To však nebude zdaleka jediný příklad novelizací, které připravuje Ministerstvo zemědělství (MZe), které se dotknou v příštím roce podmínek podnikání v zemědělství, lesnictví a potravinářství. Jednou z nich by přitom mělo být zpřesnění označování potravinářských produktů (a potažmo pokrmů podávaných v restauračních zařízeních) v novele vyhlášky o požadavcích na maso a masné výrobky, podle níž by se nesměly pro produkty z rostlinné produkce používat názvy, které se používají u potravin a pokrmů ze živočišné produkce, jako je burger, klobása a další. Proti tomuto záměru se již razantně ozvali představitelé některých organizací (například portál rostlinne.cz), podle nichž povede návrh k matení spotřebitele a pokrmy typu „sójové párky“ zmizí z trhu. Ve skutečnosti je to ale naopak, neboť k matení spotřebitele vede spíše skutečnost, že se za názvy potravin, které byly vždy v minulosti vyráběny ze živočišných komodit, ukrývají výrobky rostlinného původu.
Ponecháme-li stranou skutečnost, že potraviny a pokrmy vyráběné z plodin fakticky parazitují na zavedených názvech produktů z masa, mléka a dalších, je v tomto směru důležitá především skutečnost, že rostlinné alternativy živočišných produktů mají zcela jiné složení a také zcela jiné dopady na organismus člověka, a právě použití názvu živočišných produktů pro rostlinné produkty je zavádějící. Může navíc představovat i zdravotní rizika, třeba i v tom, že obě kategorie produktů mají různou životnost nebo nároky na skladování. Problém je i psychologický – spotřebitelé konzumující například rostlinné „řízky“ mohou podléhat dojmu, že konzumují vyváženou stravu, skutečností ale je, že množství pro člověka příznivých látek (například esenciální mastné kyseliny), které obsahuje strava z živočišných produktů, produkty z rostlinné produkce neobsahují. Některé rostlinné suroviny jsou kromě toho významnými alergeny (například často využívaná sója). Každopádně ale není pravda, že by měly být potraviny a pokrmy vyrobené z rostlinných surovin zakázány – jen by měly mít jiné názvy než třeba zmiňovaný burger. Zákaz označování výrobků z rostlinných komodit názvy živočišných produktů se léta diskutuje i na půdě EU, žádné opatření se ale zatím nepřijalo (kromě označování mléka), neboť tomu úspěšně brání veganská a vegetariánská lobby. Je ale zřejmé, že spotřebitel by informace o tom, z jakých typů surovin kupovaný nebo konzumovaný produkt pochází, měl mít minimálně na obalech (nebo v jídelníčku restaurace) příslušných produktů viditelnou a srozumitelnou formou k dispozici.
Jsme-li u legislativy, je také vhodné registrovat připravované novelizace celého balíčku zákonů, které mimo jiné ovlivní tuzemskou lesnickou problematiku. Také ty vstoupily v posledních dnech to legislativního procesu, jak informovalo po jednání Vlády ČR MZe. Nejde přitom jen o novely lesního nebo mysliveckého zákona, ale také o novelu zákona o Státním pozemkovém úřadu (například z pohledu převodů, i lesních pozemků), nebo novelu zákona o uvádění dřeva a dřevěných výrobků na trh. Ta přitom souvisí s nařízením EU zavádějící povinnost pro zemědělce a lesáky deklarovat, že při produkci vyjmenovaných komodit nedochází k odlesňování, která byla sice o rok odložena, ale která na konci příštího roku vejde téměř jistě v platnost.
Změny v legislativě připravuje celkem nepřekvapivě také EU. Jedním z cílů by měla být podle posledního jednání Rady ministrů snaha o snižování stávající byrokracie, což je jistě cíl chvályhodný, otázkou ale je, zda bude skutečně naplněn. Možná důležitější je proto spíše opětovné otevření problematiky využití biotechnologií prostřednictvím nových genomických technik (NBT), s tím, že stávající legislativa EU by se měla změnit, aby EU při využití NBT nezaostávala za světem. V praxi by mělo přitom jít zejména o využití technologií CRISPR, tedy editace genů.
Nakonec ještě zmínka o datech publikovaných v tomto týdnu organizací OSN pro výživu a zemědělství (FAO), z níž vyplývá, že se globální ceny většiny hlavních zemědělských komodit v listopadu letošního roku meziměsíčně zvýšily o 0,5 procenta a v porovnání s listopadem 2023 vzrostly o 5,7 procenta, z toho ceny mlékárenské produkce se meziročně zvýšily o 20,1 procenta. Jinými slovy, ke zdražování nedochází jen v ČR, ale v celém světě.
Petr Havel
