Zástupci kraje a ASZ se bavili o osudu novely lesního zákona, který je nyní v Poslanecké sněmovně, nebo o roky pracně připravované novele mysliveckého zákona, jejíž osud je momentálně v ohrožení. Zástupci Asociace na jednání zdůrazňovali především její význam pro obnovu lesů.

Jednání se věnovalo také plánům Kraje Vysočina do budoucna. Mimo jiné třeba úmyslu modernizovat zázemí střední zemědělské školy v Humpolci nebo plánu na vytvoření takzvaného Regionálního tržiště - virtuálního prostoru, kde zemědělci a potravináři v kraji mohou nabídnout své produkty k přímému prodeji školám a dalším veřejným institucím.

„V diskuzi jsme probrali také problémy spojené se zpožďováním výplaty příspěvků na hospodaření v lesích. Vrátili jsme se rovněž k letitému tématu - potřebě změny v provádění údržby silnic a sečení příkopů ze strany Krajské správy silnic, která je v gesci kraje. Plédovali jsme pro zavedení alespoň pilotního projektu s novou metodikou,“ říká Pavel Srna.

Srna s Mahlem vysvětlili krajským představitelům také postoje Asociace a pojmenovali třecí plochy, které ji oddělují od dalších dvou nevládních zemědělských organizací – AK ČR a ZS ČR. Mluvili tak proto i o potřebě zastropování dotací zemědělským subjektům a sledování majetkové propojenosti – tedy nástrojích mimo jiné proti riziku majetkové koncentrace zemědělských firem. V souvislosti s tím došlo i na otázky týkající se redistributivní platby a zaměňování sdružování vlastníků v zemědělských družstvech a akciových společnostech a aktivních zemědělců ve vztahu k dotacím.

Tyto úvodní rozhovory započaly kontakt mezi novou politickou reprezentací kraje a ASZ, který by mohl do budoucna přinést užší spolupráci na regionální úrovni. Až další měsíce ale ukáží, nakolik bude tato spolupráce plodná.

Výbor ASZ Žďár nad Sázavou