Zatímco v tomto případě je možné očekávat, že prostřednictvím přijatých změn může dojít ke snížení stále bující byrokracie, v připravované novele vodního zákona by tomu bylo přesně naopak. Ta totiž navrhuje povinnost registrace domácích čistíren odpadních vod a jímek, a to za situace, kdy tato zařízení na čištění vod již registrována jsou, a to prostřednictvím vodoprávních úřadů v rámci stavebního řízení. Nicméně, podle posledních informací by měla být původně zamýšlená registrace z návrhu odstraněna. Novela ale také navrhuje zpřísnění limitů na odstraňování fosforu v obecních a městských ČOV, a to nad rámec legislativy EU, což mimo jiné zvýší náklady na technologie nutné k odstraňování fosforu v ČOV, a kromě toho vznikne na území ČR několikanásobně vyšší než současné množství rizikových vodohospodářských kalů, které nebude možné aplikovat na zemědělské půdě, což životnímu prostředí příliš nepomůže. Zatím proto vše nasvědčuje tomu, že uvedená novela vodního zákona přijata nebude.
Přijata nicméně už byla aktualizace Národního akčního plánu k bezpečnému používání pesticidů navrhující 36 opatření k lepší ochraně půdy, rostlin, ale i povrchových a podzemních vod. Jedním z nejdůležitějších nových opatření má být podle Ministerstva zemědělství (MZe) zajištění přístupu k údajům o spotřebě účinných látek obsažených v POR použitých profesionálními uživateli na polích v ochranných pásmech vodních zdrojů osobám oprávněným k povolení k nakládání s vodami a výrobcům pitné vody. Pro menší zemědělce je přitom podstatné, že opatření navazuje na zavedení povinné elektronické evidence použitých přípravků novelou rostlinolékařského zákona od 1. července 2023 pro zemědělské podniky hospodařící na ploše nad 200 hektarů.
Tématu vody, konkrétně welfare organismů produkovaných ve vodním prostředí, se týká také nově spuštěná webová stránka Referenčního centra EU pro dobré životní podmínky zvířat v akvakultuře. Uvedené centrum bylo zřízeno Evropskou komisí pro zlepšování standardů welfare chovaných vodních živočichů s cílem zlepšit vymáhání legislativy týkající se welfare zvířat. Centrum poskytuje vědeckou a technickou podporu, provádí studie a vyvíjí metody pro zlepšování a hodnocení welfare vodních živočichů a nabízí také členským státům EU vědeckou a technickou podporu, která umožňuje kompetentním orgánům zlepšovat a harmonizovat oficiální kontroly. Prostřednictvím seminářů, vzdělávacích programů a rozsáhlého výzkumu podporuje EURCAW Aqua celoevropský závazek k udržitelným a etickým postupům, které upřednostňují zdraví a pohodu vodních živočichů v každé fázi produkčního cyklu – další informace lze nalézt na www.eurcaw-aqua.eu. Tak či tak je ale zřejmé, že kromě chovů hospodářských zvířat se budou zpřísňovat také požadavky například pro chov ryb, což by měli sledovat především tuzemští rybáři.
Vody se také týká nová technologie výsadby lesních dřevin, kterou testuje ve spolupráci s dalšími partnery Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU) v rámci rekultivace území severních Čech. Principem je využití hydrogelových tablet, což je slisovaný materiál kombinující hydrogel a piliny, který dokáže 200 až 250krát zvýšit svou hmotnost nasátím vody a postupně ji uvolňovat kořenům rostlin. Tento vodní rezervoár zajišťuje sazenicím stabilní přísun vláhy i v extrémně suchých obdobích. Podle ČZU dosavadní výsledku ukazují zvýšení přežití u některých druhů dřevin, jako je například javor mléč, a to až o 40 procent. Tablety jsou navíc obohacené o symbiotické mykorhizní houby, které podporují růst a adaptabilitu sazenic. Hydrogelové tablety jsou snadno aplikovatelné, ekologické a po třech až pěti letech se v půdě zcela rozloží. Výzkumy ukazují, že jejich využití může být významné nejen pro rekultivaci, ale také pro zmírnění dopadů klimatické změny v lesním hospodářství.
Evropská organizace vlastníků půdy (ELO) připomíná uzávěrku přihlášek do soutěže Land and Soil Management Award, která končí 31. ledna. Soutěž je určena pro praktikující zemědělce, vlastníky půdy i výzkumníky uplatňující takové postupy hospodaření s půdou, které zmírňují ohrožení půdy, tj. degradaci půdy, erozi, snižování obsahu organické hmoty, difúzní kontaminaci a zhutňování, jakož i snižování biologické rozmanitosti půdy, zasolování, uzavírání, záplavy a sesuvy půdy. Vítěz získá odměnu ve výši 5 000 eur, nefinančním bonusem je ale také možná výměna pozitivních zkušeností a nadnárodní inspirace.
Petr Havel
