Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vyhlásilo novou výzvu na projekty zaměřené na odstranění rizik kontaminace ohrožující lidské zdraví, vodní zdroje nebo ekosystémy, a také na rekultivace starých skládek, celková suma na tyto účely vyčleněná má činit půl miliardy (500 milionů) korun. Okruh možných příjemců je přitom značný – dotace mohou čerpat obce, kraje, veřejné instituce, vlastníci a nájemci postižených území a další oprávněné subjekty – tedy i zemědělci. Míra financování projektů se pohybuje mezi 50 až 85 procenty způsobilých výdajů, podle typu projektu.
Ke zlepšení stavu krajiny, zejména té zemědělské, mají také přispět opatření k omezení rizik eroze, která vejdou v platnost v polovině letošního roku. Detaily opatření a systém kontrol má Ministerstvo zemědělství (MZe) představit veřejnosti na setkání s médii ve středu 5. února, očekávat lze ale nepříliš pozitivní reakci ochranářských iniciativ, neboť změny, které MZe provedlo v původní verzi, vycházejí vstříc spíše zemědělcům než krajině. Na druhou stranu je zřejmé, že stále rostoucí náklady na zemědělskou produkci ústící do stálého, byť mírného růstu cen potravin, generují potřebu omezovat alespoň některá přísná environmentální opatření, mimo jiné i proto, že podle posledního vývoje v USA zůstala EU v intenzivní ochraně životního prostředí ve světě v podstatě sama.
Projekty a aktivity vedoucí k ochraně životního prostředí navíc dále pokračují – již v příštím týdnu vyhlásí Asociace soukromého zemědělství ČR výsledky soutěže Pestrá krajina, v tomto týdnu zase oznámila brněnská Nadace Partnerství zahájení v pořadí již 7. ročníku o něco šířeji zaměřené soutěže, a to Adapterra Awards 2025. V dubnu se také uskuteční jubilejní 20. ročník úklidu jedné z našich významných řek, v rámci akce „Čistá řeka Sázava“.
Nejde ale jen o ochranu krajiny a regulace spojené s produkcí zemědělských plodin, ale také o rostoucí tlaky na animal welfare, tedy chovů hospodářských zvířat. Komplexní bilanci kontrol a jejich výsledků za rok 2024 představila v uplynulém týdnu Státní veterinární správa (SVS), včetně bilanci nákazových situací. Jejich četnost navíc zřejmě v budoucnosti poroste, neboť snaha chovat hospodářská zvířata v co největší míře volně v přírodě v praxi znamená vyšší četnost kontaktů s volně žijící zvěří a s ptáky, a tedy s organismy, které přenášejí a mohou přenášet nákazy do hospodářských chovů.
Jsme-li u kontrol, pak Výsledky kontrolní akce Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) zaměřené na kvalitu olivových olejů v tržní síti ČR ukázaly, že celkem 44,4 procenta hodnocených vzorků nesplnilo požadavky právních předpisů. Podle SZPI bylo hlavním problémem, že mnohé olivové oleje neodpovídaly označení „extra panenské“ a ve skutečnosti se jednalo o oleje nižší kategorie. Analýzy, které SZPI uskutečnila mj. v akreditované laboratoři Laboratory of Olive Oil Tasting ve Slovinsku a v tuzemské akreditované laboratoři SZPI, potvrdily, že z 18 hodnocených vzorků je celkem 8 vzorků nevyhovujících. U 7 vzorků nešlo o „extra panenské“ oleje, jak výrobci uvedli na obalu, ale o nižší třídu kvality olejů. Tuzemští spotřebitelé tak byli klamáni nepravdivou informací na etiketě. Klamání spotřebitele přitom SZPI odhaluje u olivových olejů opakovaně, na rozdíl od kontrol řepkové oleje, který je navíc oproti olivovému mnohem vhodnější při smažení. Přesto se lze stále v edukačních programech a pořadech pro spotřebitele setkávat s tím, jak celebritní kuchaři na olivovém oleji veřejně smaží…
Petr Havel
