lesních cest, mostů, propustků, brodů a svodnic. Pro vlastníky nestátních lesů je připravena adresa povodneLC2024@mze.gov.cz, kde nahlásí škodu prostřednictvím připojeného formuláře. Příjem žádostí o příspěvek začne od 2. prosince 2024 a skončí 28. února 2025. MZe také na jednání Vlády ČR obhájilo požadavek na celkem 13,6 miliardy korun na další popovodňové kompenzace za škody na vodohospodářském majetku nebo na čistírnách odpadních vod. Z těchto peněz má být také financována výstavba, rekonstrukce a odbahnění vodních nádrží. Na tyto účely mohou žádat obce o dotace také od 2.12. 2024, příjem žádostí v tomto případě končí 31. 1. 2025.
Jako další lze zmínit snahu ministra obnovit možnost exportu tuzemského skotu do Turecka, například prostřednictvím dodatků ke stávajícím veterinárním certifikátům garantující zdraví skotu na základě laboratorního vyšetření skotu v ČR, s čímž podle jeho slov turecká strana souhlasí. Do třetice se zdá být pozitivní struktura celkem 21 vědeckých a výzkumných projektů s počátkem řešení v roce 2025, které podpoří MZe částkou přes 240 milionů korun v rámci Programu na podporu aplikovaného výzkumu na období 2024-2032 ZEMĚ II, které se mají mimo jiné zaměřit na precizní a uhlíkové zemědělství, bezpečnost potravin či výskyt pesticidů a jejich reziduí ve vodách.
Další dotace, tentokrát na zlepšení stavu naší krajiny, avizuje Ministerstvo životního prostředí (MŽP), a to ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí. Celkem 800 milionů korun z evropských i národních zdrojů nabízí vlastníkům a správcům pozemků na obnovu a tvorbu remízů, mezí, stromořadí, mokřadů a dalších krajinných a vodních prvků, míra podpory může dosáhnout až 100 procent nákladů. Příjem žádostí byl přitom zahájen už 20. listopadu, končí ale až 30. června příštího roku. Konkrétně jde o Výzvu č. 73 z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), s částkou 400 milionů korun, a Výzvu č. 13/2024 financované z Národního programu Životní prostředí (NPŽP) se stejnou výší dotací (400 milionů korun).
Petr Havel
