Hlasy vládní koalice na jeho přijetí nestačily. Jde o zhruba tři procenta z veškeré půdy v ČR. Poslanci ANO označili návrh i styl jeho projednání za skandální.
Podmínkou pro získání pachtu by pak mělo být hospodaření na sousedních pozemcích, pokud si o pozemek ekologický zemědělec řekne, měly by se podle návrhu rušit již stávající smlouvy, pokud v nich trvá pacht déle než 10 let.
Poslanec David Pražák (ANO) označil změnu za „prasárnu“. „Někdo si chce přihrát státní zemědělskou půdu na to, aby tam hospodařil a bral tam dotace,“ řekl ostatním poslancům. Vadí mu hlavně možnost získat pozemky pro ekologické zemědělství. „Vůbec by tam nemusel hospodařit, bude mít jenom certifikát a vy jim dáte pozemky do užívání?“ ptal se.
Podle něj se už před 15 lety objevily v každém katastru „pseudohospodařící“ společnosti, které maximálně dvakrát za rok pozemek zmulčují, případně prodají trávu pro koně, ale jinak se o něj nestarají.
Obcházení legislativních pravidel?
Podle poslance Karla Turečka je způsob projednání návrhů skandální. Změnu totiž obhajoval ministrův náměstek Skřivánek, ačkoliv pozměňovací návrh načetl jako poslanec Výborný, který se pak na jednání nedostavil. Podle něj se tak obchází legislativní rada vlády, ale také vláda samotná. „A vrcholem je, když si to nepřijde ani obhájit a obhajuje to ministerstvo zemědělství,“ dodal.
Tureček proces načítání pozměňovacích návrhů na zemědělském výboru kritizuje delší dobu, vadila mu obdobná praxe i například u novely veterinárního zákona, který Výborný svými pozměňovacími návrhy následně předělal na antibyrokratický balíček. Podle Turečka současný postup odporuje dělení moci v demokratickém státě, pokud vystupuje Výborný ve sněmovně jako zákonodárce, neměla by jeho návrhy obhajovat moc výkonná, tedy aparát ministerstva. „Z nekonfliktního zákona udělal střetový zákon a ta diskuse ve druhém a třetím čtení bude výživná,“ doplnil Tureček.
Navyšování ploch se nestíhá
Stát v roce 2021 stanovil, že chce, aby zemědělské plochy v ekologickém režimu do roku 2027 činily 22 procent celkové výměry. To zhruba odpovídá také evropským strategiím, podle kterých má být do roku 2030 v ekologickém režimu 25 procent ploch. Podle aktuálně vydané ročenky ekologického zemědělství bylo na konci předloňského roku v ČR v ekologickém režimu 595 190 hektarů půdy, což představuje 16,8 procenta celkové zemědělské půdy, v současném tempu se tak cíle naplnit nepodaří, snaží se tak nacházet další podpory.
„Je tam upřednostňování těch malých začínajících, rodina zemědělců v rámci populace ČR se nám stále snižuje. Zemědělské podniky se agregují do velkých celků, a de facto to rozmělňování nějakou mladou, novou, ambiciózní, vystudovanou, čerstvou a plnou sil generací bohužel nefunguje,“ řekl na dotaz iDNES.cz náměstek. Mladá generace tak podle něj nemá kde hospodařit, i darování majetku od rodičů, kterým by pak nezůstalo na důchod prakticky nic, je podle něj náročné.
Autor: Jan Drahorád
Zdroj: iDnes.cz
