Ekozemědělci kritizují povinné školení

MF DNES
Sdílejte článek
Ekozemědělci kritizují povinné školení

Pokud ekologičtí zemědělci přijmou dotace, musí se do konce čtvrtého roku svých závazků zúčastnit školení, které stojí 1 700 korun a pořádá ho jako jediná společnost Bioinstitut. Jestliže tak neučiní, hrozí jim, že přijdou o desetinu dotací za každý závazek.

Situací se v posledních týdnech zabývala antibyrokratická komise na ministerstvu zemědělství, protože tato podmínka pro vyplácení dotací sklidila silnou kritiku. Jednak farmáři ve většině zemí Unie na školení povinně nemusejí a jednak spousta podobných školení je bezplatná. Ta ale stát neuznává.
 
Školení zajišťuje obecně prospěšná společnost Bioinstitut, která se do výběrového řízení státu přihlásila jako jediná. Letos už proškolila tisíc žadatelů o dotace. Nicméně ekologických zemědělců, kteří musí na školení, je dohromady asi 5 160.
 
Po kritice ministerstvo přemýšlí o tom, že školení u Bioinstitutu budou moci být on-line. Přitom je jedno, na jaké školení se zemědělec zapíše – může jít na proškolení o hospodaření na trvalých travních porostech a informace o chování skotu, i když se zabývá pěstováním ovocných sadů. Stát navíc zvažuje, že přesune povinnost až na poslední rok ekologických závazků.
 
Stát zavedení podmínky obhajuje tím, že dotace obsahuje cenu školení v rámci takzvaných transakčních nákladů. Ty stát spočítal na 171 korun na hektar, přičemž se do nich mají počítat i další administrativní náklady, které zemědělec musí kvůli ekologii platit navíc.
 
„Argumentace, že cena za školení je již promítnuta v dotaci, je velmi nepřesvědčivá a nikdy to takto nebylo prezentováno při tvorbě nové státní zemědělské politiky,“ uvedl předseda antibyrokratické komise František Winter.
 

Zbytečné, nebo užitečné?

Mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý MF DNES sdělil, že pořádající Bioinstitut vychází žadatelům vstříc. Například když zemědělec na akci, kam je přihlášený, nepřijde, může se zúčastnit školení jindy.
 
Předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek však kontruje, že tohle je přesně typ úřednického přístupu, který odrazuje mladé lidi od vstupu do zemědělství.
 
Generační obměna je přitom v zemědělství jedním z největších témat. „Přijde mi, že je to trochu zvrácené. Stát stále všechny podezřívá, že dělají něco špatně,“ říká předseda. Podle něj by se mělo vycházet při tvorbě podobných zbytečností z opačného konce. Pokud v podniku funguje všechno řádně, tak ho v jeho činnosti má stát podpořit, nikoliv chtít školení navíc.
 
Asociace usiluje o to, aby se zemědělská praxe počítala jako náhrada za časově náročné a „často zbytečné“ kurzy. Podle Šebka nejsou podobné věci vůbec potřeba, jde čistě o formalitu.
Mluvčí ministerstva naopak tvrdí, že jsou kurzy přínosné i pro zkušené zemědělce. „Na školeních přednášejí klíčoví experti s dlouholetými zkušenostmi z oboru, jako jsou univerzity, výzkumné ústavy nebo zemědělské ekologické praxe, včetně pracovníků Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského a ministerstva zemědělství,“ napsal Bílý MF DNES.
 
„Na základě šetření u obdobného typu školení v rámci integrované produkce (agroenvironmentálně- -klimatická opatření) bylo zjištěno, že zavedením povinných školení došlo k výraznému snížení chybovosti žadatelů,“ tvrdí mluvčí.
 
V příštím roce podle něj budou vypsané i termíny on-line školení. Zdarma sice stále nebudou, sníží se však náklady na občerstvení a pronájem místností. V současnosti se většinou dělají po hotelech, v restauracích, v některých případech také přímo na farmách. Až se bude opět řešit změna evropské zemědělské politiky, je podle něj také možné přemýšlet o jiných způsobech povinných školení.
 
Stát očekává, že snížení dotace kvůli neabsolvování školení se příliš řešit nebude. „Státní zemědělský intervenční fond na základě informací o účasti žadatelů bude v dostatečném předstihu informovat žadatele, zda dotační podmínku splnili nebo nikoliv. Proto předpokládáme, že se udílení sankce za nesplnění bude týkat minima žadatelů,“ doplnil Bílý.
 
Asociace soukromého zemědělství ČR usiluje o to, aby se zemědělská praxe uznávala i v jiných případech, aby farmáři mohli chodit pouze na školení, která se jim skutečně k něčemu hodí. Zemědělcům se přitom podle asociace často nezapočítávají do vzdělání některé zemědělské obory, protože byly přejmenované a nejsou vedené v relevantních státních seznamech. „Žadatel o uznávání kvalifikace pak musí složitě dokládat obsah vystudovaného oboru, navíc s nejistým výsledkem,“ dodává Šebek.

Autor: Jan Drahorád
Zdroj: MF Dnes
Přečteno: 333x