Ředitel ústavu Mikuláš Madaras informoval Předsednictvo ASZ ČR o aktuální restrukturalizaci ústavu, který bude sloučen s Výzkumným ústavem potravinářským Praha (VÚPP) a Výzkumným ústavem zemědělské techniky (VÚZT). Sloučením ale nezaniknou žádné projekty, ani laboratoře. Oficiálním důvodem jsou finanční úspory státu. Nově by měl ústav fungovat od roku 2025 pod názvem Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu.
Předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek v úvodu poděkoval zástupcům VÚRV za dosavadní spolupráci, která vychází z již dříve uzavřeného memoranda o vzájemné podpoře a projevil zájem Asociace o její zintenzivnění – mimo jiné třeba prostřednictvím výzkumných projektů, které pomohou sedlákům v praxi. Projevil také zájem o to, aby odborné články z VÚRV vycházely ve větším množství v Selské revui. „Ústav má podporu členů Asociace. Je pro zemědělskou praxi velmi významný,“ řekl Šebek.
V průběhu následujícího jednání došlo třeba na téma havarijních plánů. Součástí vodního zákona je totiž nově povinnost hlásit plány do Integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností (ISPOP) a do dvou let je aktualizovat, aby odpovídaly zákonu. Jan Klír z VÚRV v této souvislosti řekl, že považuje za nešťastné, že se při tvorbě takto komplikované legislativy často obcházejí odborníci. Výstupy pak nezohledňují řadu problematických aspektů. Pravidla pro havarijní plány, zkoušky těsnosti apod. byla původně vytvořena pro průmysl, ale dopadla i na zemědělce. Ministerstvo zemědělství se nyní v této otázce snaží na ministerstvu životního prostředí vyjednat pro sedláky úlevy.
Zástupci mluvili i o protierozní ochraně a standardu DZES 5. Šebek připomněl, že ASZ ČR byla první, kdo chtěl erozní problematiku řešit. Současné nastavení je ale podle něj problematické. Pro Asociaci bylo proto poměrně složité zaujmout v otázce konkrétní stanovisko, které by ochranu půdy před erozí posunulo potřebným směrem dál a přitom nepoškodilo nebo byrokraticky nezatížilo většinu poctivých zemědělců, kteří o půdu přirozeně pečují. Vyjádřil přání, aby součástí jednání o této problematice byl do budoucna právě také VÚRV, neboť je největším pracovištěm aplikovaného výzkumu zaměřeným na rostlinnou výrobu a příbuzné obory. Pavel Růžek, odborník na výživu rostlin a hnojení, podpořil perspektivu sedláků. „Je potřeba, aby se postupy nastavily co nejvíc variabilně. Zemědělci se v tom ale musí snadno orientovat, jinak jim to nic nepřináší,“ řekl.
Místopředseda ASZ ČR Jan Štefl projevil zájem o zintenzivnění komunikace s VÚRV i v otázce uhlíkové stopy. „O uhlíkové stopě se hodně mluví, ale zatím nikdo není schopen říct, jak ji spočítat. Komunikace s výzkumnými institucemi je pro Asociaci velmi cenná,“ řekl. Martin Dědina z VÚZT připomněl problematičnost jednotné národní uhlíkové kalkulačky. Jednotlivé subjekty (například mlékárny) totiž podle něj stejně používají svou vlastní metodologii. Jiné standardy používají také v zahraničí, což zcela mění pravidla v případě exportu.
Podle Radima Kotrby existuje možnost spolupráce mezi oběma institucemi i v oblasti nových zemědělských trendů, jako je regenerativní zemědělství, syntropické zemědělství nebo agrolesnictví. Na ty je podle něj potřeba myslet i při přípravě legislativy, aby nebyla v rozporu s těmito trendy – například jako v případě povinnosti zaorávání hnoje a kompostu, které jde proti principům regenerativního zemědělství.
Součástí návštěvy ASZ ČR na půdě VÚRV byla také prohlídka po některých pracovištích a s nimi spojená odborná diskuse se zástupci těchto pracovišť. Předsednictvo Asociace tak mohlo nahlédnout třeba do genové banky. Ta uchovává robustní genofond rostlin významných pro zemědělství a výživu. Poskytuje je rovněž uživatelům pro vědecké i praktické využití. Prioritně jsou zde uchovávány domácí materiály, krajové odrůdy a produkty domácího šlechtění.
Členové předsednictva se podívali také do oddělení zabývajícího se kryobiologií rostlin, které zkoumá vliv nízkých teplot na rostliny. Mimo jiné se soustředí na rozvoj metod kryoprezervace a jejich využití při uchování vybraných genotypů. Součástí pracoviště je proto také kryobanka vegetativně množených rostlin, která je součástí Národního programu konzervace genetických zdrojů rostlin. V samém závěru pak předsednictvo navštívilo pokusná pole ústavu, na kterých probíhají unikátní mnohaleté pokusy sledující dlouhodobý vliv různých zemědělských postupů na půdu.
Ing. Veronika Jenikovská, tajemnice Asociace soukromého zemědělství ČR
