Na evropskou scénu se po čase opět vrátilo téma obchodní dohody mezi EU a sdružením jihoamerických států MERCOSUR, a je poměrně ilustrativní, že uzavření dohody odmítají představitelé zemědělství napříč evropskými státy, včetně těch našich. I proto je žádoucí opětovně zopakovat, že konkurence produktů z MERCOSUR může představovat komplikaci (konkurenci) spíše pro zpracovatele než zemědělce. Kromě toho je i zájmem ČR, aby se dohoda v nějaké podobě uzavřela vzhledem k potřebě exportu průmyslového zboží, jehož je naše země producentem (například automobilů). Dopad uvedené dohody je navíc zcela evidentně přeceňován – minimálně na zemědělské komodity budou s pravděpodobností hraničící s jistotou v případě potřeby stanoveny množstevní kvóty (obdobně, jako například na dovozy z Ukrajiny), a kromě toho také platí, a to již v současné době, že na území EU nelze dovážet produkty, které nesplňují evropské standardy (například maso ze zvířat produkované prostřednictvím růstových hormonů). Platí tak, že pokud by byla dohoda uzavřena, EU jako celek na tom nepochybně vydělá, a samotní zemědělci zas tak moc neprodělají, jestli vůbec.
Nejen přesun vyhlášení již zmiňované Farmy roku do prostor ČZU, ale také snaha ASZ ČR prohlubovat spolupráci s vědci a výzkumníky je dokladem (a žádoucím trendem) ve snahách posunovat naše zemědělství kupředu. Snaží se také i Ministerstvo zemědělství (MZe), které na příští týden zorganizovalo tiskovou konferenci, na které se představí nové Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu. Obecně pak je třeba konstatovat (a také to finančně podporovat), že přenos výsledků vědy a výzkumu do zemědělské praxe může být (a mělo by být) cestou jednak ke zvyšování efektivity zemědělské produkce, ale také prostředkem, jak redukovat stále přetrvávající byrokracii s podnikáním v zemědělství spojenou.
Jedním z příkladů může být přitom právě probíhající Projekt nazvaný „Racionalizace využití nektarodárných biopásů pro podporu biodiverzity na orné půdě“ realizovaný ve spolupráci ČZU v Praze a zemědělců z firmy VIN AGRO, podpořený Technologickou agenturou ČR. Součástí projektu je přitom i sledování důsledků pojezdů zemědělské techniky přes biopásy, s tím, že stávající zákaz pojezdů nemá logiku, neboť biodiverzita se při tom nejenže nesnižuje, ale naopak zvyšuje, neboť „mikrostanoviště s obnaženou půdou mohou být velmi přínosná“. V praxi tak jde o příklad argumentace, která by mohla přispět k omezení neúčelné byrokracie.
Vláda ČR tento týden také schválila materiály MZe, jejichž cílem je kompenzace škod po letošních povodních. Na program odstranění povodňových škod na státním vodohospodářském majetku a na obnovu a rekonstrukci poničených objektů ve správě státních podniků Povodí a Lesy ČR půjde přitom 10 miliard korun. Kompenzaci škod po povodních budou moci využít také rybáři - na částečnou kompenzaci škod na rybích osádkách způsobených zářijovými povodněmi vyčlenilo MZe 100 milionů korun, s tím, že ministerstvo v současné době připravuje notifikační proces, protože poskytnutí kompenzací za škody na rybích obsádkách musí schválit Evropská komise. Kompenzace by rybníkáři měli dostat v příštím roce, až bude po jarních výlovech znám úplný rozsah ztrát.
Nakonec ještě jedno avízo pro včelaře, respektive producenty medu. Podle plánu MZe by totiž měla od poloviny příštího roku vstoupit v platnost nové pravidla pro označování některých potravin. Například na etiketě u medů nastane nová povinnost uvádět všechny země původu u směsí medu, novelizace také zavede možnost použít při výrobě sirupu i jiná přírodní sladidla než cukr. Nově bude také možné použít název marmeláda i džem nebo uchovávat vejce při teplotě 5 °C až 24 °C oproti dosavadní horní hranici 18 °C.
Petr Havel
