Případ rolnického manifestačního průvodu před budovu Okresního národního výboru (ONV) v Dobrušce, od něhož dne 9. prosince 2024 uplynulo už 75 let, je v kontextu poúnorového Československa zcela mimořádným příkladem veřejného kolektivního protestu. Místní zemědělci totiž zareagovali na přístup úřadů ke kontrolám v zemědělských usedlostech a kolektivním protestem se jasně vyjádřili proti nadsazeným povinným dodávkám zemědělské produkce.

Akce, které se 9. prosince 1949 zúčastnilo asi 300 osob, skončila nejen pro mnoho přímých účastníků tragicky. Státní bezpečnost (StB) komunistického Československa odpověděla zatýkáním vytipovaných osob, z nichž následně vytvořila protistátní skupinu 18ti lidí. Zda se ten který zemědělec přímo angažoval na přípravě, nebo byl toliko účasten dobrušské manifestace, bylo nadále nepodstatné, rozhodujícím faktorem zůstal „třídní profil" a postoj k zakládání jednotných zemědělských družstev (JZD).

Připravovaný soudní proces s „organizátory prosincových selských hnutí" byl těsně před přelíčením v Dobrušce odložen, aby byl zaranžován jako krajský exemplární proces proti „ilegální skupině Kareš Josef a spol.". Pro šest označených organizátorů manifestace soud, jemuž po tři dny v královéhradecké sokolovně předsedal Vojtěch Rudý, vyměřil tresty odnětí svobody ve výši 13 až 25 let, na zbývajících dvanáct aktérů vyšly tresty v rozmezí od 1 do 9 roků odnětí svobody. Odsouzeni byli pro údajnou velezradu, nedovoleného sdružování a pobuřování. Čtrnácti odsouzeným hospodářům byl konfiskován celý majetek, pětice z nich byla později zahrnuta do celostátní, v listopadu 1951 propuknuvší vysidlovací Akce K(„kulaci"). Že byli tito podorličtí hospodáři odsouzeni nevinně a zcela vykonstruovaně, dosvědčuje skutečnost, že po roce 1989 došlo k jejich plné rehabilitaci.