To ale nemusí být úplně pravda, neboť právě předsedkyně EK navrhla sloučení dosavadních 530 programů do jednoho národního peněžního fondu pro každou zemi (programů by tak bylo 27), a míra byrokracie by tak byla zejména věcí členských zemí. Největší změnou oproti současným pravidlům by ale mělo být, že země dostanou peníze pouze v případě, že provedou reformy, které EK preferuje. Hlavní priority mají být čtyři: Zemědělství jako atraktivní odvětví, Zemědělství jako konkurenceschopný a odolný sektor, Zemědělství jako odvětví připravené pro budoucnost a Spravedlivé životní a pracovní podmínky ve venkovských oblastech. To jsou ovšem pouhé slogany, které jsou nicméně přece jen dále více specifikovány. Například v oblasti „odolné zemědělství šetrné k přírodě“ navrhuje EK mimo jiné zavedení jednotného systému certifikace na podporu uhlíkového zemědělství, urychlení přístupu k biopesticidům, efektivnější využívání vody, podporu regenerativního zemědělství, podporu inovací a precizního zemědělství nebo využití umělé inteligence. Podstatné také je, že se po roce 2027 nepředpokládá navýšení zemědělského rozpočtu EU, spíše tomu bude naopak. Zatím poslední balíček sankcí EU vůči Rusku přijatý tento týden neobsahuje omezení dovozů průmyslových hnojiv, jak se v minulých dnech uvažovalo. Další sankce ale mají být přijaty v průběhu března, a pokud by se v tomto případě hnojiv týkaly, vzrostly by tím téměř jistě náklady zemědělců zejména na produkci hospodářských plodin.
Další materiál, tentokrát se týkající budoucnosti průmyslu (Dohoda o čistém průmyslu - Clean Industrial Deal), má EK zveřejnit příští týden. Z dosud známých informací o něm vyplývá, že Unie nehodlá změkčovat cíle stanovené v Green Deal, například v dosažení uhlíkové neutrality, a i v tomto případě tomu bude spíše naopak. I zemědělci v ČR a EU by pak měli vnímat globální trendy protekcionismu, které patrně odstartovala obchodní politika Donalda Trumpa. Tento týden například podepsali Mezinárodní výzkumný ústav plodin pro polosuché tropy (ICRISAT) a Organizace soukromého sektoru CARICOM (CPSO) „memorandum o porozumění“ s cílem posílit zemědělsko-potravinářskou odolnost Karibiku a snížit závislost na dovozu. Jinými slovy – exportní možnosti EU (i ČR) dále poklesnou.
Součástí Společné zemědělské politiky EU je také rybářství. V ČR přitom mohou aktuálně rybáři a příznivci turistiky spojené s rybolovem až do konce tohoto týdne navštívit největší tuzemskou rybářskou akci, tedy veletrh FOR FISHING v areálu letňanského výstaviště PVA EXPO PRAHA. Uvedená akce nabízí řadu zajímavých i odborných přednášek, možnost potkat se se známými osobnosti, jako je například Jakub Vágner, nebo soutěž o týdenní pobyt v Chorvatsku. Na veletrhu se má prezentovat na 200 vystavovatelů.
V oblasti vědy a výzkumu informoval tento týden Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) o nové metodice Ohodnocení ekosystémových funkcí lesních porostů pomocí metod dálkového průzkumu Země (DPZ), která je ke stažení na: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2025/01/LP_3_2024c.pdf. Metody DPZ nabízejí podle VÚLHM oproti tradičním pozemním šetřením významné časové a finanční úspory. Lesní pracovníci mohou využívat výstupy DPZ, například mapy produktivity, evapotranspirace nebo zdravotního stavu lesa, jako koncepční podklady pro plánování terénních šetření, výchovy i ochrany porostů nebo jejich těžeb. Vzhledem k možnosti propojení s klimatickými modely nabízí nástroj pro strategické plánování, adaptaci lesního hospodářství na změny klimatu a efektivnější využívání dotačních prostředků.
Odborníci z Ústavu zemědělské, potravinářské a environmentální techniky a Mendelovy univerzity v Brně zase vybudovali unikátní pěstební systém, ve kterém vystavují rostliny abiotickému stresu simulovanému v laboratořích. Mezi sledované druhy stresu patří krátkodobé zvýšení teplot na 30 °C nebo omezený přísun vápníku, fosforu či dusíku. Výsledkem má být návod, jak by mohli zemědělci za pomoci umělé inteligence odhalit příčiny stresu rostlin a reagovat na ně, s tím, že vědci v první fázi zkoumají vliv stresu na některé druhy zeleniny, jako je salát, ředkvičky nebo mrkev.
Petr Havel
