S koncem roku se na tuzemskou zemědělskou politickou scénu opětovně vracejí tematické evergreeny, jako snahy modifikovat současnou podobu redistribuční platby a katastrofické vize o úpadku našeho zemědělství vzhledem ke klesající soběstačnosti ČR v produkci zemědělských surovin. Opětovně je proto třeba zdůraznit, že redistribuční platba představuje v sumě dotací do tuzemského zemědělství jen necelých 10 procent, což je sice podíl významný, ale ne fatální, a že kritici redistribuce nezmiňují, že všechny země EU, včetně nám obvykle blízkého Slovenska, nějakým způsobem (zastropování, degresivita, a další) omezují dotace největším zemědělským podnikům, obvykle více, než jak je tomu v ČR prostřednictvím redistribuce.
Pokud se pak týká soběstačnosti, pak je třeba přečíst si poslední Zprávu o stavu zemědělství za rok 2023, z níž vyplývá, že ČR je přebytková v řadě důležitých zemědělských komodit, jako je pšenice (soběstačnost 205,1 procenta!!!), ječmen, cukrovka, řepka, skot či mléko, a jen mírně nesoběstačná v produkci kukuřice, vajec a drůbeže. Velmi nízká soběstačnost pak byla (nejen) v roce 2023 v produkci zeleniny, vepřového masa a ovoce (u jablek jen 51,7 procenta), z uvedených dat je ale zřejmé, že nejde o žádnou tragédii. Výsledky za rok 2024 budou nicméně jistě o poznání horší (neúroda ovoce či nižší úroda obilovin a řepky), například produkce další důležité komodity, tedy brambor, ale letos vzrostla.
Jak jsem již před rokem avizoval, z trhu v ČR se postupně vytrácí jedna z předvánočních tradic – totiž nákup živých kaprů z kádí. Tento typ prodeje již v minulosti opustily nadnárodní maloobchodní sítě Billa a Lidl, letos se k nim přidává Tesco. Kroky řetězců jsou reakcí na apely ochránců zvířat, podle nichž kapři prodávaní z kádí při transportu, samotném prodeji či v domácnostech spotřebitelů (pokud nejsou usmrceni) trpí, a korektně je třeba uznat, že na tom něco bude. Pokud by však měl být prodej kaprů z kádí v ČR v budoucnosti, například z podnětu EU, zakázán, rozhodně by to bylo opatření, které by bylo v kontextu jiných regulací EU (i těch tuzemských) představovalo nějaký problém.
V souvislosti s projekty na ochranu životního prostředí a výsledky vědy a výzkumu by bylo záhodné registrovat výstup, který je třeba považovat za skutečný přínos a který byl tento týden publikován v prestižním vědeckém časopisu Science. Jde o výsledek práce mezinárodního týmu vědců, který vyvinul nový typ umělé hmoty, která se dokáže rozkládat v mořské vodě. Materiál nazvaný „supramolekulární“ plast je vyroben z takzvaných „monomerů“ (jde o látky, které se používají v potravinářských přísadách vznikající v organických materiálech), má podobnou pevnost v tahu jako běžný plast, a lze jej zpracovávat jako plasty na bázi ropy. Slaná voda způsobí, že se materiál rychle rozpadne na původní monomery a dále se pak postupně rozkládá vlivem bakterií v oceánu nebo v půdě mořského dna. V praxi jde přitom o jeden z mnoha výsledků vědy a výzkum, který by měl být co nejdříve reálně využíván. Dodat lze jen, že intenzivnější aplikace výsledků vědy a výzkumu je pro životní prostředí mnohem lepší řešení, než mnohé zaváděné regulace a evidence.
Na závěr ještě připomenutí, že od 27. listopadu začal Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) vydávat další rozhodnutí na nejvýznamnější podporu BISS (základní přímá platba na plochu). SZIF přitom podpoří v roce 2024–2025 v rámci podpor Jednotné žádosti celkem 29 518 zemědělců a farmářů, jimž rozdělí více než 32 mld. korun. Konkrétně podpora BISS se vyplatí 24 811 žadatelům, kteří obdrží více než 6,3 miliardy. V drtivé většině se jedná o doplatky záloh. Sazba BISS činí pro letošní rok 1817,84 korun na hektar
Petr Havel
