Sazba dotace pro takzvanou integrovanou produkci raných konzumních brambor činí 462 euro (asi 11.663 korun) za hektar půdy. „Zavedením tohoto titulu dojde k rozšíření šetrného způsobu hospodaření o další plochy orné půdy,“ napsalo ministerstvo v důvodové zprávě.

Plocha orné půdy v ČR loni dosahovala podle dat Českého statistického úřadu přes 2,5 milionu hektarů, oproti roku 2023 klesla o zhruba 1000 hektarů. Zemědělci loni pěstovali brambory rané na 1190 hektarech, plocha meziročně vzrostla o 189 hektarů.

Cílem předkládaného návrhu je kromě zavedení nového dotačního titulu také zpřesnění a zjednodušení podmínek, což má snížit byrokratickou zátěž jak pro žadatele o dotace, tak pro administraci.

Materiál zároveň zmírňuje sankce udělované při zakládání agrolesnických systémů za nedodržení předepsané výšky vysazovaných dřevin nebo za nedostatečnou ochranu dřevin při péči o založené agrolesnické systémy. Agrolesnictví kombinuje pěstování dřevin s pěstováním zemědělských plodin nebo s chovem hospodářských zvířat na jednom pozemku.

Cílem agrolesnické dotace je vytvořit podmínky, které by povzbudily zemědělce k výsadbě dřevin na zemědělské půdě. V roce 2023 se v české krajině díky agrolesnictví vysázelo 60.000 stromů.

Agroenvironmentálně-klimatická opatření (AEKO) částečně financuje Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a jsou doplněné kofinancováním ze státního rozpočtu. Celková částka vyčleněná na opatření v období mezi lety 2023 až 2027 činí 754 milionů euro (zhruba 19 miliard korun), z toho 490 milionů euro jde z národních zdrojů a 264 milionů euro poskytuje EU.

Státní zemědělský intervenční fond, který podpory administruje, v loňském roce podle své výroční zprávy vyplatil 2,9 miliardy korun. Nejrozšířenější podporou je podopatření na ošetřování extenzivních travních porostů, které má za cíl zajistit zachování, případně i zvýšení druhové pestrosti travních porostů. V uvedeném období je na podopatření vyčleněno 513,6 milionu euro (necelých 13 miliard korun).

trp mha

Zdroj: ČTK