Trvalo to tři roky ze čtyřletého volebního období, než se vládě podařilo rozhýbat jeden ze svých programových slibů a poslat do sněmovny nový zákon o myslivosti. Teď, osm měsíců před volbami, dospěl do prvního čtení a hned první den projednávání ukázal, že se ho možná vůbec nemusíme dočkat.
A co víc, vedle obstrukce ANO a SPD, které by člověk přirozeně nepodezíral z nějaké přehnané touhy po nápravě pokřivených vztahů mezi držiteli honiteb, uživateli honiteb a vlastníky honebních pozemků, se k nim přidali i poslanci vládní koalice.
A je třeba říct, že nikoli bez očekávání. Jak jde v Česku o myslivce, jdou stranické a politické zájmy většinou stranou.
Očekávaný problém
Když loni v létě HlídacíPes.org o přípravě zákona hovořil se sedlákem zpod Milešovky Danielem Pitkem, právě tato obava zazněla.
„Je to tak, že ODS, TOP 09 a Piráti jednoznačně podporují vládní návrh a jsou v souladu s programovým prohlášením vlády a vlastně i s předvolebními sliby, které nám všech pět stran současné koalice před volbami dalo. Všichni slíbili, že posílí práva vlastníků tak, jak je to v programovém prohlášení napsáno. Problém je s KDU-ČSL, kde je velký myslivec pan Bělobrádek. Přestože tvrdí, jak je pro venkov a pro selský stav, to nám vykládal, když jsme ho měli pozvaného na Farmě roku, tak proti změně zákona vystupuje,“ tvrdil Pitek.
Problém by podle něho mohl nastat u STAN: „A pak je tam hnutí STAN, kde z třiatřiceti poslanců jich zhruba polovina byla proti snížení minimální výměry honitby. Já s nimi postupně mluvím a snažím se je přesvědčit, proč je to pro nás důležité a hlavně, že to slíbili. Prostě pokud se postaví proti, budou pro nás naprosto nedůvěryhodné politické uskupení, které si asi nezaslouží hlasy lidí ze stavu selského ani od lesníků, ani od lidí kolem ochrany přírody.“
Právě tato obava se naplnila. Ve sněmovně se proti zákonu postavil jako mluvčí této skupiny poslanec STAN Jiří Hájek.
„Hlavní sporné body jsou snížení minimální výměry honitby z pěti set hektarů na dvě stě padesát, nově zaváděné nárokové povolenky, druhy lovné zvěře a pokuty pro myslivce při nedodržení daných počtů odstřelů,“ citovaly Hájka Novinky s tím, že je podle něho nejlepší zákon přepracovat a doplnit.
Neboli – vzhledem k pokročilé době – ze sněmovny stáhnout a hodit pod stůl. Hájek se totiž nechal slyšet, že v jeho přepracování ve sněmovně ve druhém čtení nevěří.
Falešné argumenty odpůrců
Zmíněné snížení minimální výměry honitby ze současných 500 na 250 hektarů je jednou ze základních změn v novele. A když si odmyslíme tanečky kolem povolenek, které mají zástupný charakter, je to právě ta změna, která má napravit dědictví komunismu, kdy se Československo a v důsledku Česko vydalo zcela odlišným směrem než okolní země.
86 % zemědělců v Česku obhospodařuje plochy do 150 hektarů a hospodaří na 20 procentech výměry zemědělské půdy v ČR.
„Pak je zde skupina 2400 zemědělských subjektů, který jsou od 150 do 580 hektarů, ale ani oni, i když mají třeba těch 580 hektarů, je nemusí mít scelené tak, aby těch nynějších 500 hektarů dali souvisle dohromady. To je dalších 8 % zemědělců, když to sečtete, tak zde máte 94 % subjektů, které hospodaří na 40 procentech zemědělské výměry v ČR, a většina k té myslivosti nemá přístup. Ale samozřejmě nesou náklady na škody. A pak je 6 % velkých agropodniků, které hospodaří na 60 procentech zemědělské plochy, které se můžou stát držitelem honitby a nadiktují si v ní, co potřebují. Z těchto čísel jasně plyne, že většina zemědělců má k myslivosti ztížený přístup,“ vysvětloval Daniel Pitek.
Odpůrcům novely, jako je třeba zmíněný poslanec Hájek, nejvíc vadí právě snižování výměry. „Jakákoli péče o zvěř by pak byla pouhou iluzí a z myslivosti by se tak stal pouhý lov, a to je špatně,“ řekl Novinkám. Srovnání se zeměmi, kde k pokřivení vztahů po roce 1948 nedošlo, ale nic takového nepotvrzuje.
„My jsme právě jako jednu ze základních věcí prosadili snížení minimální výměry honitby z 500 hektarů na 250. V Rakousku je to mimochodem 115, je to země, která je s námi historicky spojená. Těch 115 hektarů bylo dříve i tady, ale za komunistů se to v roce 1962 zvedlo zákonem na 500 a takhle to trvá dodneška. Třeba Němci mají minimální výměru 75 hektarů honitby vlastní a 250 hektarů ve společenstevních honitbách, dokonce některé spolkové země mají 150 hektarů ve společenstevních honitbách,“ vysvětluje Pitek.
To, že projednávání novely ve sněmovně zablokovaly ANO a SPD, je podle členů Asociace soukromých zemědělství očekávatelné. Jde přitom o čas, který vláda a potažmo ministerstvo zemědělství pozdním podáním zákona do sněmovny ztratily. Hrozí, že pokud ho poslanci neprojednají v prvním čtení na této schůzi, nestihne se již do konce volebního období schválit.
„Předchozí potřebné novely zákona o myslivosti vždy zhatilo v poslanecké sněmovně především úsilí komunistů. Nyní se ukázalo, že na ně přímo a cíleně navázali poslanci ANO a SPD. Pokud se tento zákon, který je pohrobkem toho komunistického, ani po dvaceti letech nepodaří opravit a narovnat práva vlastníků zemědělských a lesních pozemků do stavu, který je normální téměř všude po Evropě a který i u nás byl platný naposledy za první republiky, bude to zejména kvůli těmto politickým stranám. S tím souvisí i každoroční mnohamiliardové škody v českých lesích a na českých polích, které budou pokračovat a za které ponesou přímou odpovědnost tito zákonodárci, kteří se jinak rádi honosí národními zájmy,“ říká předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek.
A předseda Spolku vlastníků honebních pozemků Bohumír Nekola dodává: „Strany SPD a ANO převzaly štafetu od KSČM. Řada drobných vlastníků, demokraticky smýšlejících myslivců přišla o poslední iluze, že komunismem postižená tuzemská myslivost je schopna projít transformačním procesem sblížení zpět k demokratické podobě legislativy, respektující vlastnická práva.“
Kdy se sněmovna k přerušenému projednávání novely vrátí, není vůbec jisté. Třeba dnes, v pátek 24. ledna, ji bude naplno vytěžovat debata o zvyšování poplatků pro Českou televizi a rozhlas.
Autor: Robert Malecký
Zdroj: HlidaciPes.org
