Mezi na konci roku schválené zákony je třeba počítat také návrh novelizace zákona o DPH, která se týká zejména technických opatření. Dosavadní limit obratu 2 miliony korun má být sice zachován, nicméně se má počítat od 1. ledna na daný kalendářní rok, nikoliv za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Pokud bude v průběhu roku překročen, je potřeba dát do 10 dnů přihlášku k registraci a plátcem DPH se taková osoba stane od 1. 1. roku následujícího. Pokud by se však chtěla stát plátcem ode dne následujícího po překročení obratu, oznámí to v přihlášce k registraci správci daně. Pokud však osoba povinná k dani v průběhu roku přesáhne limit obratu 2 536 500 Kč, stane se plátcem daně ode dne následujícího po překročení obratu. Další změny souvisejí mj. s režimem pro malé podniky, který má zabezpečit, aby se subjekty s obratem do 100 000 EUR v EU za rok nemusely registrovat k DPH. Místo toho se však musí zaregistrovat do režimu pro malé podniky a podávat čtvrtletně hlášení, a je tak otázkou, zdali jde fakticky o snížení byrokracie, což měl být jeden z důvodů pro schválené změny.
Od ledna 2025 se stávající Ústav pro hospodářskou úpravu lesů mění na Národní lesnický institut (NLI), který bude mít nově na starosti také problematiku spojenou s odlesňováním a znehodnocováním lesů (EUDR) z trhu EU. Změní se také příslušná webová stránka, jejíž adresa bude nově nli.gov.cz, původní webové stránky a e-mailové adresy ale zůstanou funkční a na novou adresu budou automaticky přesměrovány.
Jsme-li u lesnictví, pak je vhodné připomenout ne zas tak často zmiňovanou aktivitu Holdingu Agrofert v této oblasti. Vítězem miliardového tendru státních Lesů ČR se totiž stala těžařská firma Uniles z koncernu Agrofert, která získala šest z dvanácti soutěžených zakázek. Soutěžilo se přitom o obnovu dvou tisíc hektarů lesa, těžbu půl milionu metrů krychlových dříví na 45 tisících hektarech lesa. Hodnota soutěžených pěstebních a těžebních prací činí 876 milionů korun.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zveřejnil na konci roku bilanci příspěvků ČR do rozpočtu EU a objemu podpor z EU směřujících do naší země, s tím, že ČR získala na dotacích z EU za posledních dvacet let o bilion korun více, než do společného unijního rozpočtu odvedla. Bilance NKÚ se ale také zabývá efektivitou využití finančních prostředků z Unie. NKÚ v ní přitom vytýká státu přílišnou štědrost a zmiňuje příklady, kdy podpora projektu dosáhla 70 procent, takže příjemce podpor nic nenutilo hledat co nejlevnější variantu. NKÚ také považuje za nešvar vyplácení dotací i pro „mocné hráče na trhu“, i když podpora měla jít přednostně na mikropodniky a malé a střední podniky. K této praxi docházelo dle NKÚ například v zemědělství.
Podnikatelského prostředí v ČR se týká také další zpráva, respektive analýzy Indexu prosperity a finančního zdraví. Podle ní se ČR potýká se zhoršujícími se podmínkami pro podnikání, přičemž hlavním problémem pro firmy jsou drahé energie. Zejména kvůli nim je tuzemské podnikatelské prostředí šesté nejhorší v evropské sedmadvacítce, a oproti loňsku si tak ČR pohoršila o dvě místa.
Nakonec ještě jedna zajímavost týkající se stále ještě významné suroviny pro štědrovečerní večeři, tedy kapra. I kapři jsou totiž ve světě předmětem intenzivního genetického šlechtění, například prostřednictvím společnosti WorldFish Center. Výsledkem je výrazného zlepšení rychlosti růstu těchto ryb, a to bez nežádoucích vedlejších účinků. K blížícímu se Štědrému večeru pak snad jen jedna poznámka – totiž, že štědrost není zdaleka vždy nutné vyjadřovat penězi, ale spíše pochopením pro potíže jiných a snahou jim v omezení příslušných problémů pomoci. Což by si měla celá společnost uvědomit nejen o vánočních svátcích.
Petr Havel
